Magazín Ladírna
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Podcast Ladírna: Vyšehradskej jezdec a každodenní kouzlo pražských panoramat
Mystická atmosféra českých mýtů a duchovních dějin, hroby slavných osobností i nádherné výhledy. To všechno patří k Vyšehradu, který britský skladatel Julian Anderson označil za první místo, které chce v Praze navštívit. Jeho symfonii Pražská panoramata má Česká filharmonie na programu tento týden.
„Vášeň k hudbě nechci nikdy ztratit.“ Mladí Romové slaví svůj den
V pátek 8. dubna 2022 ve 20.15 odvysílá ČT art mimořádný koncert k Mezinárodnímu dni Romů. Duší celého večera je zpěvačka a sbormistryně Ida Kelarová, která se ve spolupráci s Českou filharmonií tentokrát rozhodla dát prostor mladým romským hudebníkům, zpěvákům a tanečníkům. A to v různých žánrech: od romské cimbálové muziky k jazzové hudbě, od tradičního tance až ke klasice.
Podcast Ladírna: O ženách v České filharmonii
Pozvání do Ladírny přijala harfistka Barbara Pazourová. Do České filharmonie přišla už v roce 1985 coby dvaadvacetiletá studentka pražské Akademie múzických umění. Aktuálně nejdéle působící filharmonička spojila s prvním českým orchestrem prakticky celý svůj profesní život.
Podcast Ladírna: Konkurují těm nejlepším. Filharmonie na turné mezi Vídní a Londýnem
„Na prestižních místech vystupovat chceme, ale také musíme. Orchestr představuje kapitál, který je potřeba využívat pro Českou republiku,“ říká o březnovém turné České filharmonie její generální manažer Robert Hanč.
Zachytit podstatu hudby: nahrávky České filharmonie mají nový domov
Dirigenti i hostující sólisté často hovoří o specifickém zvuku České filharmonie. Potvrzují tak to, co naživo slýchávají návštěvníci koncertů v Rudolfinu, či publikum během zájezdů. Jak ale toto unikum věrohodně přenést na nahrávku? A jak výsledek dostat k příznivcům klasické hudby doslova z celé planety? To první je úkolem zkušených zvukových mistrů. Druhou část úkolu dokáže splnit pečlivě vybrané vydavatelství, které záznamu poskytne adekvátní péči. Nově je nyní hudba prvního českého orchestru „doma“ u prestižního labelu Pentatone.
Nepokouším se tvářit jako Čech. Julian Anderson o symfonii Pražská panoramata
Pětapadesátiletý britský skladatel poznal Prahu především z fotografií Josefa Sudka, ale také z videoprůvodce Janka Rubeše. Ve své nové symfonii cituje svatováclavský chorál i písničku Travička zelená. Podstatná je pro něj ale především nezávislost na vzorech i módních trendech, a snad ještě víc umělecká imaginace. I proto mohl Julian Anderson napsat skladbu věnovanou Praze, ačkoliv ji dosud nikdy nenavštívil. Na uvedení Symfonie č. 2 v dubnu v Rudolfinu se ale těší.
Pozvánka na komorní projekty. Je libo Skácela, balet nebo modernu…
Komorní hudba má skromnější, zato někdy intenzivnější možnosti, jak vzbudit emoce posluchačů. V intimitě malého ansámblu nebo jen sólisty s klavírním doprovodem se skrývá nejniternější hloubka vyjádření i vnímání. A pokud se komorní hudba propojí s jiným druhem umění, může vzniknout násobný vjem – už proto, že jde většinou o ojedinělou událost.
Víkingur Ólafsson: Publikem hýčkaný Islanďan
Čeští posluchači ho mohou znát z nahrávek Deutsche Grammophon, osobně se však s Víkingurem Ólafssonem setkají až na jeho dubnových koncertech s Českou filharmonií. Islandský pianista ve své osobité hře propojuje severský původ, americké školy a evropskou klavírní tradici.
Rudolfinum románové: Na střeše je Mendelssohn Jiřího Weila
„Věděl jsem, že se lidé mění v sochy, domníval jsem se, že je to tím, že dostávají do rukou moc, tím přetrhávají styky s lidmi a mění se před jejich očima. Je to pravda, ale jen částečně. Lidé se stávají sochami i z jiných příčin; také z té, že jim chybí láska, živý a teplý vztah spojení v objetí. Protože patrně bez tohoto vztahu nemůže žít člověk jako člověk. A lidé přestávají být sochami, když se zase vracejí do lidského společenství.“— Jiří Weil [1]
Podcast Ladírna: Medea aneb hudba jako služka tragického dramatu
V roce třístého výročí narození Jiřího Antonína Bendy připomíná Česká filharmonie velké dílo zakladatele melodramu. V podcastu Ladírna věnovaném melodramu Medea hovoří hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil, který dílo pro nadcházející koncerty nastudoval.
The Genius of Solitude
“No music on earth can compare to ours” sings the child in the last movement of Mahler’s Fourth Symphony. Compared to the vast worlds of sound, emotion, philosophy and poetry in Mahler’s Second and Third Symphonies, this is a delicate and concise work with which to introduce a wider audience to Semyon Bychkov’s Mahler Cycle with the Czech Philharmonic. Composed in the last year of the nineteenth century and the first year of the twentieth, it is more gentle than the First Symphony, more innocent than the Fifth, and devoid of the existential terror that creeps into the Sixth and Seventh Symphonies.
Podcast Ladírna: Epilog. Sukův symfonický epitaf a vyznání pro věčnost
„Jsem přesvědčený, že Epilog je jedním z nejvýznamnějších děl české hudby,“ říká muzikolog Jonáš Hájek o poslední symfonické kompozici Josefa Suka. Česká filharmonie ji posluchačům nabídne v nastudování Jakuba Hrůši.
Sheku Kanneh-Mason: Poslouchám Edwarda Elgara a Boba Marleyho
Britský violoncellista s africkými a karibskými kořeny Sheku Kanneh-Mason je ve svých dvaadvaceti letech hudební celebritou. Nejen proto, že hrál na královské svatbě Meghan Markle a prince Harryho. V roce 2016 se stal vítězem BBC Young Musicians, rok předtím se svými sourozenci vyhrál televizní soutěž Británie má talent, album Nostalgie z roku 2018 bylo nejprodávanějším debutem roku. V Praze zahraje s Českou filharmonií a dirigentem Jakubem Hrůšou na koncertech 20. – 22. ledna violoncellový koncert Edwarda Elgara.
Brod, rejdiště, hrob. Náměstí Jana Palacha v proměnách staletí
Pražští milovníci klasické hudby mají dvojnásobné štěstí. Nejenže žijí ve městě, kde se muzika po staletí interpretuje na nejvyšší světové úrovni. Navíc, kdykoliv vyjdou z Rudolfina, dojem z doposlouchaného pomáhá dotvořit nádherný pohled na siluetu Hradu, dramaticky stoupající z hladiny nevzrušeně plynoucí Vltavy. Věděli jste, že tento pohled si Pražané codenně vychutnávali dávno před tím, než se hudba vůbec začala v koncertních sálech provozovat?
Alain Altinoglu: dirigentský samouk světového formátu, vášnivý fanoušek fotbalu a černých děr
Začátkem února přivítáme v Rudolfinu francouzského dirigenta Alaina Antinoglu, který je jedním z letošních debutantů u České filharmonie. Spolu s houslistou Jiřím Vodičkou a varhaníkem Thierrym Escaichem připraví ryze francouzský program z děl Clauda Debussyho, Maurice Ravela a Camilla Saint-Saënse. Debutanta se sluší představit – zvlášť když jde o zajímavou osobnost s netradičními hudebními začátky a originálními koníčky.
Z deníku marketérky: Za hudebními talenty napříč Evropou
Dvacet mileniálů, dva roky pandemie a ztracený kufr. Program Classical Futures Europe čtyři sezony pomáhal mladým hudebníkům a hudebnicím klestit cesty na prestižní evropská pódia. Mapujeme radosti a starosti grantového projektu očima marketingové specialistky.