Ladírna
Magazín České filharmonie
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Doporučujeme
Umělci
Holger Urbach: Neztratit hudbu
Je podepsán pod stovkami záznamů klasické hudby mnoha význačných interpretů. A v posledních letech je dvorním zvukovým režisérem a producentem Semjona Byčkova. „Je to náročný a v dobrém slova smyslu puntičkářský profesionál,“ říká o něm Holger Urbach, spolustrůjce aktuálních úspěšných nahrávek České filharmonie.
Všechny články
„Když všichni spustějí, je Vám to strašný rámus.“ Dvořákova duchovní kantáta Stabat Mater
Sledujeme-li historii provozování a později i nahrávání Dvořákovy duchovní kantáty Stabat Mater, otevírá se před námi pozoruhodný příběh díla. Příběh, v němž hrají důležité role interpreti, posluchači, kritici, ale třeba i místa jednotlivých produkcí. Každé provedení je něčím jedinečné a rozdíly mezi nimi jsou někdy natolik velké, že se nabízí otázka, která z těchto provedení jsou blíže skladatelově představě. Podívejme se alespoň na některé části tohoto příběhu. Možná se pak soustředěněji zaposloucháme do nové nahrávky, jež právě vychází u firmy DECCA.
„V Čajkovského hudbě je mnohem víc, než se zdá." Rozhovor se Semjonem Byčkovem
Když byl dirigent Semjon Byčkov osloven, aby natočil s Českou filharmonií pro firmu Decca všechna symfonická díla Petra Iljiče Čajkovského, příliš dlouho se nerozmýšlel. Jedinečný zvuk orchestru, jakož i pokora jeho hráčů, vzbudila ve velkém znalci Čajkovského hudby touhu ke spolupráci. Její první plody mohli již posluchači ochutnat na prvním snímku a také živě, při koncertních vystoupeních. Další příležitostí jsou koncerty 7. – 9. června, při nichž zazní slavný Klavírní koncert č. 1 b moll op. 23.
Co nás čeká ve 122. sezoně aneb Nebojte se Martinů ani Adèse!
„Nezlobte se, ale my bychom pro příští sezonu rádi přešli z cyklu A do cyklu B. V áčku je nějak moc Martinů. Co to prosím Vás pana šéfdirigenta napadlo?“ Podobně formulovaných otázek jsme na začátku předprodeje abonmá řešili v zákaznickém servisu několik. Nejednalo se pochopitelně o masový úprk před Bohuslavem Martinů (ostatně v cyklu B abonenti také jednu jeho symfonii potkají), nicméně nás to vedlo k zamyšlení nad preferencemi posluchačů a k vysvětlení dramaturgické strategie příští sezony.
Filharmonická anketa: Bylo nebylo...
Bylo nebylo, byl jeden abonentní koncert. Vše bylo na svém místě, odehrála se první půlka a následovala tradiční dvacetiminutová přestávka. I vynořila se žena s mobilním telefonem a za sloupem další nenápadná žena s obrovským fotoaparátem. Podobně jako klasické dílo Muž s kinoaparátem se během koncertů se Semjonem Byčkovem a sestrami Labèquovými 19. a 20. dubna 2017 pokusily přiblížit a zachytit posluchače České filharmonie skrze střípky rozhovorů a kradmou vizuální dokumentaci.
Filharmonici v jazzovém klipu
Už popáté letos Česká filharmonie uzavře svou sezonu pražským koncertem pod otevřeným nebem. Program na Hradčanském náměstí bude tentokrát mimořádný hned v několika ohledech.
Manfred Honeck: Hudba má cosi společného s citem pro jazyk
Předvelikonočně-postní období prozářil Manfred Honeck s Českou filharmonií optimismem Dvořákovy Symfonie č. 8 a Mozartovy Symfonie č. 33 spolu s pestrobarevnou lyrikou Čtyř posledních písní Richarda Strausse v podání vynikající německé sopranistky Christiane Karg. Koncerty se mimo jiné staly příležitostí k jeho osobní rekapitulaci dosavadního působení v roli hlavního hostujícího dirigenta, která se završila v minulé sezoně.
Od náhrobku k valčíku. Impresionisticko-neoklasicistní cesta francouzské dámy
Na konci března nás navštíví náladová francouzská dáma. Proč francouzská? Protože všichni protagonisté – interpreti i autoři skladeb pocházejí odtud. Proč náladová? Protože většina programu vznikla v období impresionismu a dalších novátorských stylů prvních desetiletí 20. století. Proč dáma? No zkrátka proto, že hudba je rodu ženského.
Dovnitř Rudolfina aneb co si prohlédnete při prohlídkách
Od začátku roku jsme zájemcům začali nabízet komentované prohlídky Rudolfina. Můžete tak nahlédnout nejen do historie, ale také do míst, kam byste se jako běžní návštěvníci nedostali. Zajímavostí je, že se vás neujmou profesionální průvodci, ale zaměstnanci administrativy České filharmonie, kteří vám ukáží své pracoviště a případně také zodpoví dotazy týkající se jejich práce. Samozřejmě nejde o prohlídky kanceláří, ale reprezentativních prostor spolu s částí zázemí, do kterého se návštěvník koncertů nedostane.
Andrei Ioniţă a jeho splněné violoncellové sny
Česká filharmonie neustává v houževnatém hledání nových talentů. Pomáhá tak svým posluchačům nahlédnout do světa vítězů mezinárodních soutěží i slibně se rozvíjejících kariér, šíří kolem sebe mladistvou energii a zároveň se tím sama udržuje ve svěží kondici. Pro svůj únorový koncert cyklu Objevy (18. 2.) sáhl orchestr na laťku nejvyšší a přizval ke spolupráci jednu z nejzářivějších hvězd současného violoncellového světa, jíž je rumunský umělec Andrei Ioniţă.
Mysterium času Miloslava Kabeláče
Pro zřídkavost, s jakou se hudební tělesa do nastudování partitur Miloslava Kabeláče pouštějí, patří uvedení kterékoliv z jeho kompozic na koncertní podium mezi mimořádné události. Kvalita, jaká jeho kompozice tříbí v dílo, ryzost, jakou zde na sebe vzájemně působí umělecké dílo a čas, mimořádnou událost tvoří. Kabeláčovo Mysterium času zazní na koncertech České filharmonie 8. až 10. února v podání dirigenta Jakuba Hrůši.
Je libo Ashkenazyho nebo Moravcův? O klavírech v Rudolfinu
Kolik klavírů a pianin se skrývá v útrobách Rudolfina? Napadla vás někdy tato otázka, když jste stáli před budovou nebo do ní mířili na koncert? Pokud ano, odpověď právě přichází. Spočítali jsme je pro vás a navíc zjistili o každém nástroji další podrobnosti.
Magdaléna Mašlaňová: Musím se na koncertního mistra hudebně „nalepit“
Zástupkyně koncertního mistra České filharmonie Magdaléna Mašlaňová je činorodý člověk. Vedle náročné pozice v našem prvním orchestru se neodříká ani své milované komorní hry, organizuje benefiční koncerty pro opravy významných pražských sakrálních budov a vede příležitostně sbor. Kromě jejích rozsáhlých aktivit na ní její přátelé obdivují srdečnost, neokázalost a neustálou touhu po sebezdokonalování.
Babylonské zmatení (nejen severských) jazyků aneb škádlení nacionalistů
Leckoho by mohlo zaujmout, že skladatelé ani interpreti „skandinávského programu“, který budeme moci vyslechnout 18.–20. ledna, nepocházejí z mocenských a kulturních metropolí Skandinávie, jimiž od nepaměti byla hlavní města severských velmocí Kodaň a Stockholm. Vždyť nejproslulejší ze skandinávských skladatelů nepochybně není žádný Dán či Švéd, ale Nor Edvard Grieg a Fin Jean Sibelius, kteří tvořili v provinčních městech Bergen a Helsinky, na samé periferii civilizovaného světa.
Seznamte se: Lery, psí abonent
Před adventním koncertem sdružení Duo di Basso 11. prosince mě čeká neobvyklé setkání: mám se sejít s historicky prvním psím abonentem České filharmonie a jeho nevidomou paničkou, kterou doprovází na koncerty. Jsem ve střehu: koho asi potkám? Bude si se mnou chtít povídat? Jak bude vypadat?
Týden s Francescem Piemontesim
Koncerty nabitý měsíc leden má ve svém závěru svého „rezidenčního umělce“. V průběhu pěti dní budete mít šest příležitostí setkat se se švýcarsko-italským klavíristou Francescem Piemontesim: v pondělním sólovém recitálu, třikrát v orchestrálním programu a v interpretačním masterclassu.
Německý týden České filharmonie ve fotografiích Petra Kadlece
Na konci listopadu 2016 se Česká filharmonie představila pod vedením šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka v pěti koncertních sálech různých koutů Německa. Na zájezdu orchestr doprovázela světoznámá pianistka gruzínského původu Katia Buniatišvili.
ISSN 3029-6927 Print
ISSN 3029-6935 On-line
Připojte se k více než 20 tisícům odběratelů
Získejte každé dva týdny nejnovější zprávy z České filharmonie, exkluzivní obsah z magazínu a novinky z Rudolfina.