Magazín Ladírna
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Umělci
Leif Ove Andsnes: Ego dobré není, ale odvaha je důležitá
Jako dítě Leif Ove Andsnes rozčileně odcházel pokaždé, když se při jeho hře někdo začal bavit. Hudba pro něj byla už tehdy naprosto seriózní záležitost. V podcastu Philharmonious sdílí vzpomínky na své dětství v malém norském městě, na výuku českého učitele klavíru a vysvětluje, proč je Griegův Klavírní koncert méně „norský“, než si myslíme.
Umělci
Alisa Weilerstein: Zakazovat si tleskání mezi větami mi připadá připitomělé
První violoncello jí vyrobila babička z krabice od cereálií a starého zeleného zubního kartáčku. Dnes Alisa Weilerstein brázdí nejslavnější světová podia, s Českou filharmonií právě premiéruje koncert od Richarda Blackforda. V podcastu Philharmonious hovořila nejen o soudobé hudbě, ale také o rigiditě a hierarchičnosti světa klasické hudba.
Umělci
Alan Gilbert: Nejvíc dřou hudebníci v těch nejlepších orchestrech
„Nemyslím si, že se člověk musí specializovat natolik, aby se nedokázal věnovat různým žánrům. A já mám opravdu rád spoustu různých hudebních stylů,“ říká v podcastu bývalý šéfdirigent Newyorské filharmonie Alan Gilbert.
Umělci
Antoine Tamestit: Dělejte, co v danou chvíli můžete
Francouzský violista Antoine Tamestit patří k nejlepším světovým virtuosům, a tak je neustále na cestách. V podcastu Philharmonious uvažuje nad zběsilým tempem, jímž se řítí kariéra vrcholového sólisty. I jemu se stává, že jej život postaví před úkol, jehož načasování není ideální. V náročném harmonogramu totiž může člověka zaskočit i tak obyčejná věc, jakou je třeba stěhování.
Umělci
Stutzmann: Špičkový orchestr převede každý milimetr mého gesta do hudební podoby
Francouzská dirigentka Nathalie Stutzmann má za sebou něco, co žádný jiný dirigent na světě: kariéru barokní altistky. V podcastu Philharmonious se zamýšlí, jak dosáhnout okouzlení, které hudba může přinášet. Jejím receptem je kombinace tvrdé přípravy, hudební spontánnosti a vzájemné důvěry.
Kožená: Moje moravské kořeny nikdy nespí, ač žiju v zahraničí
Mezzosopranistka Magdalena Kožená patří mezi nejvýznamnější osobnosti operního i koncertního světa klasické hudby. V podcastu Philharmonious se svěřila se svým hlubokým vztahem k lidovým písním a zamyslela se nad svými moravskými kořeny. „Když mi zahrajete prvních deset taktů Janáčkovy Sinfonietty, začnu ji vnímat celou svou bytostí a vím, že takhle zní domov,“ popisuje. „Tehdy si připadám jako pravá Moravanka.“
Ladírna: „Premiéra v mužské roli je vzrušující,“ říká Kateřina Kněžíková
O nezvyklé pozici sopranistky v kůži Lišáka, o pozdních začátcích s operou, a hlavně o cestě od Barče k Libuši vypráví představitelka nápadníka a manžela lišky Bystroušky. Nyní ji čeká titulní role ve Smetanově slavnostní opeře.
Byčkov: Slyším obrovské srdce České filharmonie, dokonale souzní s Mahlerem
Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov v podcastu Philharmonious vzpomíná na magický moment, kdy coby mladý kluk poprvé slyšel Mahlerovu hudbu. Po šedesáti letech nyní s Českou filharmonií chystá nahrávku všech Mahlerových symfonií. Orchestr podle jeho soudu s Mahlerem souzní, kvůli společným kořenům, ale také kvůli svému pověstnému zvuku. „Když slyším vřelý zvuk orchestru, vnímám a slyším jeho obrovské srdce. Pokaždé mě to pohladí na duši.“
Ladírna: „Smetanovský revival si přeji a myslím, že nastává,“ říká Pavel Kosatík
„Českost Bedřicha Smetany nebyla v rozporu se světovostí. Jeho titánská osobnost, která se rozhodla dělat vše úplně jinak, připomíná Masaryka,“ tvrdí autor nejnovější biografie zakladatele české moderní hudby.
Hrůša: Tradice není napodobování, ale rozhovor s tím, co bylo důležité
V komplexním světě provozování klasické hudby ční Jakub Hrůša jako ústřední postava spojující svou prací tradici a inovace. V podcastu Philharmonious se podělil o svůj pohled na klasickohudební scénu, který zahrnuje úvahy o české dirigentské tradici či vhled do složité dynamiky mezi dirigenty, orchestry a repertoárem.
Ladírna: Těžiště je ve vážnosti slova. O životě a smrti Josefa Toufara
„Už moje babička brečela, když mluvila o Toufarovi,“ vzpomíná na svá první setkání s osudem zavražděného kněze spisovatel a básník Miloš Doležal. Na základě jeho textů vznikl komponovaný program Kam zmizel můj strýc, pane prezidente? Česká filharmonie jej znovu uvádí 17. a 23. ledna.
Ladírna: Být stoprocentně mentálně přítomen. Deset let Orchestrální akademie České filharmonie
Hraní ve špičkovém orchestru je natolik náročné, že do něj prakticky nelze vstoupit přímo ze školy a bez zkušeností. Dodat svým začátkům profesionální punc a zkonfrontovat představy s realitou může každý, komu se podaří zapojit do Orchestrální akademie.
Ladírna: Potěšit živé a nevyhrožovat zemřelým. Rekviem jako pozitivní zpráva o věčnosti
„Chceme být co nejblíž lidem, ale zůstat při tom božím společenstvím,“ říká husitská farářka Sandra Silná. K rozhovoru o jiném pojetí smrti než u katolické církve nás přivedlo Německé rekviem od Johannesa Brahmse. Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor jej uvedou na festivalu Dvořákova Praha.
Ladírna: Přímá linka do Rudolfina. Česká filharmonie a ZUŠ na jedné lodi
Proniknout pod kůži hudbě, pracovat s nejlepšími kolegy a zažít zblízka vznik společného díla i práci špičkových dirigentů. To vše přinášejí mladým lidem společné projekty České filharmonie se základními uměleckými školami. A navíc ještě vyprodané koncerty a zkušenosti na celý život.
Ladírna: Zrání české hudby a marnivost zadušená na Pankráci. Václav Talich v dopisech
„Nervy jsi měl vždycky mizerné, ale sílu jako málo lidí,“ napsal Bohuslav Martinů svému příteli Václavu Talichovi po jeho propuštění z vazby. Povzbuzoval ho také, aby se brzy vrátil k úkolům, u nichž musí být. Na konec letošního května připadá 140. výročí narození dirigenta, bez nějž by česká hudba ve světě nebyla tam, kde je.
Ladírna: „Uvedení Ráje a Peri vnímám jako hold íránským ženám,“ říká Zuzana Kříhová
Krev bojovníka za svobodu, poté lásku až za hrob, a nakonec slzy lítosti přináší podle staré perské legendy dívka Peri, aby mohla vstoupit do ráje. Oratorium Ráj a Peri však míří rovněž k situaci žen v současné islámské republice. O perských mýtech, ale také o historii i současnosti země hovoří íránistka Zuzana Kříhová.