Boris Klepal
Naši předkové pokládali vodníky, rusalky či bludičky za padlé anděly. Měli je za démonické a nebezpečné bytosti, které sídlí v chaotické přírodě a ohrožují člověka. Teprve v 19. století se obraz strašidelných přírodních bytostí proměňoval směrem k pozitivnímu vnímání. To se částečně projevuje také ve Dvořákově Rusalce – Vodník již není tak krutý jako jeho předchůdce z Erbenovy balady, který zabije vlastní dítě, když se matka odmítne vrátit do vodní říše.
Nadpřirozené postavy v Rusalce jsou sesbírané z několika světových kultur. Libretista Jaroslav Kvapil je však tvůrčím způsobem „přeznačil“ a přesadil do českého prostředí, jako by do něj patřily odjakživa. O jejich důvěrně působivou charakteristiku se pak dokonale postarala Dvořákova nádherná hudba.
Tři koncertní provedení Rusalky se konají 19., 21. a 23. září v Rudolfinu. V titulní roli vystoupí vynikající litevská sopranistka Asmik Grigorjan, jako Princ se představí ukrajinský tenorista Dmytro Popov, český basista Jan Martiník bude zpívat Vodníka. Českou filharmonii bude řídit její šéfdirigent Semjon Byčkov.
Jedná se o světovou premiéru nového kritického vydání partitury, které pro nakladatelství Bärenreiter připravil Robert Simon. Její další provedení připravují v této sezóně operní domy v Toulouse, v Londýně a v Miláně.
Podcast doprovází nahrávka, kterou pořídil Václav Neumann s Českou filharmonií v roce 1984. Zpívají Richard Novák (Vodník), Jana Jonášová, Daniela Šounová-Brouková, Anna Barová (Lesní žínky), Věra Soukupová (Ježibaba) a Gabriela Beňačková (Rusalka).
