Jak funguje symfonický orchestr? Co obnáší příprava koncertu a život profesionálních hudebníků? Zavítejte na zkoušku, do nástrojové dílny nebo nahrávacího studia. Přinášíme neobvyklé příběhy, zajímavá fakta i odpovědi na otázky, které si posluchači často kladou.
Do Rudolfina jsem chodil na koncerty od dětství. Kromě hudebních zážitků si pamatuji i okouzlení prostorem, ale také pocit, jak se o přestávkách vždycky mačkáme ve foyer. Jak je to možné? A proč je foyer ve staré budově Národního divadla ještě stísněnější, ale celý interiér vizuálně mnohem opulentnější? Odpověď skrývá historie výjimečných staveb.
Zvyšující se umělecká úroveň České filharmonie je skvělý trend a jeho potvrzení přicházejí z celého světa. Jenže abychom mohli tuto kvalitu naplno ocenit i v Česku, potřebujeme nový, moderní koncertní sál, který bude mít odpovídající vlastnosti. Inspirovat se můžeme třeba v Hamburku.
Správný houslař by měl být trochu dendrolog, aby uměl vybrat správné dřevo na stavbu těla nástroje. A také zoolog, aby se vyznal v kůžích či kostech, z nichž se vyrábějí další součásti, třeba smyčec. A určitě by měl být tak trochu i alchymista, aby dokázal namíchat dokonalý lak, který dodá nástroji finální lesk. Všechny tyto požadavky splňuje houslař Jan Slípka, který pečuje o nástroje českých filharmoniků.
Říká se, že ty nejlepší věci často přicházejí neplánovaně. Violoncello z roku 1757, na které dnes hraju – a doufám, že ještě dlouho budu –, vstoupilo do mého života právě tak. Bez velkého hledání, bez dlouhého vybírání. Zkrátka šťastnou náhodou.
Na koncertě si jí často ani nevšimnete. Nenápadně stojí na určeném místě a hledá správné úhly, ve kterých vypadají umělci nejkrásněji. A daří se jí to. Dvorní fotografku České filharmonie Petru Hajskou muzikanti s důvěrou vítají i v zákulisí.
Mise zpočátku probíhala hladce, jen Eugena Cernana zastavila cestou na základnu z jeho posledního shledání s ženou a dcerou policejní hlídka za překročení povolené rychlosti; protože neměl žádný průkaz totožnosti a svou totožnost nikomu neměl neprozradit, bál se, že bude zatčen, a jen díky tomu, že jel zrovna okolo velitel startovací plošiny Wendt, se podařilo policistu přesvědčit, aby Cernana propustil.
V únoru 2025 uplynulo sto čtyřicet let od slavnostního otevření Rudolfina, místa od počátku určeného hudbě a také výtvarnému umění. Jeho návštěvníci měli a mají přístup do mnoha zdejších prostor, jedna významná část jim však zatím zůstává povětšinou skryta: střešní terasa s jedinečným výhledem nejen na Staré Město. Na změně už se však pracuje a po dokončení rekonstrukce se prostor otevře veřejnosti.
Susan Lucak je lékařka, gastroenteroložka se soukromou praxí na Manhattanu. Susan Lucak je také milovnice klasické hudby, zejména Antonína Dvořáka. A v neposlední řadě je Susan Lucak i předsedkyní organizace jménem DAHA neboli Dvořák American Heritage Association. Spolku, který se v New Yorku stará o odkaz velkého českého skladatele.
Ještě před šesti lety byla na každém koncertě Českého spolku pro komorní hudbu. Znala se osobně s téměř všemi vystupujícími umělci, s dlouhou řadou věrných abonentů a všechno měla pod kontrolou. Nyní si užívá zaslouženého odpočinku v rodné Plzni, v roce 2024 oslavila úctyhodné kulaté jubileum a také obdržela, spolu se svým manželem Františkem Kovaříčkem in memoriam Výroční cenu Bohuslava Martinů. S Janou Klimtovou, která zastávala v letech 2009–2018 pozici tajemnice ČSKH, jsme vzpomínali na její pestrý život. Považte, co „ta paní ze Spolku“ všechno stihla.
Vždycky se něco stane. Někdo onemocní, někomu se ztratí kufr, opozdí se nástroj. Čím je zájezd delší – a logisticky komplikovanější –, tím se samozřejmě pravděpodobnost vzniku problému zvyšuje. Česká filharmonie v prosinci odjela na týden do New Yorku, aby odehrála tři koncerty v Carnegie Hall. A světe div se – problém nenastal ani jediný. A co víc, rezidence v nejslavnějším sále světa byla velikým úspěchem.
Mnozí lidé v životě dospějí do bodu, kdy chtějí své zkušenosti předat dál. Vrátit alespoň částečně svému oboru, co sami dostali. V hudbě tomu není jinak, a tak i muzikanti v jistém momentě začínají učit – přednášet na univerzitách, pořádat workshopy, dávat masterclasses. Několik takových aktivit spojených s Českou filharmonií se v prosinci protnulo v New Yorku a výsledek americké publikum přiměl k nadšenému aplausu i v místech, kde se běžně netleská.
Vydejte se vlakem za Antonínem Dvořákem, objevte exotické bicí nástroje nebo si užijte orchestr s odborným výkladem – to vše nabízí Edukační oddělení České filharmonie. Každou sezónu připravuje 300 programů pro 50 tisíc dětí i dospělých, včetně workshopů, komentovaných koncertů a dlouhodobých projektů. Akce vznikají díky týmu odborníků, kteří se věnují jejich pečlivé přípravě a realizaci.
V letadle panuje mimořádné horko a dusno. Už pátou hodinu v něm sedí jedenáct filharmoniků. Se starostí přemítají, jestli něco nezapomněli v Rudolfinu v ladírně. A mají silný pocit, že ano. Snad noty? Motýlka? Nebo kalafunu na smyčec?
Zlatým hřebem podzimní kampaně, kterou Česká filharmonie pozve své domácí publikum, aby se online připojilo k její třídenní rezidenci v americké Carnegie Hall, bude televizní spot. Vedle filharmoniků a filharmoniček, kteří se nezdráhali ukázat, že vedle hudebního talentu oplývají i tím hereckým, ve spotu účinkuje i sám jejich šéfdirigent.