Byčkov: Slyším obrovské srdce České filharmonie, dokonale souzní s Mahlerem

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov v podcastu Philharmonious vzpomíná na magický moment, kdy coby mladý kluk poprvé slyšel Mahlerovu hudbu. Po šedesáti letech nyní s Českou filharmonií chystá nahrávku všech Mahlerových symfonií. Orchestr podle jeho soudu s Mahlerem souzní, kvůli společným kořenům, ale také kvůli svému pověstnému zvuku. „Když slyším vřelý zvuk orchestru, vnímám a slyším jeho obrovské srdce. Pokaždé mě to pohladí na duši.“
Byčkov: Slyším obrovské srdce České filharmonie, dokonale souzní s Mahlerem
Philharmonious

Philharmonious

Semjon Byčkov studoval na sborové škole Michaila S. Glinky v tehdejším Leningradě. Školní budova byla propojená s koncertní síní, a tak mezi hodinami přebíhal do koncertní síně a poslouchal zkoušky filharmonie.

„A jednoho osudného dne jsem si běžel poslechnout, co zrovna hrají. Bylo naprosté ticho. Přiběhl jsem tam zadem, takže jsem stál za orchestrem. Neslyšel jsem nic. A najednou byly ve vzduchu cítit vibrace, které se proměnily ve zvuk. Naprosto mě to očarovalo, vůbec jsem netušil, co poslouchám. Jen jsem věděl, že jsem se ocitl v dosud naprosto neznámém světě. Úplně jsem zapomněl, že se mám vrátit na hodinu. Byla to hudba nepopsatelné krásy, nepopsatelné něhy,“ vzpomíná Semjon Byčkov.

 

Pusťte si podcast:

 

 

Až když o pár hodin později narazil tehdy asi dvanáctiletý chlapec v ulicích města na plakát lákající na koncert Leningradské filharmonie, uvědomil si, že slyšel kousek Mahlerovy Třetí symfonie. Tak vzniklo pouto současného šéfdirigenta České filharmonie k jednomu z největších symfoniků, který se narodil židovským rodičům v Kališti u Humpolce a důležité části svého života strávil v českých zemích.

Po šedesáti letech, kdy se tvorbě Gustava Mahlera intenzivně věnuje, jej nazývá existencialistou, protože v jeho díle můžeme slyšet jasné autobiografické prvky. Zájemcům o hlubší vhled doporučuje nahlédnout do jeho korespondence.

„Dopisy nám prozradí, co si tito lidé za života mysleli, čím trpěli, co jim dělalo radost, o čem pochybovali, čím se trápili… Vždycky o nich přemýšlíme jako o velikánech, ale často zapomínáme, že jsou to lidé jako my,“ říká Semjon Byčkov a dodává: „Bývali mladí, po něčem toužili, s něčím zápolili. Jejich boj vlastně nikdy nekončil. Museli si najít místo ve světě hudby, museli přijít na to, jak se prostřednictvím hudby vyjadřovat.“

Byčkov upozorňuje na Mahlerovy české kořeny, které skladatel nikdy nezapřel. Snad právě proto hra České filharmonie s Mahlerovou hudbou tak souzní. „Něco se nedá vysvětlit slovy, přesto je to možné pocítit. A já cítím, že tohle je dokonalý orchestr pro hudbu Gustava Mahlera,“ říká Byčkov, který s filharmonií pracuje na kompletní nahrávce Mahlerových symfonií.

V posledním vydání podcastu Philharmonious dále vystihuje jedinečnost identity České filharmonie, uvažuje nad tím, zda a v jakém smyslu je hudba „národní“, i o svých vlastních kořenech a vlivech, které se do něj během života vpily. V nadsázce se v tomto ohledu popsal jako „míchaný salát.“

Leningradská symfonie pod taktovkou Semjona Byčkova

Podívat se na koncert