Ladírna
Magazín České filharmonie
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Je podepsán pod stovkami záznamů klasické hudby mnoha význačných interpretů. A v posledních letech je dvorním zvukovým režisérem a producentem Semjona Byčkova. „Je to náročný a v dobrém slova smyslu puntičkářský profesionál,“ říká o něm Holger Urbach, spolustrůjce aktuálních úspěšných nahrávek České filharmonie.
Byl to nevzhledný okraj Prahy. Periferie s továrnou a sklady dřeva. Rejdiště. Přesně tento kout Starého Města si vyhlédla Česká spořitelna, aby zde vystavěla reprezentativní Dům umělců. Od jeho otevření letos uplynulo 135 let.
„Bylo mi třeba znát velkou bezměrnou lásku,“ vyznal se Leoš Janáček múze závěru svého života Kamile Stösslové z inspirace při psaní Káti Kabanové. Jeho šestou operu provede koncertně v dubnu s Českou filharmonií Jakub Hrůša, a naváže tak na původní plán Jiřího Bělohlávka přinášet dramatická hudební díla v této formě i na pódium pražského Rudolfina.
Když komunisté před sedmdesáti lety ubili k smrti kněze Josefa Toufara, sami si tím tak trochu zhatili plány. Původně ho chtěli přinutit k přiznání z osnování falešného zázraku a vést s ním monstrproces. Toufarovo utýrané tělo se do něj ale pochopitelně nehodilo, uložili jej tajně do hromadného hrobu a ani příbuzným se léta nepodařilo zjistit, co se s vysočinským knězem stalo. A uprostřed temných padesátých let nebylo radno příliš se ptát. Dnes je jméno Josefa Toufara dobře známé z velké části díky jeho životopisci – spisovateli, básníkovi a vysočinskému rodákovi Miloši Doležalovi.
Středa 8. ledna 2020, půl páté ráno. Smrtící hodina pro odjezd, o to více pro muzikanty. A přesto se našlo šedesát dobrovolníků, kteří vstali a z různých koutů Prahy zamířili směrem k Rudolfinu. Motivace je totiž velmi silná – jen takto mohou zahájit exkurzi za Berlínskými filharmoniky do jejich sídla v německé metropoli.
Since the fantastic success of his opera South Pole in Munich, Miroslav Srnka has undoubtedly become the most familiar face of the Czech contemporary music scene. Our interview, however, deals not so much with media fame as with the consequences it has had for the rest of his life. This is related to Srnka’s collaboration with the Czech Philharmonic, his shift from the privacy of composing into public life, and how the specifics of his situation influence solutions to compositional problems and creative questions in general.
„Pro mě byl Suk vždy srdeční záležitostí a milovanou ,povinností‘,“ vyznává se Jakub Hrůša ze svého vztahu ke skladateli Josefu Sukovi. Sukovo dílo bude i na programu dirigentových lednových koncertů s Českou filharmonií v Praze a březnového turné Německem.
Připomínka 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena patří k největším výzvám letošní koncertní sezony. Česká filharmonie připravila speciální dárek, provedení všech pěti Beethovenových klavírních koncertů s rakouským klavíristou Rudolfem Buchbinderem, který se na tohoto autora specializuje už déle než šedesát let. Představí se nejen jako sólista, ale později též jako dirigent, nejprve 25. 2. v Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 C dur op. 15 pod taktovkou Tomáše Netopila, v červnu to bude Koncert pro klavír a orchestr č. 5 op. 73 „Císařský“ za řízení šéfdirigenta orchestru Semjona Byčkova.
„Po prvé vcházíme do Rudolfina, postranním vchodem od nábřeží, nikoli abychom si na galerii vyslechli nějaké bouřlivější jednání parlamentu nebo abychom si poseděli v tiché, ať nedím opuštěné sněmovní knihovně, nýbrž abychom si promluvili s představitelem České filharmonie v jejím novém sídle. Rafael Kubelík nás již čeká. Kanceláře Filharmonie po prvé nejsou stísněny v zapadlém patře činžáku. Jsou to prostorné místnosti hned vlevo v přízemí, s vysokým stropem, jaké jsou ostatně v Rudolfinu všechny, s výhledem na řeku a Hrad. I v tom je něco symbolického. Vzhlížíme střídavě do jasné tváře Kubelíkovy a ven. Tážeme se na program České filharmonie. Dostáváme jej a s ním tolik záře nadšení a optimismu, že je nám dobře. Cítíme, že zde se bude radostně a opravdově pracovat,“ dočítáme se ve Svobodných novinách 25. 9. 1945.
Česká filharmonie a Semjon Byčkov uzavřeli šestiletou etapu své spolupráce nazvanou „Projekt Čajkovskij“. Plnou dílčích fází nad jednotlivými skladbami, plnou námahy a emocí a završenou úspěšnými rezidencemi v předních koncertních sálech světa. Během té doby se Semjon Byčkov stal šéfdirigentem orchestru, což svědčí o tom, že původně projektová spolupráce přerostla v tu nejužší možnou.
Česká filharmonie zanechala v událostech roku 1989 významnou stopu. K otevřenému postoji vůči režimu se ale hráči museli probojovat, ještě na začátku roku jejich pokus o protest skončil fiaskem.
Andaluský rodák Pablo Heras-Casado rozvíjel své hudební vlohy jako zpěvák ve sborech, kromě toho hrál na klavír a na housle. Jeho doménou byla stará hudba, které se intenzivně věnoval ve své sborové činnosti, souběžně svůj zájem obracel i k soudobé hudbě, byl studentem a spolupracovníkem Pierra Bouleze. Řídí přední světové a evropské orchestry, po léta spolupracuje s Freiburským barokním orchestrem. Je hlavním hostujícím dirigentem v madridském Teatro Real, kde mimo jiné nastudoval Wagnerův Prsten Nibelungův. Na začátku prosince bude v Rudolfinu dirigovat Brahmsův Druhý klavírní koncert a Brucknerovu Čtvrtou symfonii.
Po fantastickém úspěchu své opery Jižní pól uvedené v Mnichově se Miroslav Srnka stal bezesporu nejznámější tváří české scény soudobé hudby. Náš rozhovor se ale netýkal ani tak mediální slávy, jako spíš důsledků, které pro jeho další život měla. Souvisí s tím Srnkova spolupráce s Českou filharmonií, jeho posun ze skladatelského soukromí směrem k veřejnému dění i to, jak konkrétní situace ovlivňuje řešení kompozičních problémů i obecných tvůrčích otázek.
S režisérem Romanem Vávrou o jeho dokumentu „Když já tak rád diriguju…“, který zachycuje poslední fázi života a díla Jiřího Bělohlávka, bývalého šéfdirigenta České filharmonie. O komplikovaném natáčení, o jemném smyslu pro humor a vzájemné důvěře. O postoji ke smrti i nutnosti být sám sebou. A také o velké zranitelnosti, která může přinést něco mimořádného a neopakovatelného.
The chief conductor and artistic director of the Czech Philharmonic Semyon Bychkov has thrown himself energetically into his second season in Prague. After the opening programme including Shostakovich’s Eighth Symphony, in October there will be three performances of Smetana’s Má vlast (My Homeland) as part of Subscription Series B. Performing this iconic work in the course of a season is unusual, but Semyon Bychkov has reasons for doing so. The interview that follows will cover this and other questions.
V sezoně Českého spolku pro komorní hudbu vystoupí 19. října za doprovodu pianisty Adama Skoumala šestadvacetiletý houslista Milan Al-Ashhab. Narodil se v Jeruzalémě, jeho otec je Palestinec a matka Češka, ale kulturně už dávno patří českému prostředí. Na housle se učil na ZUŠ v Mostě u Květoslavy Hasilové, později se stal na AMU v Praze žákem profesora Ivana Štrause. Pak ještě navázal u Petera Schuhmayera na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Milan Al-Ashhab se stal loni v rakouské metropoli vítězem soutěže Fritze Kreislera a v USA držitelem první ceny v soutěži New York Concert Artists & Associates. Letos v červnu uspěl ve finále Čajkovského soutěže v Moskvě.
You enter the time machine and let it take you to the distant as well as recent past. You find yourself in the musical heart of Prague and meet the fabulous conductor Leonard Bernstein. You experience his excellent rise in the years 1946 and 1947 and his magnificent return in June 1990. This all in the presence of the Czech Philharmonic. It is a fascinating story full of healthy nostalgia, musical brilliance, diverse emotions, and details and moments which will (perhaps) never occur again. Enjoy it.
ISSN 3029-6927 Print
ISSN 3029-6935 On-line
Získejte každé dva týdny nejnovější zprávy z České filharmonie, exkluzivní obsah z magazínu a novinky z Rudolfina.