Osobnosti
Rozhovory s osobnostmi hudebního a kulturního světa, našimi partnery i věrnými posluchači. Poznejte blíže sólisty, dirigenty a členy České filharmonie, seznamte se s jejími podporovateli a objevte příběhy lidí, které spojuje láska k hudbě.
Rozhovory s osobnostmi hudebního a kulturního světa, našimi partnery i věrnými posluchači. Poznejte blíže sólisty, dirigenty a členy České filharmonie, seznamte se s jejími podporovateli a objevte příběhy lidí, které spojuje láska k hudbě.
Ohromený hollywoodský producent se po Mahlerovi sháněl hned po premiéře snímku Smrt v Benátkách (1971), v němž zní části jeho symfonií. Škoda jen že se minuli o šest dekád. O oblibě Mahlerových skladeb ve filmu jsme mluvili s emeritním profesorem hudby na Univerzitě v Surrey Jeremy Barhamem, který se skladatelově tvorbě věnuje celý život.
Skoro před dvaceti lety, na podzim 2006, se s Petrem Kadlecem postavili v Rudolfinu před tisícovku dětí, aby jim zahráli – a vysvětlili – Janáčkovu Sinfoniettu. Založili tím tradici edukačních koncertů, které s úspěchem běží dodnes, a také položili základ České studentské filharmonii. „Mládí je zvídavé, stačí ho pošťouchnout,“ říká Marko Ivanović.
Před třemi lety si získal srdce českých posluchačů mistrovsky provedenými koncerty k oslavě 17. listopadu. V této sezoně maestro Antonio Pappano po listopadovém koncertu s Českou filharmonií zahájí na jaře novou tradici. Za jeho řízení v Rudolfinu vystoupí London Symphony Orchestra jako první zahraniční orchestr zařazený do abonentní řady.
Na koncertech vystupuje bosá, ráda fotí a kromě klasiky si poslechne třeba Björk. Výrazná violoncellistka mladé generace Anastasia Kobekina svou uměleckou dráhu zakládá na osobitosti přednesu. „Do každého vystoupení se snažím dávat kus sebe samotné,“ říká před svým rudolfinským debutem.
Je podepsán pod stovkami záznamů klasické hudby mnoha význačných interpretů. A v posledních letech je dvorním zvukovým režisérem a producentem Semjona Byčkova. „Je to náročný a v dobrém slova smyslu puntičkářský profesionál,“ říká o něm Holger Urbach, spolustrůjce aktuálních úspěšných nahrávek České filharmonie.
Jsme na správné cestě, ale náš svět ještě není rovnoprávný. V nejlepších orchestrech stále nejsou dirigentky na vedoucích pozicích, říká Dalia Stasevska. Ukrajinsko-finská dirigentka také zdůrazňuje, že je třeba pomoci Ukrajincům, aby vyhráli válku a zastavili Rusy, kteří podle ní chtějí pohltit celou Evropu.
Ivo Krejčí je houslista a pedagog, letos mu bude sedmadevadesát, ale v kondici je jako šedesátník. Do České filharmonie přišel v roce 1958: původně na rok, zůstal skoro dvanáct. Zažil ohromující chvíle, velká světová turné, prošel však i těžkými momenty, kdy musel činit složitá rozhodnutí. Je jako kronika 20. století.
foto Jan Kantor
Hvězdný americký rocker Bryce Dessner původně neplánoval skládat klasickou hudbu. Díky dílům, která napsal pro přední světové orchestry, komorní soubory a tělesa věnující se soudobé hudbě, však představuje svěží a zajímavou volbu rezidenčního skladatele České filharmonie v této sezoně.
Dodnes se mu občas zdá, že se nestihlo letadlo a on stojí na letišti obklopen tucty muzikantů, kteří na něj tázavě hledí: Co teď budeme dělat? „To se pak probudím s úplně staženým hrdlem,“ směje se. Bohumil Antony, pamětník. Sedmadvacet let v České filharmonii organizoval zájezdy. A je na to hrdý – ani ne tak kvůli slovutnosti instituce, jako spíš kvůli lidem. Hudebníkům, kteří „jsou taky lidi z masa a krve“.
V patnácti letech mu došlo, že hudba je to, čemu se musí v životě věnovat – a tak se rozhodl stát se dirigentem. Jeho cestu na umělecký vrchol lemuje odhodlání, píle i sebepoznání. Když Jakub Hrůša mluví o České filharmonii, říká: „Taková konstelace může přijít jen jednou za život.“ V roce 2028 se stane jejím šéfdirigentem.
V roce 1990 dirigoval v Římě slavné tenoristy, dnes se svou taktovkou objíždí světová pódia. V podání dirigenta, který si získal oblibu u orchestrů i publika, se hudba stávala svědkem oslav, tragédií i neobyčejné lidskosti. Na společné zájezdy do Izraele a mimořádná setkání s ním vzpomíná tehdejší sopranistka Pražského filharmonického sboru Blanka Löblová.
Napřesrok mu bude devadesát, u pultíku už nějakou dobu sedí – a přesto vytrvale cestuje po planetě a diriguje a diriguje a diriguje. Kdo vlastně tenhle velikán je? Kde se vzal a jaké byly jeho hudební začátky? Jaký má vztah k české hudbě? A proč je tak optimistický, co se budoucnosti týče?
Kdokoliv slyšel hrát Mahana Esfahaniho, ví, co všechno dokáže svému publiku předat. Sugestivní cembalista využívá možností svého nástroje na maximum. Už několikrát uhranul i publikum Českého spolku pro komorní hudbu a letos se stal kurátorem jeho 131. sezony. Úkol kurátora, sestavit a odehrát trojici koncertů, se rozhodl naplnit dvěma večery, do nichž rozdělil kompletní provedení Bachova Temperovaného klavíru, a podvečerem, v němž představí roli cembala v hudbě 20. století.
Klavírista světového renomé a významný představitel ruské klavírní školy Jevgenij Kissin žije od roku 2016 v Praze. Vynikající umělec, pro něhož jsou hodnoty svobody a lidské důstojnosti v životě nejdůležitější, je v této sezoně rezidenčním umělcem České filharmonie. Narozen v židovské rodině v Moskvě prožíval od dětství projevy antisemitismu. Dlouhá léta o tom nechtěl s novináři mluvit, ale po napadení Ukrajiny Ruskem změnil názor. I náš rozhovor se od tohoto tématu začal odvíjet.
Ke klavíru se Karolina Pancernaite dostala náhodou, starý nástroj, zachráněný před vyhozením, odstartoval její lásku k hudbě. Pianistka původem z Litvy, která miluje cvičení a nesnáší hraní zpaměti, se nejlépe cítí v orchestru, kde ji hudba obklopuje ze všech stran. V Rudolfinu se tato členka České filharmonie v aktuální sezoně představí také jako sólistka v Beethovenově Trojkoncertu pro klavír, housle, a violoncello.
Cenami ověnčený korejský klavírista Seong-Jin Cho zahájí s Českou filharmonií novou sezonu. Do Prahy přijede s repertoárovými novinkami a nadšením pro sofistikovanou uměleckou spolupráci.