Ladírna
Magazín České filharmonie
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Kdokoliv slyšel hrát Mahana Esfahaniho, ví, co všechno dokáže svému publiku předat. Sugestivní cembalista využívá možností svého nástroje na maximum. Už několikrát uhranul i publikum Českého spolku pro komorní hudbu a letos se stal kurátorem jeho 131. sezony. Úkol kurátora, sestavit a odehrát trojici koncertů, se rozhodl naplnit dvěma večery, do nichž rozdělil kompletní provedení Bachova Temperovaného klavíru, a podvečerem, v němž představí roli cembala v hudbě 20. století.
Mou vlastí Bedřicha Smetany zahájí Česká filharmonie s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem 12. května tohoto roku 80. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro a 2. a 3. června jej pak zakončí Mahlerovou Symfonií tisíců. Symbolicky se tak naplní osmdesát let trvající spolupráce dvou významných českých hudebních institucí.
Jako dítě Leif Ove Andsnes rozčileně odcházel pokaždé, když se při jeho hře někdo začal bavit. Hudba pro něj byla už tehdy naprosto seriózní záležitost.
„Každý si myslí, že jednohlasá skladba je hned hotová, ale Canto jsem psal tři roky,“ směje se skladatel Pavel Zemek Novák ve své suterénní pracovně se spoustou knih, partitur, s klavírem a velkým krucifixem. Přátelé mu říkají, že by se jeho doupě jednou mělo zakonzervovat a pouštět do něj lidi za vstupné.
Postavy z Dostojevského hrál na divadle dlouhé roky. Teď se k nim Martin Myšička na chvíli vrátí coby vypravěč ve Vokální symfonii Vladimíra Sommera. Na jaře ji předvede se svou oblíbenou Českou filharmonií a dirigentem Jakubem Hrůšou.
Ustoupit politickému nátlaku a stvořit krásnou věc. Dmitrij Šostakovič, od jehož úmrtí letos uplyne 50 let, dokázal spojit dva neslučitelné požadavky v jednom díle.
V červnu tohoto roku oslaví hudební skladatel Jiří Teml devadesátiny. Jeho skladby vyhledávají i mladí interpreti pro jejich svěžest, mladistvost a hudební invenci. Česká filharmonie pod vedením Tomáše Netopila v únoru uvedla Temlův Labyrint paměti, skladbu, která vznikla z popudu Semjona Byčkova. Ten po svém nástupu vyzval devět českých a pět zahraničních skladatelů, aby zkomponovali dílo pro první český orchestr.
Mnozí lidé v životě dospějí do bodu, kdy chtějí své zkušenosti předat dál. Vrátit alespoň částečně svému oboru, co sami dostali. V hudbě tomu není jinak, a tak i muzikanti v jistém momentě začínají učit – přednášet na univerzitách, pořádat workshopy, dávat masterclasses. Několik takových aktivit spojených s Českou filharmonií se v prosinci protnulo v New Yorku a výsledek americké publikum přiměl k nadšenému aplausu i v místech, kde se běžně netleská.
Milé dárkyně, milí dárci, je vás již téměř 300, to už je pěkně početná rodina příznivců pravidelně podporujících umělecký rozvoj České filharmonie. Děkujeme za to!
Ohlédnutí za událostmi, které během uplynulé sezony spojily Českou filharmonii s jejími příznivci a partnery – od sběratelské mince až po koncertní síně v New Yorku a Londýně.
Pražské publikum má v dubnu šanci zažít jedinečné dílo, které vzniklo v okamžiku historického zlomu. Jednoaktová opera Sedm smrtelných hříchů, někdy nazývaná „ballet chanté“, v roce 1933 potřetí a naposledy propojila Bertolda Brechta a Kurta Weilla krátce poté, co je z Německa vyhnal nástup nacismu.
Diář Semjona Byčkova je beznadějně plný na pět let dopředu. Čas na rozhovor pro Ladírnu si ale našel – během dvouhodinové jízdy autem z Prahy do Karlových Varů, kam vyrazil dirigovat Českou filharmonii.
Až Beatrice Rana v dubnu poprvé vystoupí s Českou filharmonií, dostanou pražští hudební nadšenci možnost spatřit jednu z nejvýraznějších pianistek své generace, talentovanou hráčku se sbírkou nejprestižnějších ocenění, jež ohromuje publikum na celém světě.
První violoncello jí vyrobila babička z krabice od cereálií a starého zeleného zubního kartáčku. Dnes Alisa Weilerstein brázdí nejslavnější světová podia, s Českou filharmonií právě premiéruje koncert od Richarda Blackforda. V podcastu Philharmonious hovořila nejen o soudobé hudbě, ale také o rigiditě a hierarchičnosti světa klasické hudba.
„Nemyslím si, že se člověk musí specializovat natolik, aby se nedokázal věnovat různým žánrům. A já mám opravdu rád spoustu různých hudebních stylů,“ říká v podcastu bývalý šéfdirigent Newyorské filharmonie Alan Gilbert.
Architektura má s klasickou hudbou mnoho společného. A jsou lidé, kterým se přesně tyto dva světy propojují v jednu celoživotní vášeň. Letošní jubilant, designér a architekt Patrik Kotas je fanouškem České filharmonie již 50 let.
Když Antonín Dvořák v roce 1892 připlul do Spojených států, na americkou pevninu vstoupil téměř přesně 400 let poté, co byl kontinent „objeven“ mořeplavcem Kryštofem Kolumbem. Dvořák se ale pro Ameriku stal skutečným objevitelem: představil jí nový hudební směr. A vytvořil zde i mnohá ze svých nejvýraznějších děl.
ISSN 3029-6927 Print
ISSN 3029-6935 On-line
Získejte každé dva týdny nejnovější zprávy z České filharmonie, exkluzivní obsah z magazínu a novinky z Rudolfina.
This is the body of the modal. You can put any HTML content here.