Boris Klepal
V roce 1989 se tehdejší šéfdirigent České filharmonie Václav Neumann rozhodl, že přestane spolupracovat s Československou televizí i rozhlasem. Chtěl tak vyjádřit svůj nesouhlas s perzekucí signatářů petice Několik vět. Filharmonici o podpoře jeho rozhodnutí hlasovali a výsledkem byla takřka jednomyslná podpora – z devadesáti devíti lidí se pouze dva zdrželi a jeden byl proti. Česká filharmonie se tak otevřeně postavila na stranu demokratických a svobodomyslných proudů ve společnosti ještě před listopadovým převratem.
Fakta o tehdejších událostech ve společnosti i ve filharmonii jsou známá – Jaroslav Pondělíček k nim ale přidává osobní rovinu. Kromě velkých dějin se v jeho vyprávění odehrává příběh člověka, který přišel do orchestru v roce 1985 jako mladý idealista a svoje ideály si dodnes zachoval. Z tohoto úhlu vidí události Palachova týdne, po němž byl znovu uvězněn Václav Havel, následný prudký pohyb ve společnosti i Sametovou revoluci. Dokáže ale také střízlivě zhodnotit, jak život orchestru poznamenaly první roky v novém společenském uspořádání.
Česká filharmonie si listopadové události připomíná již tradičním Koncertem pro svobodu a demokracii. Jeho letošními protagonisty budou dirigent Jakub Hrůša a klavírista Lukáš Vondráček. Na programu je hudba Sergeje Rachmaninova, Leoše Janáčka a Witolda Lutosławského.
