Magazín Ladírna

Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.

Ilustrační obrázek článku 'Hudba za časů koronaviru aneb jak chovatelské potřeby zachránily benefici'

Hudba za časů koronaviru aneb jak chovatelské potřeby zachránily benefici

Pokud bych měla definovat jedno pravidlo, kterým se v Rudolfinu řídíme v době celosvětové pandemie, bylo by to jednoznačně: nerezignovat. Proto jsme radostně uvítali myšlenku uspořádat benefiční koncert na podporu nemocnic, kde jsou hospitalizováni pacienti s těžkou formou nemoci Covid-19.

Ilustrační obrázek článku 'Detlev Glanert: Postavičky z obrazů Hieronyma Bosche nejsou legrácky pro strašení malých dětí'

Detlev Glanert: Postavičky z obrazů Hieronyma Bosche nejsou legrácky pro strašení malých dětí

Nizozemský malíř Hieronymus Bosch po sobě zanechal pouhých pětadvacet obrazů, které ani více než půl tisíciletí po umělcově smrti nepřestávají ohromovat silou své výpovědi. O neslábnoucí fascinaci jeho dílem svědčí také Requiem za Hieronyma Bosche německého skladatele Detleva Glanerta. Českou premiéru celovečerní skladby pro vypravěče, sóla, sbor a orchestr uvede Česká filharmonie se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem 18., 19. a 20. března 2020.

Ilustrační obrázek článku 'Rudolfinum: Rejdiště múz i politiky'

Rudolfinum: Rejdiště múz i politiky

Byl to nevzhledný okraj Prahy. Periferie s továrnou a sklady dřeva. Rejdiště. Přesně tento kout Starého Města si vyhlédla Česká spořitelna, aby zde vystavěla reprezentativní Dům umělců. Od jeho otevření letos uplynulo 135 let.

Ilustrační obrázek článku 'Osudová Káťa Kabanová. Pro Jakuba Hrůšu na pódiu poprvé'

Osudová Káťa Kabanová. Pro Jakuba Hrůšu na pódiu poprvé

„Bylo mi třeba znát velkou bezměrnou lásku,“ vyznal se Leoš Janáček múze závěru svého života Kamile Stösslové z inspirace při psaní Káti Kabanové. Jeho šestou operu provede koncertně v dubnu s Českou filharmonií Jakub Hrůša, a naváže tak na původní plán Jiřího Bělohlávka přinášet dramatická hudební díla v této formě i na pódium pražského Rudolfina.

Ilustrační obrázek článku 'Člověk žije v krajině a příběhy v ní žijou s ním. S Milošem Doležalem o Josefu Toufarovi'

Člověk žije v krajině a příběhy v ní žijou s ním. S Milošem Doležalem o Josefu Toufarovi

Když komunisté před sedmdesáti lety ubili k smrti kněze Josefa Toufara, sami si tím tak trochu zhatili plány. Původně ho chtěli přinutit k přiznání z osnování falešného zázraku a vést s ním monstrproces. Toufarovo utýrané tělo se do něj ale pochopitelně nehodilo, uložili jej tajně do hromadného hrobu a ani příbuzným se léta nepodařilo zjistit, co se s vysočinským knězem stalo. A uprostřed temných padesátých let nebylo radno příliš se ptát. Dnes je jméno Josefa Toufara dobře známé z velké části díky jeho životopisci – spisovateli, básníkovi a vysočinskému rodákovi Miloši Doležalovi.

Ilustrační obrázek článku '„Nezlobte se, že pořád otravuji“ aneb jak mladí zažili v Berlíně Kirilla Petrenka'

„Nezlobte se, že pořád otravuji“ aneb jak mladí zažili v Berlíně Kirilla Petrenka

Středa 8. ledna 2020, půl páté ráno. Smrtící hodina pro odjezd, o to více pro muzikanty. A přesto se našlo šedesát dobrovolníků, kteří vstali a z různých koutů Prahy zamířili směrem k Rudolfinu. Motivace je totiž velmi silná – jen takto mohou zahájit exkurzi za Berlínskými filharmoniky do jejich sídla v německé metropoli.

Ilustrační obrázek článku 'Miroslav Srnka: Anything new and unknown is bound to be suspicious'

Miroslav Srnka: Anything new and unknown is bound to be suspicious

Since the fantastic success of his opera South Pole in Munich, Miroslav Srnka has undoubtedly become the most familiar face of the Czech contemporary music scene. Our interview, however, deals not so much with media fame as with the consequences it has had for the rest of his life. This is related to Srnka’s collaboration with the Czech Philharmonic, his shift from the privacy of composing into public life, and how the specifics of his situation influence solutions to compositional problems and creative questions in general.

Ilustrační obrázek článku 'Jakub Hrůša: Sukův čas neodkladně přichází'

Jakub Hrůša: Sukův čas neodkladně přichází

„Pro mě byl Suk vždy srdeční záležitostí a milovanou ,povinností‘,“ vyznává se Jakub Hrůša ze svého vztahu ke skladateli Josefu Sukovi. Sukovo dílo bude i na programu dirigentových lednových koncertů s Českou filharmonií v Praze a březnového turné Německem.

Ilustrační obrázek článku 'Beethoven je středem mého života'

Beethoven je středem mého života

Připomínka 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena patří k největším výzvám letošní koncertní sezony. Česká filharmonie připravila speciální dárek, provedení všech pěti Beethovenových klavírních koncertů s rakouským klavíristou Rudolfem Buchbinderem, který se na tohoto autora specializuje už déle než šedesát let. Představí se nejen jako sólista, ale později též jako dirigent, nejprve 25. 2. v Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 C dur op. 15 pod taktovkou Tomáše Netopila, v červnu to bude Koncert pro klavír a orchestr č. 5 op. 73 „Císařský“ za řízení šéfdirigenta orchestru Semjona Byčkova.

Ilustrační obrázek článku 'Vyslyšet hlas budovy Rudolfina'

Vyslyšet hlas budovy Rudolfina

„Po prvé vcházíme do Rudolfina, postranním vchodem od nábřeží, nikoli abychom si na galerii vyslechli nějaké bouřlivější jednání parlamentu nebo abychom si poseděli v tiché, ať nedím opuštěné sněmovní knihovně, nýbrž abychom si promluvili s představitelem České filharmonie v jejím novém sídle. Rafael Kubelík nás již čeká. Kanceláře Filharmonie po prvé nejsou stísněny v zapadlém patře činžáku. Jsou to prostorné místnosti hned vlevo v přízemí, s vysokým stropem, jaké jsou ostatně v Rudolfinu všechny, s výhledem na řeku a Hrad. I v tom je něco symbolického. Vzhlížíme střídavě do jasné tváře Kubelíkovy a ven. Tážeme se na program České filharmonie. Dostáváme jej a s ním tolik záře nadšení a optimismu, že je nám dobře. Cítíme, že zde se bude radostně a opravdově pracovat,“ dočítáme se ve Svobodných novinách 25. 9. 1945.

Ilustrační obrázek článku 'Prosím dejte nám termín!<br>S&nbsp;Davidem Marečkem o&nbsp;Čajkovském a&nbsp;úspěchu rezidencí'

Prosím dejte nám termín!
S Davidem Marečkem o Čajkovském a úspěchu rezidencí

Česká filharmonie a Semjon Byčkov uzavřeli šestiletou etapu své spolupráce nazvanou „Projekt Čajkovskij“. Plnou dílčích fází nad jednotlivými skladbami, plnou námahy a emocí a završenou úspěšnými rezidencemi v předních koncertních sálech světa. Během té doby se Semjon Byčkov stal šéfdirigentem orchestru, což svědčí o tom, že původně projektová spolupráce přerostla v tu nejužší možnou.

Ilustrační obrázek článku 'Najít odvahu k&nbsp;protestu. Sametová revoluce v&nbsp;České filharmonii'

Najít odvahu k protestu. Sametová revoluce v České filharmonii

Česká filharmonie zanechala v událostech roku 1989 významnou stopu. K otevřenému postoji vůči režimu se ale hráči museli probojovat, ještě na začátku roku jejich pokus o protest skončil fiaskem.

Ilustrační obrázek článku 'Pablo Heras-Casado: Hledáme pocit svobody, samotu… a&nbsp;ticho'

Pablo Heras-Casado: Hledáme pocit svobody, samotu… a ticho

Andaluský rodák Pablo Heras-Casado rozvíjel své hudební vlohy jako zpěvák ve sborech, kromě toho hrál na klavír a na housle. Jeho doménou byla stará hudba, které se intenzivně věnoval ve své sborové činnosti, souběžně svůj zájem obracel i k soudobé hudbě, byl studentem a spolupracovníkem Pierra Bouleze. Řídí přední světové a evropské orchestry, po léta spolupracuje s Freiburským barokním orchestrem. Je hlavním hostujícím dirigentem v madridském Teatro Real, kde mimo jiné nastudoval Wagnerův Prsten Nibelungův. Na začátku prosince bude v Rudolfinu dirigovat Brahmsův Druhý klavírní koncert a Brucknerovu Čtvrtou symfonii.

Ilustrační obrázek článku 'Miroslav Srnka: Všechno nové a&nbsp;neznámé je z&nbsp;podstaty věci podezřelé'

Miroslav Srnka: Všechno nové a neznámé je z podstaty věci podezřelé

Po fantastickém úspěchu své opery Jižní pól uvedené v Mnichově se Miroslav Srnka stal bezesporu nejznámější tváří české scény soudobé hudby. Náš rozhovor se ale netýkal ani tak mediální slávy, jako spíš důsledků, které pro jeho další život měla. Souvisí s tím Srnkova spolupráce s Českou filharmonií, jeho posun ze skladatelského soukromí směrem k veřejnému dění i to, jak konkrétní situace ovlivňuje řešení kompozičních problémů i obecných tvůrčích otázek.

Ilustrační obrázek článku 'Křehkost, která tvoří zázraky: Rozhovor s&nbsp;dokumentaristou Romanem Vávrou o&nbsp;Jiřím Bělohlávkovi'

Křehkost, která tvoří zázraky: Rozhovor s dokumentaristou Romanem Vávrou o Jiřím Bělohlávkovi

S režisérem Romanem Vávrou o jeho dokumentu „Když já tak rád diriguju…“, který zachycuje poslední fázi života a díla Jiřího Bělohlávka, bývalého šéfdirigenta České filharmonie. O komplikovaném natáčení, o jemném smyslu pro humor a vzájemné důvěře. O postoji ke smrti i nutnosti být sám sebou. A také o velké zranitelnosti, která může přinést něco mimořádného a neopakovatelného.

Ilustrační obrázek článku 'Semyon Bychkov: Looking for Má vlast'

Semyon Bychkov: Looking for Má vlast

The chief conductor and artistic director of the Czech Philharmonic Semyon Bychkov has thrown himself energetically into his second season in Prague. After the opening programme including Shostakovich’s Eighth Symphony, in October there will be three performances of Smetana’s Má vlast (My Homeland) as part of Subscription Series B. Performing this iconic work in the course of a season is unusual, but Semyon Bychkov has reasons for doing so. The interview that follows will cover this and other questions.