Jak funguje symfonický orchestr? Co obnáší příprava koncertu a život profesionálních hudebníků? Zavítejte na zkoušku, do nástrojové dílny nebo nahrávacího studia. Přinášíme neobvyklé příběhy, zajímavá fakta i odpovědi na otázky, které si posluchači často kladou.
K výročním oslavencům v Roce české hudby se řadí i Leoš Janáček, od jehož narození v roce 1854 letos uplyne 170 let. Ačkoliv rokem narození patří spíše ke generaci Antonína Dvořáka, jeho tvorba náleží k nejvýraznějším počinům hudby 20. století, a tím řadí svého tvůrce ke skladatelům až o dvě generace mladším. Janáčkův život i dílo jsou úzce spojeny s Brnem, kde od mládí žil a svými neúnavnými skladatelskými a organizačními aktivitami se zasloužil o zásadní rozvoj brněnského kulturního života.
Dnes se z Malé Strany k Rudolfinu dostanete přes Mánesův most. Před rokem 1914 byste ale řeku přešli po řetězové lávce. Byla postavena jako třetí visutý most přes Vltavu a Praze opravdu slušela, jak se můžete sami přesvědčit ve fotogalerii.
Ve foyer všech pater historické budovy Národního divadla napočítají diváci kolem osmdesáti bust významných kulturních osobností. Návštěvníci koncertu v Rudolfinu jen jednu jedinou, portrét Antonína Dvořáka od Josefa Mařatky. Osamoceně stojící umělecké dílo je zcela neokázalé. Jeho síla spočívá v tichém soustředění, jehož intenzita dává tušit velikost portrétovaného skladatele i samotného sochaře. Čím se tato busta tolik odlišuje od jiných?
Today, you can get to Rudolfinum from the Lesser Town via the Mánes Bridge. Before 1914, however, you would have crossed the river on a chain footbridge. It was built as the third suspension bridge over Vltava which really suited Prague, as you can see for yourself in the photo gallery.
Česká filharmonie se letos již podruhé vypravila na téměř dvoutýdenní evropské turné. Posluchačům ve Francii, Lucembursku, Belgii a Německu tentokrát přivezla rozmanitý program, který na rozdíl od jarních vystoupení nezahrnoval jedinou českou skladbu. Přesto si čeští filharmonici publikum svým pojetím skladeb Mahlera, Šostakoviče, Haydna a Schumanna zcela podmanili.
Po třiceti letech se hlavní sál pražského Rudolfina dočkal nových prken slávy. Náročná výměna pódia proběhla během pouhých 30 dnů letní odstávky, speciální dubová prkna se však připravovala měsíce. Výsledkem úsilí zaměstnanců správy Rudolfina a firmy Teak je nejenom potěšení pro oči, ale hlavně pro uši: nová podlaha ani nehlesne.
Po dvou letech, téměř na den přesně, se Česká filharmonie 3. března 2022 opět vydala na velké evropské turné. V průběhu čtrnácti dní navštívil první český orchestr se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem pět měst a odehrál deset koncertů na prestižních pódiích starého kontinetu. Publiku v Berlíně a Essenu se Česká filharmonie představila jako jedinečný interpret Smetanovy Mé vlasti. Ve Vídni, Hamburku a Londýně se jí pak dostalo privilegia vystoupit v rámci vícedenních rezidencí, a mohly tak zaznít i méně známé skladby českého repertoáru.
V pátek 8. dubna 2022 ve 20.15 odvysílá ČT art mimořádný koncert k Mezinárodnímu dni Romů. Duší celého večera je zpěvačka a sbormistryně Ida Kelarová, která se ve spolupráci s Českou filharmonií tentokrát rozhodla dát prostor mladým romským hudebníkům, zpěvákům a tanečníkům. A to v různých žánrech: od romské cimbálové muziky k jazzové hudbě, od tradičního tance až ke klasice.
„Věděl jsem, že se lidé mění v sochy, domníval jsem se, že je to tím, že dostávají do rukou moc, tím přetrhávají styky s lidmi a mění se před jejich očima. Je to pravda, ale jen částečně. Lidé se stávají sochami i z jiných příčin; také z té, že jim chybí láska, živý a teplý vztah spojení v objetí. Protože patrně bez tohoto vztahu nemůže žít člověk jako člověk. A lidé přestávají být sochami, když se zase vracejí do lidského společenství.“— Jiří Weil [1]
Pražští milovníci klasické hudby mají dvojnásobné štěstí. Nejenže žijí ve městě, kde se muzika po staletí interpretuje na nejvyšší světové úrovni. Navíc, kdykoliv vyjdou z Rudolfina, dojem z doposlouchaného pomáhá dotvořit nádherný pohled na siluetu Hradu, dramaticky stoupající z hladiny nevzrušeně plynoucí Vltavy. Věděli jste, že tento pohled si Pražané codenně vychutnávali dávno před tím, než se hudba vůbec začala v koncertních sálech provozovat?
Dvacet mileniálů, dva roky pandemie a ztracený kufr. Program Classical Futures Europe čtyři sezony pomáhal mladým hudebníkům a hudebnicím klestit cesty na prestižní evropská pódia. Mapujeme radosti a starosti grantového projektu očima marketingové specialistky.
Česká filharmonie použila vysloužilé hudební nástroje k natočení spotu s názvem Spojení hudbou. Jejich fragmenty následně nabídla sochařům Krištofu Kinterovi a Richardu Wiesnerovi. Vznikla tak dvě unikátní díla, která je do konce roku možné spatřit v Rudolfinu.
Dynamičnost znamená hybnost nebo energii, pro hudebníka pak značí dynamika stupně zvukové a tónové síly. Právě tak dodávají členové Dynamického klubu energii a sílu České filharmonii a posouvají ji kupředu. Aniž by v rukou drželi hudební nástroj, jejich hlas je ve výsledném zvuku orchestru jasně patrný.
„Tato lávka, na venku bychom řekli most, jest určena pouze pro pěší lid (…) Přijdeme po ní k nábřeží korunního prince Rudolfa a k domu umělců, na památku po zesnulém princi nazvaném Rudolfinum,“ [1] vykládal jednoho letního dne roku 1891 pan učitel Hlávka svým žákům, kteří s ním přijeli ze Šumavy na Zemskou jubilejní výstavu. V tu dobu Pražanům řetězová, železná nebo také Rudolfova lávka spolehlivě sloužila už dvacet dva let. A další dvě desetiletí permanence na ni ještě čekala.
S Českou filharmonií za její stopětadvacetiletou historii vystoupila většina z největších hvězd hudebního Olympu. Nejvýrazněji se samozřejmě do DNA orchestru propsalo jeho dvanáct šéfdirigentů. Úroveň orchestru ale dokládají také hvězdná jména skladatelů, dirigentů a sólistů, kteří s filharmonií spolupracovali a spolupracují. V obsáhlých fotogaleriích přinášíme výběr těch nejvýznamnějších.
Navzdory koronaviru Česká filharmonie nezahálí. Orchestr nahrazuje živé koncerty vystoupeními online a nerezignoval ani na oslavy jubilejní 125. sezony, i když probíhají jinak, než se původně plánovalo. Namísto velkolepých událostí, mimořádných koncertů či dnů otevřených dveří v Rudolfinu Česká filharmonie slaví symbolicky a virtuálně. O to víc se snaží, aby její sdělení měla velký zásah a jejich obsah zdůraznil výjimečnost situace. Právě v tomto duchu se nese narozeninový spot.