Magazín Ladírna
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
„Koncert v Rudolfinu pro nás vždy představuje vyvrcholení sezóny,“ říká Peter Jarůšek. Jako kurátor připravil v této sezóně jednu řadu koncertů Českého spolku poro komorní hudbu, jako violoncellista Pavel Haas Quarteta na dvou z nich také sám vystoupí.
Touha prosadit se na světovém trhu představuje u řady českých výrobků jen marný sen. S českou hudbou ale může každý bez obav zamířit rovnou do nejvyšších sfér mezinárodní konkurence. Program sestavený výhradně z děl domácích autorů provede s Českou filharmonií britský dirigent John Eliot Gardiner. Nad tím, co je to vlastně česká hudba, se zamýšlí muzikolog a skladatel Aleš Březina.
Česká mše vánoční zní v prosinci odevšud, v prvotřídním koncertním nastudování se ale neslyší tak často. Dirigent Václav Luks ji při svém prvním vystoupení s Českou filharmonií provede společně s Mozartovou Korunovační mší. V podcastu hovoří o skladateli Rybovi a také o tom, jak se nově podívat na hudbu, kterou zná každý zpaměti.
Symboly turistického kýče i obrovský zdroj inspirace – Franz Kafka a židovská Praha představují obě možnosti. S lektorem Památníku Terezín Pavlem Strakou jsme hovořili o tom, co je to vlastně židovská kultura a jakým způsobem je vzájemně provázaná s dílem výjimečného spisovatele.
Svoje poetické pokyny už jim dával Simon Rattle, na přelomu listopadu a prosince znovu vystoupí se Semjonem Byčkovem. Za Českou studentskou filharmonii navštívili Ladírnu houslistka Renata Hánová, violistka Johana Antoňová a violoncellista Adam Melíšek.
„Jestli je nějaká démonická bytost typická pro naši zemi, tak je to Vodník,“ říká etnolog Petr Janeček. Česká filharmonie připravuje na září tři koncertní provedení opery Rusalka v rámci festivalu Dvořákova Praha – proto jsme v Ladírně mluvili o nadpřirozených postavách, které v ní vystupují. Jak se vyvíjel jejich obraz, kdy se jich lidé přestali bát a proč je topinka lepší než obyčejný chleba?
Mystická atmosféra českých mýtů a duchovních dějin, hroby slavných osobností i nádherné výhledy. To všechno patří k Vyšehradu, který britský skladatel Julian Anderson označil za první místo, které chce v Praze navštívit. Jeho symfonii Pražská panoramata má Česká filharmonie na programu tento týden.
Pozvání do Ladírny přijala harfistka Barbara Pazourová. Do České filharmonie přišla už v roce 1985 coby dvaadvacetiletá studentka pražské Akademie múzických umění. Aktuálně nejdéle působící filharmonička spojila s prvním českým orchestrem prakticky celý svůj profesní život.
„Na prestižních místech vystupovat chceme, ale také musíme. Orchestr představuje kapitál, který je potřeba využívat pro Českou republiku,“ říká o březnovém turné České filharmonie její generální manažer Robert Hanč.
V roce třístého výročí narození Jiřího Antonína Bendy připomíná Česká filharmonie velké dílo zakladatele melodramu. V podcastu Ladírna věnovaném melodramu Medea hovoří hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil, který dílo pro nadcházející koncerty nastudoval.
„Jsem přesvědčený, že Epilog je jedním z nejvýznamnějších děl české hudby,“ říká muzikolog Jonáš Hájek o poslední symfonické kompozici Josefa Suka. Česká filharmonie ji posluchačům nabídne v nastudování Jakuba Hrůši.
Baskická mytologie a současnost České filharmonie se propojily v hudbě amerického skladatele Bryce Dessnera. Kompozici Mari věnoval baskické bohyni-matce a Semjonu Byčkovovi. Česká filharmonie uvede českou premiéru skladby na abonentních koncertech 15., 16. a 17. prosince.
„Česká filharmonie nehraje a hovoří.“ Transparent s tímto heslem nosili filharmonici na demonstrace v začátcích Sametové revoluce. Jeho autorem byl violista Jaroslav Pondělíček, který přijal pozvání do listopadového podcastu Ladírna věnovaného událostem roku 1989 a také letošnímu Koncertu pro svobodu a demokracii.
Zahajovací koncert recitálové řady Českého spolku pro komorní hudbu zavede publikum k Beethovenovu „hrdinskému“ tvůrčímu období, ale tím také do doby napoleonských válek. Právě o ní v Ladírně hovořil historik Martin Rája.
Naléhavost, vůle k vítězství, vpády nečekaného nebezpečí, ale také paradoxy a nejednoznačnost. To vše v sobě skrývá Leningradská symfonie stejně jako život jejího autora Dmitrije Šostakoviče. Provázanost hudby vzdoru s válečnými i pozdějšími dějinami je tématem podcastu Ladírna, jehož hostem je historik František Stellner.