Ladírna
Magazín České filharmonie
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Je podepsán pod stovkami záznamů klasické hudby mnoha význačných interpretů. A v posledních letech je dvorním zvukovým režisérem a producentem Semjona Byčkova. „Je to náročný a v dobrém slova smyslu puntičkářský profesionál,“ říká o něm Holger Urbach, spolustrůjce aktuálních úspěšných nahrávek České filharmonie.
Česká filharmonie a sir Simon Rattle na sebe opravdu dlouho čekali. Na přelomu února a března zde čtyřiašedesátiletý dirigent konečně debutoval, a to po mnohaletém úsilí filharmonického managementu získat v jeho nabitém kalendáři termín. Když už se to podařilo, bylo logické pozvat do programu i Rattlovu manželku Magdalenu Koženou. Ohlášená kombinace Dvořákova Zlatého kolovratu a Mahlerovy Písně o zemi vzbudila velká očekávání. Orchestr zažil od pondělního dopoledne do pátečního večera pět intenzivních dní zkoušek a koncertů a hráči si z nich odnesli mnoho zážitků. Pojďme se o některé podělit.
Do severoirského Belfastu vedla ve dnech 22.–26. ledna 2019 další společná cesta hudebníků České filharmonie a dětského pěveckého sboru Čhavorenge. Na svou výroční konferenci je pozvala Asociace britských orchestrů. Kromě koncertů byly na programu také workshopy, které propojily Čhavorenge s belfastskými katolickými a protestantskými dětmi. Hudebníci České filharmonie se zase stihli zapojit do mezinárodně obsazeného orchestru, který během konference pod taktovkou Rafaela Payareho provedl mj. Šostakovičovu Čtvrtou symfonii.
12 koncertů, 10 měst, 8 videodeníků. Na přelomu října a listopadu 2018 vyrazila Česká filharmonie s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem na výjimečné Zahajovací turné do Londýna a Spojených států amerických. Najděte si 20 minut času a zažijte atmosféru, která se už nebude opakovat.
Sté výročí vzniku Československa připomínala Česká filharmonie při svém čtrnáctém turné po Spojených státech Dvořákovou hudbou. Šéfdirigent Semjon Byčkov přidal do některých programů Čajkovského a ve výroční den 28. října ojediněle, ale naprosto symbolicky zazněla v newyorské Carnegie Hall výjimečná skladba – Symfonie Vzkříšení od Gustava Mahlera. Dílo s velkým poselstvím, navíc od autora, který se narodil na Českomoravské vysočině.
Česká filharmonie zahájí v prosinci zbrusu nový cyklus C. V sérii čtyř večerních a odpoledních koncertů nabídne posluchačům méně hutné partitury, tedy skromnější zvuk, v němž ještě lépe vyniknou hráčské kvality členů orchestru a jež sympaticky lahodí prostoru Dvořákovy síně. Ač se jedná o komorní skladby, jejich obsazení je velkolepé. Ve dnech 13. – 15. prosince se před orchestr poprvé postaví legenda historicky poučené interpretace, italský flétnista a dirigent Giovanni Antonini, jehož jméno je už více než třicet let neodmyslitelně spjaté se jménem barokního souboru Il Giardino Armonico. Na programu bude Předehra C dur „V italském stylu“ Franze Schuberta, „Pražská“ symfonie Wolfganga Amadea Mozarta a Symfonie „Hodiny“ Josepha Haydna.
Už delší dobu bojuje Česká filharmonie s omezenou kapacitou pódia Dvořákovy síně při provozování skladeb vyžadujících opravdu početné obsazení orchestru. S příchodem nového šéfdirigenta Semjona Byčkova, respektive již při tvorbě dramaturgie 123. sezony a při debatování o výhledech na sezony příští opět tento problém vyvstal. Semjon Byčkov je umělcem, který nerad dělá kompromisy. Pokud chce provozovat „velké“ skladby, chce dostát všem jejich požadavkům. A tak požádal vedení České filharmonie, aby se pokusilo vymyslet řešení, které by alespoň pro ty nejvíc žádoucí případy zajistilo větší pódium.
Koncertní mistři hrají na vzácné nástroje z dílen prvotřídních italských a francouzských houslařů. Skupinu bicích nyní obohatí nástroj, ve kterém doslova rezonují osudové okamžiky našeho národa. V České filharmonii začne 3. října hrát svou historii nový triangl. Doufejme, že spolu s ním se pro další generace uchová také inspirativní příběh jeho vzniku.
Pro orchestrální hráče je hra v komorním tělese vítanou změnou, také očistou a určitě i potěšením. Koncertní mistři a první hráči orchestru České filharmonie, a to v souladu s cíli tehdejšího šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka, přišli ještě za jeho života s podnětem, který přesně sem směřoval. V nové sezoně se nyní stává skutečností.
Ještě před ukončením předešlé sezony zaplavili prostory Rudolfina zcela bez varování ufoni. V zoufalství nad svou zničenou planetou se vydali přímo do nitra Evropy na záchrannou misi a rozhodli se k ní přizvat ty, kteří dosud neztratili čistotu srdce ani úmyslů a kteří se nezdráhají věřit v nemožné: děti.
Šéfdirigentka Helsinské filharmonie a hlavní hostující dirigentka Los Angeles Philharmonic. Přestože se velmi ráda a dobře věnuje interpretaci současné hudby, pro svůj pražský debut s Českou filharmonií připravuje mozartovský program. Poslechnout si ho můžete 5. května v Rudolfinu na abonentním koncertu řady O.
Ve středu 11. dubna 2018 uplynulo 110 let od narození dirigenta Karla Ančerla. Česká filharmonie, jejímž šéfdirigentem byl v letech 1950–1968, mu v těch dnech věnovala tři své abonentní koncerty pod taktovkou Jakuba Hrůši. Na programu byla díla Zoltána Kodályho, Ludwiga van Beethovena a Sergeje Prokofjeva. Přesně ve výroční den položili zástupci rodiny, rodné obce Tučapy a České filharmonie květiny u Ančerlova hrobu na Vyšehradském hřbitově. Samotným výročím ovšem ančerlovské dění rozhodně neutichá!
Mahler a Čajkovskij. To především. Ale také Berio, Glanert, Stravinskij, Schubert, Janáček, Smetana, Dvořák, Martinů. Vítejte ve výčtu skladatelských jmen, která zvolil Semjon Byčkov pro svoji první koncertní sezonu v roli šéfdirigenta České filharmonie. Pro orchestr to bude sezona 123. a kromě Semjona Byčkova se v ní představí plejáda dalších skvělých jmen i nové cykly.
Dame Mitsuko Uchida patří k oněm oslnivým královnám klavíru, jejichž záře nijak nebledne vedle mladších, dravějších a v kariéře rychlejších kolegyň. Svou první Gramophone Award získala v roce 1989 a od té doby udržuje své prsty v pianistické první lize. Prahu okouzlila před dvěma lety úchvatným vystoupením s mezzosopranistkou Magdalenou Koženou, v letošní sezoně se ve dnech 28.–30. března představí s Českou filharmonií a dirigentem Jakubem Hrůšou v Koncertu pro klavír op. 42 svého oblíbeného autora Arnolda Schönberga.
Česká filharmonie se ze své podstaty symfonického orchestru hudbě období baroka repertoárově nevěnuje. Přesto jedno z vrcholných děl Johanna Sebastiana Bacha, duchovní oratorium pro sólové hlasy, dvojitý sbor a dvojitý orchestr Matoušovy pašije, v její sezoně zazní. Stane se tak v rámci vzdělávací řady pro dospívající a dospělé posluchače Čtyři kroky do nového světa. Nečeká vás jen poslech, nýbrž i osvěta, výklad o kontextu a zhudebnění, tak jako vždy, když před vámi stanou pánové Petr Kadlec a Marko Ivanović.
Asi jste si všimli, že na koncertech nejste s hráči sami. Jsou tady fotografové. Snaží se nerušit, ale přece jen je koutkem oka vidíte a možná jen tiše trpíte. Petra Hajská a Petr Kadlec. Dvě rozdílné osobnosti, dva umělecké přístupy.
Každá architektonická typológia je závislá od doby, prostredia a kultúry, v ktorej vzniká. Typológia koncertných sál, ktorá sa storočiami postupne vyvíjala a vyčleňovala z architektúry chrámov, kostolov a divadiel, začala dosahovať svoj najväčší architektonický vývoj od druhej polovice 20. storočia.
ISSN 3029-6927 Print
ISSN 3029-6935 On-line
Získejte každé dva týdny nejnovější zprávy z České filharmonie, exkluzivní obsah z magazínu a novinky z Rudolfina.