Ladírna
Magazín České filharmonie
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Správný houslař by měl být trochu dendrolog, aby uměl vybrat správné dřevo na stavbu těla nástroje. A také zoolog, aby se vyznal v kůžích či kostech, z nichž se vyrábějí další součásti, třeba smyčec. A určitě by měl být tak trochu i alchymista, aby dokázal namíchat dokonalý lak, který dodá nástroji finální lesk. Všechny tyto požadavky splňuje houslař Jan Slípka, který pečuje o nástroje českých filharmoniků.
Since the fantastic success of his opera South Pole in Munich, Miroslav Srnka has undoubtedly become the most familiar face of the Czech contemporary music scene. Our interview, however, deals not so much with media fame as with the consequences it has had for the rest of his life. This is related to Srnka’s collaboration with the Czech Philharmonic, his shift from the privacy of composing into public life, and how the specifics of his situation influence solutions to compositional problems and creative questions in general.
„Pro mě byl Suk vždy srdeční záležitostí a milovanou ,povinností‘,“ vyznává se Jakub Hrůša ze svého vztahu ke skladateli Josefu Sukovi. Sukovo dílo bude i na programu dirigentových lednových koncertů s Českou filharmonií v Praze a březnového turné Německem.
Připomínka 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena patří k největším výzvám letošní koncertní sezony. Česká filharmonie připravila speciální dárek, provedení všech pěti Beethovenových klavírních koncertů s rakouským klavíristou Rudolfem Buchbinderem, který se na tohoto autora specializuje už déle než šedesát let. Představí se nejen jako sólista, ale později též jako dirigent, nejprve 25. 2. v Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 C dur op. 15 pod taktovkou Tomáše Netopila, v červnu to bude Koncert pro klavír a orchestr č. 5 op. 73 „Císařský“ za řízení šéfdirigenta orchestru Semjona Byčkova.
„Po prvé vcházíme do Rudolfina, postranním vchodem od nábřeží, nikoli abychom si na galerii vyslechli nějaké bouřlivější jednání parlamentu nebo abychom si poseděli v tiché, ať nedím opuštěné sněmovní knihovně, nýbrž abychom si promluvili s představitelem České filharmonie v jejím novém sídle. Rafael Kubelík nás již čeká. Kanceláře Filharmonie po prvé nejsou stísněny v zapadlém patře činžáku. Jsou to prostorné místnosti hned vlevo v přízemí, s vysokým stropem, jaké jsou ostatně v Rudolfinu všechny, s výhledem na řeku a Hrad. I v tom je něco symbolického. Vzhlížíme střídavě do jasné tváře Kubelíkovy a ven. Tážeme se na program České filharmonie. Dostáváme jej a s ním tolik záře nadšení a optimismu, že je nám dobře. Cítíme, že zde se bude radostně a opravdově pracovat,“ dočítáme se ve Svobodných novinách 25. 9. 1945.
Česká filharmonie a Semjon Byčkov uzavřeli šestiletou etapu své spolupráce nazvanou „Projekt Čajkovskij“. Plnou dílčích fází nad jednotlivými skladbami, plnou námahy a emocí a završenou úspěšnými rezidencemi v předních koncertních sálech světa. Během té doby se Semjon Byčkov stal šéfdirigentem orchestru, což svědčí o tom, že původně projektová spolupráce přerostla v tu nejužší možnou.
Česká filharmonie zanechala v událostech roku 1989 významnou stopu. K otevřenému postoji vůči režimu se ale hráči museli probojovat, ještě na začátku roku jejich pokus o protest skončil fiaskem.
Andaluský rodák Pablo Heras-Casado rozvíjel své hudební vlohy jako zpěvák ve sborech, kromě toho hrál na klavír a na housle. Jeho doménou byla stará hudba, které se intenzivně věnoval ve své sborové činnosti, souběžně svůj zájem obracel i k soudobé hudbě, byl studentem a spolupracovníkem Pierra Bouleze. Řídí přední světové a evropské orchestry, po léta spolupracuje s Freiburským barokním orchestrem. Je hlavním hostujícím dirigentem v madridském Teatro Real, kde mimo jiné nastudoval Wagnerův Prsten Nibelungův. Na začátku prosince bude v Rudolfinu dirigovat Brahmsův Druhý klavírní koncert a Brucknerovu Čtvrtou symfonii.
Po fantastickém úspěchu své opery Jižní pól uvedené v Mnichově se Miroslav Srnka stal bezesporu nejznámější tváří české scény soudobé hudby. Náš rozhovor se ale netýkal ani tak mediální slávy, jako spíš důsledků, které pro jeho další život měla. Souvisí s tím Srnkova spolupráce s Českou filharmonií, jeho posun ze skladatelského soukromí směrem k veřejnému dění i to, jak konkrétní situace ovlivňuje řešení kompozičních problémů i obecných tvůrčích otázek.
S režisérem Romanem Vávrou o jeho dokumentu „Když já tak rád diriguju…“, který zachycuje poslední fázi života a díla Jiřího Bělohlávka, bývalého šéfdirigenta České filharmonie. O komplikovaném natáčení, o jemném smyslu pro humor a vzájemné důvěře. O postoji ke smrti i nutnosti být sám sebou. A také o velké zranitelnosti, která může přinést něco mimořádného a neopakovatelného.
The chief conductor and artistic director of the Czech Philharmonic Semyon Bychkov has thrown himself energetically into his second season in Prague. After the opening programme including Shostakovich’s Eighth Symphony, in October there will be three performances of Smetana’s Má vlast (My Homeland) as part of Subscription Series B. Performing this iconic work in the course of a season is unusual, but Semyon Bychkov has reasons for doing so. The interview that follows will cover this and other questions.
V sezoně Českého spolku pro komorní hudbu vystoupí 19. října za doprovodu pianisty Adama Skoumala šestadvacetiletý houslista Milan Al-Ashhab. Narodil se v Jeruzalémě, jeho otec je Palestinec a matka Češka, ale kulturně už dávno patří českému prostředí. Na housle se učil na ZUŠ v Mostě u Květoslavy Hasilové, později se stal na AMU v Praze žákem profesora Ivana Štrause. Pak ještě navázal u Petera Schuhmayera na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Milan Al-Ashhab se stal loni v rakouské metropoli vítězem soutěže Fritze Kreislera a v USA držitelem první ceny v soutěži New York Concert Artists & Associates. Letos v červnu uspěl ve finále Čajkovského soutěže v Moskvě.
You enter the time machine and let it take you to the distant as well as recent past. You find yourself in the musical heart of Prague and meet the fabulous conductor Leonard Bernstein. You experience his excellent rise in the years 1946 and 1947 and his magnificent return in June 1990. This all in the presence of the Czech Philharmonic. It is a fascinating story full of healthy nostalgia, musical brilliance, diverse emotions, and details and moments which will (perhaps) never occur again. Enjoy it.
Ve věku 88 let zemřel v neděli 1. září 2019 český dirigent a významný pedagog Radomil Eliška. V letech 1969–1990 řídil Karlovarský symfonický orchestr, s řadou orchestrů se ujal premiérových nastudování nových skladeb. V japonském Sapporu získal čestný titul doživotního dirigenta poté, co tam řadu let pravidelně hostoval. Vedle své umělecké kariéry působil od roku 1978 na Akademii múzických umění v Praze, kde ovlivnil mnoho současných dirigentských osobností. Mezi jeho žáky patřili také dva nynější hlavní hostující dirigenti České filharmonie Jakub Hrůša a Tomáš Netopil a dále například Leoš Svárovský, Jaroslav Brych, Vojtěch Spurný, Tomáš Brauner, Marko Ivanović, Lukáš Vasilek, Marek Štryncl a řada dalších. Jako důkaz, že byl pro své žáky nejen uměleckým, ale i lidským vzorem, zveřejňujeme vzpomínky dvou z nich, které vznikly bezprostředně po zprávě o jeho úmrtí.
Šéfdirigent a umělecký ředitel České filharmonie Semjon Byčkov vstoupí do své druhé pražské sezony energicky. Po zahajovacím koncertu, na kterém uvede kromě jiného Šostakovičovu Osmou symfonii, ho v říjnu čeká v rámci abonentního cyklu B trojí provedení Smetanovy Mé vlasti. Uvedení této ikonické skladby v průběhu sezony je neobvyklé, Semjon Byčkov však má pro to důvody. Nejen o nich hovoříme v následujícím rozhovoru.
Vydavatelství Decca Classics po čtyřiceti letech vydává kompletní cyklus Čajkovského skladeb nahraných Českou filharmonií pod vedením Semjona Byčkova. Rozmáchlá hudební výprava s cílem obsáhnout klíčovou tvorbu génia romantismu trvala přesně čtyři roky, od roku 2015 do roku 2019.
V Dynamickém klubu České filharmonie, který již třetím rokem sdružuje mecenáše, lze natrefit na zajímavé osobnosti, které ke své vášni (hudbě) a podpoře prvního českého orchestru přistupují s elegancí, srdcem, často i s vrozenou skromností a především až nakažlivým nadšením. Každý z členů klubu navíc zosobňuje individuální příběh, životní i profesní, jehož detailům je fascinující naslouchat.
ISSN 3029-6927 Print
ISSN 3029-6935 On-line
Získejte každé dva týdny nejnovější zprávy z České filharmonie, exkluzivní obsah z magazínu a novinky z Rudolfina.