Magazín Ladírna
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Od Rudolfina přes Tokio až po Hamburk: 130. sezona České filharmonie propojuje koncertní pódia s komunitou mecenášů a partnerů, kteří sdílejí její ambice i radost z hudby.
Šlo o jednoduché cvičení. U kulatého stolu seděla skupina dvanácti mladých lidí a každý z nich měl načrtnout literární scénu pouze na základě hudební skladby, která v tu chvíli zněla místností. Nahrávka byla anonymizovaná – nikdo neznal její název ani jejího autora, a jak se později ukázalo, pro všechny studenty tvůrčího psaní byla až dosud cizí i sama melodie. Horny, smyčce a hoboje hrály sedm minut.
Ilustrace: Nikola Hoření
Dirigent světového formátu, který dokázal vrátit Českou filharmonii na umělecký vrchol a zároveň vychoval novou generaci českých dirigentů pokračujících v jeho stopách, Jiří Bělohlávek, by 24. února 2026 oslavil osmdesátiny.
Minipovídka z pera spisovatelky Lenky Elbe.
Ilustrace: Nikola Hoření
It was 30 years ago at the age of 76 that Rafael Kubelík returned to Czechoslovakia from the exile into which he had departed in the summer of 1948. Because of his health, he had not been conducting since the mid-1980s, but freedom in his native country had the effect of living water, and he decided to take up the conductor’s baton once again.
Mezzosopranistka Magdalena Kožená patří mezi nejvýznamnější osobnosti operního i koncertního světa klasické hudby. V podcastu Philharmonious se svěřila se svým hlubokým vztahem k lidovým písním a zamyslela se nad svými moravskými kořeny. „Když mi zahrajete prvních deset taktů Janáčkovy Sinfonietty, začnu ji vnímat celou svou bytostí a vím, že takhle zní domov,“ popisuje. „Tehdy si připadám jako pravá Moravanka.“
O nezvyklé pozici sopranistky v kůži Lišáka, o pozdních začátcích s operou, a hlavně o cestě od Barče k Libuši vypráví představitelka nápadníka a manžela lišky Bystroušky. Nyní ji čeká titulní role ve Smetanově slavnostní opeře.
Po dvou vyprodaných a úspěšných ročnících se potřetí a naposledy do šapitó Azyl78 na pražském Výstavišti vrací Kniha džunglí. Hudebně-taneční představení na motivy slavné knihy anglického spisovatele Rudyarda Kiplinga v roce 2022 vytvořili Matěj Forman a Marko Ivanović, choreografii připravil Štěpán Pechar. Velkolepou podívanou Divadla bratří Formanů, České filharmonie a tanečního souboru Dekkadancers dosud navštívilo téměř 23 tisíc diváků a další mají poslední šanci během 18 repríz od 1. do 18. června.
Přesně před rokem, 7. května 2023, odešla v úctyhodných 97 letech výjimečná osobnost, operní zpěvačka, herečka a filantropka Soňa Červená. Slavný hlas utichl, její laskavost, štědrost a touha pomáhat však budovou Rudolfina rezonují i nadále. Na zrenovované terase se její jméno protne se skladatelem Christophem Gluckem.
In the podcast Philharmonious, Czech Philharmonic chief conductor Semyon Bychkov recalls the magical moment when he first heard Mahler’s music as a boy. Now, 60 years later, he is preparing to record Mahler’s complete symphonies with the Czech Philharmonic. He finds that the orchestra and Mahler are a good fit because of their shared roots and also because of the orchestra’s legendary sound. “When I hear the warmth of the orchestra’s sound, I feel and hear their enormous heart. It always brings me joy.”
Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov v podcastu Philharmonious vzpomíná na magický moment, kdy coby mladý kluk poprvé slyšel Mahlerovu hudbu. Po šedesáti letech nyní s Českou filharmonií chystá nahrávku všech Mahlerových symfonií. Orchestr podle jeho soudu s Mahlerem souzní, kvůli společným kořenům, ale také kvůli svému pověstnému zvuku. „Když slyším vřelý zvuk orchestru, vnímám a slyším jeho obrovské srdce. Pokaždé mě to pohladí na duši.“
Když se holky ve škole bavily o Spice Girls, předstírala, že rozumí, i když byla mimo. Martha Issová totiž vyrůstala v úplně jiném hudebním prostředí než její vrstevníci, byla ovlivněná starším bratrem Filipem a taky tátou, který ze Sýrie vozil desky, jež se v Československu nedaly sehnat. K vážné hudbě pak přičichla během studií na konzervatoři – a už si zůstaly. Dnes je Martha jednou z moderátorských tváří České filharmonie.
Sezona České filharmonie a Českého spolku pro komorní hudbu, která začne v září 2024, bude 129., respektive 130. v pořadí. Seznam jmen v titulku představuje klíčové umělce – titulární dirigenty, rezidenčního umělce a kurátora komorních koncertů – a viditelně v něm chybí ženy. V průběhu sezony je ale najdeme, v důležitých rolích se jich objeví hned dvanáct.
V květnu se do Rudolfina vrací italský dirigent a flétnista Giovanni Antonini. Mezi svými jarními koncerty v Basileji a pařížském Théâtre des Champs-Élysées tu během tří abonentních večerů představí program připomínající operní gala s hudbou Gioacchina Rossiniho nebo Wolfganga Amadea Mozarta. Ke spolupráci přizval britskou lyrickou sopranistku Louise Alder, pro kterou budou tyto koncerty zároveň jejím pražským debutem.
K výročním oslavencům v Roce české hudby se řadí i Leoš Janáček, od jehož narození v roce 1854 letos uplyne 170 let. Ačkoliv rokem narození patří spíše ke generaci Antonína Dvořáka, jeho tvorba náleží k nejvýraznějším počinům hudby 20. století, a tím řadí svého tvůrce ke skladatelům až o dvě generace mladším. Janáčkův život i dílo jsou úzce spojeny s Brnem, kde od mládí žil a svými neúnavnými skladatelskými a organizačními aktivitami se zasloužil o zásadní rozvoj brněnského kulturního života.
„Českost Bedřicha Smetany nebyla v rozporu se světovostí. Jeho titánská osobnost, která se rozhodla dělat vše úplně jinak, připomíná Masaryka,“ tvrdí autor nejnovější biografie zakladatele české moderní hudby.