Ladírna
Magazín České filharmonie
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
„Hudba je můj hlas. Když hraju na housle, cítím se, jako kdybych sama zpívala,“ říká Janine Jansen. Hned čtyřikrát se o tom bude moci přesvědčit i domácí publikum, proslulá nizozemská houslistka je totiž rezidenční umělkyní České filharmonie pro 131. sezonu.
Kdokoliv slyšel hrát Mahana Esfahaniho, ví, co všechno dokáže svému publiku předat. Sugestivní cembalista využívá možností svého nástroje na maximum. Už několikrát uhranul i publikum Českého spolku pro komorní hudbu a letos se stal kurátorem jeho 131. sezony. Úkol kurátora, sestavit a odehrát trojici koncertů, se rozhodl naplnit dvěma večery, do nichž rozdělil kompletní provedení Bachova Temperovaného klavíru, a podvečerem, v němž představí roli cembala v hudbě 20. století.
Původně studovala hudbu, do kanceláře si pořídila klávesy a nejraději na ně hraje Chopina. Historička umění a kurátorka Julia Bailey působila v Tate Modern, Royal Academy of Arts nebo Victoria and Albert Museum. Loni v lednu se stala ředitelkou Galerie Rudolfinum, kde by chtěla svět hudby a umění více propojovat.
Klavírista světového renomé a významný představitel ruské klavírní školy Jevgenij Kissin žije od roku 2016 v Praze. Vynikající umělec, pro něhož jsou hodnoty svobody a lidské důstojnosti v životě nejdůležitější, je v této sezoně rezidenčním umělcem České filharmonie. Narozen v židovské rodině v Moskvě prožíval od dětství projevy antisemitismu. Dlouhá léta o tom nechtěl s novináři mluvit, ale po napadení Ukrajiny Ruskem změnil názor. I náš rozhovor se od tohoto tématu začal odvíjet.
Svoboda stojí na hodnotovém žebříčku nejvýš snad u každého z nás a vězni po ní touží dvojnásob. A také národy, které žijí v útlaku. V každém století a na každém kontinentě najdeme mnoho takových příkladů. Bohužel i dnes. Svoboda je také posledním slovem, které zazní v opeře Il prigioniero (Vězeň), než spadne opona. Zazní s otazníkem, protože zde se o ní pochybuje, je dvojznačná, relativní. Symbolicky tak končí ponuré existenciální dílo italského skladatele Luigiho Dallapiccoly, napsané pod tíhou událostí druhé světové války. Jeho koncertní provedení připraví Česká filharmonie na konec listopadu tohoto roku.
Ke klavíru se Karolina Pancernaite dostala náhodou, starý nástroj, zachráněný před vyhozením, odstartoval její lásku k hudbě. Pianistka původem z Litvy, která miluje cvičení a nesnáší hraní zpaměti, se nejlépe cítí v orchestru, kde ji hudba obklopuje ze všech stran. V Rudolfinu se tato členka České filharmonie v aktuální sezoně představí také jako sólistka v Beethovenově Trojkoncertu pro klavír, housle, a violoncello.
Cenami ověnčený korejský klavírista Seong-Jin Cho zahájí s Českou filharmonií novou sezonu. Do Prahy přijede s repertoárovými novinkami a nadšením pro sofistikovanou uměleckou spolupráci.
Světoběžník, podnikatel, filantrop, jedno z Wintonových dětí, duchovní otec Dynamického klubu České filharmonie. Příběh, který by vydal na několik knih a hodně dlouhý filmový dokument. Osobnost, která je tu stále s námi. Protože dobří lidé odcházejí, až když zmizí naše vzpomínky na ně. A to se v případě Toma Schreckera rozhodně nestane.
Mise zpočátku probíhala hladce, jen Eugena Cernana zastavila cestou na základnu z jeho posledního shledání s ženou a dcerou policejní hlídka za překročení povolené rychlosti; protože neměl žádný průkaz totožnosti a svou totožnost nikomu neměl neprozradit, bál se, že bude zatčen, a jen díky tomu, že jel zrovna okolo velitel startovací plošiny Wendt, se podařilo policistu přesvědčit, aby Cernana propustil.
V únoru 2025 uplynulo sto čtyřicet let od slavnostního otevření Rudolfina, místa od počátku určeného hudbě a také výtvarnému umění. Jeho návštěvníci měli a mají přístup do mnoha zdejších prostor, jedna významná část jim však zatím zůstává povětšinou skryta: střešní terasa s jedinečným výhledem nejen na Staré Město. Na změně už se však pracuje a po dokončení rekonstrukce se prostor otevře veřejnosti.
Susan Lucak je lékařka, gastroenteroložka se soukromou praxí na Manhattanu. Susan Lucak je také milovnice klasické hudby, zejména Antonína Dvořáka. A v neposlední řadě je Susan Lucak i předsedkyní organizace jménem DAHA neboli Dvořák American Heritage Association. Spolku, který se v New Yorku stará o odkaz velkého českého skladatele.
Ještě před šesti lety byla na každém koncertě Českého spolku pro komorní hudbu. Znala se osobně s téměř všemi vystupujícími umělci, s dlouhou řadou věrných abonentů a všechno měla pod kontrolou. Nyní si užívá zaslouženého odpočinku v rodné Plzni, v roce 2024 oslavila úctyhodné kulaté jubileum a také obdržela, spolu se svým manželem Františkem Kovaříčkem in memoriam Výroční cenu Bohuslava Martinů. S Janou Klimtovou, která zastávala v letech 2009–2018 pozici tajemnice ČSKH, jsme vzpomínali na její pestrý život. Považte, co „ta paní ze Spolku“ všechno stihla.
Vždycky se něco stane. Někdo onemocní, někomu se ztratí kufr, opozdí se nástroj. Čím je zájezd delší – a logisticky komplikovanější –, tím se samozřejmě pravděpodobnost vzniku problému zvyšuje. Česká filharmonie v prosinci odjela na týden do New Yorku, aby odehrála tři koncerty v Carnegie Hall. A světe div se – problém nenastal ani jediný. A co víc, rezidence v nejslavnějším sále světa byla velikým úspěchem.
„Všechny moje dřívější symfonie byly jen předehrou k této. V ostatních dílech je subjektivní tragika, ale tato plnými hrstmi rozdává radost,“ popsal Gustav Mahler svou Osmou symfonii pro osm sólistů, tři pěvecké sbory a rozsáhlý orchestr. Skladbu mimořádnou nejen obsazením letos dvakrát provede Česká filharmonie s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a pořídí také její nahrávku pro svůj mahlerovský symfonický komplet u vydavatelství Pentatone.
Mou vlastí Bedřicha Smetany zahájí Česká filharmonie s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem 12. května tohoto roku 80. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro a 2. a 3. června jej pak zakončí Mahlerovou Symfonií tisíců. Symbolicky se tak naplní osmdesát let trvající spolupráce dvou významných českých hudebních institucí.
Jako dítě Leif Ove Andsnes rozčileně odcházel pokaždé, když se při jeho hře někdo začal bavit. Hudba pro něj byla už tehdy naprosto seriózní záležitost. V podcastu Philharmonious sdílí vzpomínky na své dětství v malém norském městě, na výuku českého učitele klavíru a vysvětluje, proč je Griegův Klavírní koncert méně „norský“, než si myslíme.
„Každý si myslí, že jednohlasá skladba je hned hotová, ale Canto jsem psal tři roky,“ směje se skladatel Pavel Zemek Novák ve své suterénní pracovně se spoustou knih, partitur, s klavírem a velkým krucifixem. Přátelé mu říkají, že by se jeho doupě jednou mělo zakonzervovat a pouštět do něj lidi za vstupné.
ISSN 3029-6927 Print
ISSN 3029-6935 On-line
Získejte každé dva týdny nejnovější zprávy z České filharmonie, exkluzivní obsah z magazínu a novinky z Rudolfina.