Magazín Ladírna
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Po řetězové lávce k Rudolfinu
„Tato lávka, na venku bychom řekli most, jest určena pouze pro pěší lid (…) Přijdeme po ní k nábřeží korunního prince Rudolfa a k domu umělců, na památku po zesnulém princi nazvaném Rudolfinum,“ [1] vykládal jednoho letního dne roku 1891 pan učitel Hlávka svým žákům, kteří s ním přijeli ze Šumavy na Zemskou jubilejní výstavu. V tu dobu Pražanům řetězová, železná nebo také Rudolfova lávka spolehlivě sloužila už dvacet dva let. A další dvě desetiletí permanence na ni ještě čekala.
Classical Futures & Česká filharmonie: Mladí hudebníci v (uměleckém) srdci Evropy
Sopranistka Elena Stikhina, klavíristé Ingmar Lazar a Adam Laloum nebo trumpetistka Selina Ott. To jsou jen některá jména umělců, kteří v uplynulých třech sezonách vystoupili v koncertních síních pražského Rudolfina. Co mají všichni jmenovaní společného? Ještě jim nebylo pětatřicet, jsou talentovaní, mají našlápnuto na mezinárodní uměleckou kariéru a jejich pražské vystoupení proběhlo pod záštitou evropského grantového programu Classical Futures.
Trefit do správné šatny. Salonky v Rudolfinu mají nová jména
Když bychom vás pozvali do Rudolfina na setkání v Ančerlově salonku, věděli byste, kde jej hledat? Dokázali byste říct, k jakému účelu slouží Bělohlávkův salonek a které místnosti se domácky říká „Kubelička“? Pokud se vám zdá, že jste tyto názvy dosud neslyšeli, rozhodně se nemusíte bát, že jsme je před vámi tajili. Mnozí návštěvníci „chrámu umění“ měli možnost si salonky při různých příležitostech prohlédnout, ale pod jinými názvy.
The Conductor Semyon Bychkov, A Globetrotter with a Baton
He says music is his life, and his life is music. And that is natural, because he is one of the world’s best conductors and a phenomenon that hardly bears comparison. Nonetheless, in the text that follows, there is not much to read about music as such. The life story of Semyon Bychkov, chief conductor of the Czech Philharmonic, is so fascinating, and he is so wonderful at telling it, that in the course of a two-and-a-half hour interview, we (almost) did not get around to talking about music.
Classical Futures & Czech Philharmonic: Young Musicians in the (Artistic) Heart of Europe
The soprano Elena Stikhina, pianists Ingmar Lazar and Adam Laloum or trumpeter Selina Ott. These are just a few names of musicians that have performed in the concert halls of the Rudolfinum in Prague during the past three seasons. What do all of the aforementioned ones have in common? They have not reached 35 years of age yet, are heading for international careers in music and their Prague performance was organised under the auspices of the Classical Futures European grant programme.
Ida Kelarová: Každý máme obrovskou sílu. Jen ji objevit!
Ida Kelarová je zpěvačka, sbormistryně, pedagožka a neúnavná bojovnice za to, aby náš svět byl lepší. V roce 2011 založila pěvecký sbor Čhavorenge podporující romské děti a mladé lidi. Od roku 2014 úzce spolupracuje s Českou filharmonií a v posledních dvou letech nás společná cesta zavedla na Smetanovu Litomyšl, ale také do Londýna. S paní Idou hovoříme v době příprav dubnového koncertu k Mezinárodnímu dni Romů, který vzniká ve spolupráci České filharmonie a České televize.
125 let s legendami. Dějiny České filharmonie jsou přehlídkou těch nejproslulejších muzikantů
S Českou filharmonií za její stopětadvacetiletou historii vystoupila většina z největších hvězd hudebního Olympu. Nejvýrazněji se samozřejmě do DNA orchestru propsalo jeho dvanáct šéfdirigentů. Úroveň orchestru ale dokládají také hvězdná jména skladatelů, dirigentů a sólistů, kteří s filharmonií spolupracovali a spolupracují. V obsáhlých fotogaleriích přinášíme výběr těch nejvýznamnějších.
Série jarních koncertů vyvrcholí jedinou premiérou sezony
„Jeho mimořádná, poutavá a komunikativní hudba je jedním z divů tohoto století,“ napsal britský deník The Times o Thomasi Larcherovi v roce 2010. A recenzent předloňské americké premiéry Larcherovy 2. symfonie v podání Newyorské filharmonie a Semjona Byčkova byl u vytržení z „citu pro slyšení podmanivých zvuků“ a „čiré imaginace“ tohoto rakouského skladatele. Česká filharmonie si od Larchera objednala klavírní koncert, který představí ve světové premiéře na konci dubna.
Harmonie, jež povstala z chaosu zvuků aneb Narozeninová imploze
Navzdory koronaviru Česká filharmonie nezahálí. Orchestr nahrazuje živé koncerty vystoupeními online a nerezignoval ani na oslavy jubilejní 125. sezony, i když probíhají jinak, než se původně plánovalo. Namísto velkolepých událostí, mimořádných koncertů či dnů otevřených dveří v Rudolfinu Česká filharmonie slaví symbolicky a virtuálně. O to víc se snaží, aby její sdělení měla velký zásah a jejich obsah zdůraznil výjimečnost situace. Právě v tomto duchu se nese narozeninový spot.
„Vzdělání je odvaha říct si, že ještě nejsem hotový.“ Z příprav koncertu A přece se učí!
Nahlédněte do zákulisí příprav koncertu věnovaného žákům, jejich učitelům a oslavě vzdělání. Vedoucí edukačního oddělení České filharmonie Petr Kadlec vás skrze své zápisky provede přípravami od prvotní myšlenky až po poslední zkoušky před vystoupením. Doufáme, že vám reportáž zprostředkuje krásnou atmosféru vzniku koncertu A přece se učí!
Semyon Bychkov: Nothing is worse than listening to music which crawls under the carpet
Semyon Bychkov is half way through his five-year term as the Artistic Director of the Czech Philharmonic. He says that he has never experienced such hard times with any of his previous orchestras. Besides cancelled concerts, postponed recording plans and cautious outlook for the future, there are still composers who write new music for the Czech Philharmonic. And this was the main focus of our interview.
Semjon Byčkov: Není nic horšího než poslouchat hudbu, která se plouží pod kobercem
Semjon Byčkov je právě v polovině svého pětiletého uměleckého šéfování České filharmonii. Jak sám říká, tak nejistou dobu s žádným ze svých předchozích orchestrů nezažil. Vedle zrušených koncertů, odsunutých nahrávání a opatrných plánů do budoucna jsou tu ale ještě skladatelé, kteří pro Českou filharmonii píší novou hudbu. A především o ní jsme mluvili.
Čtvrt druhého století na cestách. Historie zájezdů České filharmonie
Vedle pražských koncertních sezon byly vždy největší chloubou České filharmonie zahraniční zájezdy. Do loňského roku odehrál orchestr v cizině přes 2700 koncertů, které ho proslavily na všech kontinentech, vyjma toho nejjižnějšího. Filharmonie je letitým ambasadorem české kultury, umu českých skladatelů a také úrovně českého hudebního školství. Kdo by si byl pomyslel, že tak skvěle rozjetý vlak se právě v době 125. výročí orchestru na mnoho měsíců zastaví, navzdory hotovým plánům a smlouvám. Pojďme získaný čas věnovat rekapitulaci.
Okouzlení zvukem, svobodou i matičkou Prahou. Světová esa píší pro Českou filharmonii
Vedle dlouhodobých projektů věnovaných nahrávkám Čajkovského a Mahlera začala Česká filharmonie před několika lety také systematicky pracovat s žijícími autory. Hned čtyři světové premiéry skladeb, které vznikly na objednávku orchestru, zazní v Rudolfinu od února do dubna příštího roku.
Díky Dynamickému klubu se cítíme být filharmonii opravdu nablízku, říkají jeho členové
Česká filharmonie, stejně jako celá společnost, prochází náročnou zkouškou. Ruší se koncerty, posluchači se s orchestrem setkávají pouze prostřednictvím internetu. I to ale mnozí oceňují, jak potvrzují dva častí hosté Dvořákovy síně Rudolfina. Pánové Jakub Kocmánek a Tomáš Hůlka jsou nejen dlouholetými abonenty, ale také věrnými členy Dynamického klubu České filharmonie. Oba se shodují, že právě díky Dynamickému klubu se cítí být orchestru opravdu nablízku.
Czech Phil Media transportují Dvořákovu síň na každý displej
V Rudolfinu naplno propuklo třetí tisíciletí. Česká filharmonie výrazně expandovala do světa moderních technologií, výsledkem čehož je projekt Czech Phil Media. Ten zastřešuje především provoz nového audiovizuálního studia ve Dvořákově síni Rudolfina a cestu zaznamenaných materiálů na displeje televizí, počítačů, tabletů či telefonů hudbymilovného publika. Možnost nabídnout divákům přímý přenos koncertu se v době zavřených sálů ukázala jako nedocenitelná.