Ladírna
Magazín České filharmonie
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Správný houslař by měl být trochu dendrolog, aby uměl vybrat správné dřevo na stavbu těla nástroje. A také zoolog, aby se vyznal v kůžích či kostech, z nichž se vyrábějí další součásti, třeba smyčec. A určitě by měl být tak trochu i alchymista, aby dokázal namíchat dokonalý lak, který dodá nástroji finální lesk. Všechny tyto požadavky splňuje houslař Jan Slípka, který pečuje o nástroje českých filharmoniků.
O nezvyklé pozici sopranistky v kůži Lišáka, o pozdních začátcích s operou, a hlavně o cestě od Barče k Libuši vypráví představitelka nápadníka a manžela lišky Bystroušky. Nyní ji čeká titulní role ve Smetanově slavnostní opeře.
Po dvou vyprodaných a úspěšných ročnících se potřetí a naposledy do šapitó Azyl78 na pražském Výstavišti vrací Kniha džunglí. Hudebně-taneční představení na motivy slavné knihy anglického spisovatele Rudyarda Kiplinga v roce 2022 vytvořili Matěj Forman a Marko Ivanović, choreografii připravil Štěpán Pechar. Velkolepou podívanou Divadla bratří Formanů, České filharmonie a tanečního souboru Dekkadancers dosud navštívilo téměř 23 tisíc diváků a další mají poslední šanci během 18 repríz od 1. do 18. června.
Přesně před rokem, 7. května 2023, odešla v úctyhodných 97 letech výjimečná osobnost, operní zpěvačka, herečka a filantropka Soňa Červená. Slavný hlas utichl, její laskavost, štědrost a touha pomáhat však budovou Rudolfina rezonují i nadále. Na zrenovované terase se její jméno protne se skladatelem Christophem Gluckem.
In the podcast Philharmonious, Czech Philharmonic chief conductor Semyon Bychkov recalls the magical moment when he first heard Mahler’s music as a boy. Now, 60 years later, he is preparing to record Mahler’s complete symphonies with the Czech Philharmonic. He finds that the orchestra and Mahler are a good fit because of their shared roots and also because of the orchestra’s legendary sound. “When I hear the warmth of the orchestra’s sound, I feel and hear their enormous heart. It always brings me joy.”
Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov v podcastu Philharmonious vzpomíná na magický moment, kdy coby mladý kluk poprvé slyšel Mahlerovu hudbu. Po šedesáti letech nyní s Českou filharmonií chystá nahrávku všech Mahlerových symfonií. Orchestr podle jeho soudu s Mahlerem souzní, kvůli společným kořenům, ale také kvůli svému pověstnému zvuku. „Když slyším vřelý zvuk orchestru, vnímám a slyším jeho obrovské srdce. Pokaždé mě to pohladí na duši.“
Když se holky ve škole bavily o Spice Girls, předstírala, že rozumí, i když byla mimo. Martha Issová totiž vyrůstala v úplně jiném hudebním prostředí než její vrstevníci, byla ovlivněná starším bratrem Filipem a taky tátou, který ze Sýrie vozil desky, jež se v Československu nedaly sehnat. K vážné hudbě pak přičichla během studií na konzervatoři – a už si zůstaly. Dnes je Martha jednou z moderátorských tváří České filharmonie.
Sezona České filharmonie a Českého spolku pro komorní hudbu, která začne v září 2024, bude 129., respektive 130. v pořadí. Seznam jmen v titulku představuje klíčové umělce – titulární dirigenty, rezidenčního umělce a kurátora komorních koncertů – a viditelně v něm chybí ženy. V průběhu sezony je ale najdeme, v důležitých rolích se jich objeví hned dvanáct.
V květnu se do Rudolfina vrací italský dirigent a flétnista Giovanni Antonini. Mezi svými jarními koncerty v Basileji a pařížském Théâtre des Champs-Élysées tu během tří abonentních večerů představí program připomínající operní gala s hudbou Gioacchina Rossiniho nebo Wolfganga Amadea Mozarta. Ke spolupráci přizval britskou lyrickou sopranistku Louise Alder, pro kterou budou tyto koncerty zároveň jejím pražským debutem.
K výročním oslavencům v Roce české hudby se řadí i Leoš Janáček, od jehož narození v roce 1854 letos uplyne 170 let. Ačkoliv rokem narození patří spíše ke generaci Antonína Dvořáka, jeho tvorba náleží k nejvýraznějším počinům hudby 20. století, a tím řadí svého tvůrce ke skladatelům až o dvě generace mladším. Janáčkův život i dílo jsou úzce spojeny s Brnem, kde od mládí žil a svými neúnavnými skladatelskými a organizačními aktivitami se zasloužil o zásadní rozvoj brněnského kulturního života.
„Českost Bedřicha Smetany nebyla v rozporu se světovostí. Jeho titánská osobnost, která se rozhodla dělat vše úplně jinak, připomíná Masaryka,“ tvrdí autor nejnovější biografie zakladatele české moderní hudby.
Španělský violoncellista Pablo Ferrández debutoval s Českou filharmonií, kterou řídil Manfred Honeck, v lednu 2022. S Anne-Sophie Mutter exceloval ve Dvojkoncertu pro housle a violoncello Johanessa Brahmse a okamžitě se mu dostalo dalšího pozvání. V září téhož roku Ferrández nahradil Trulse Mørka na zahajovacím koncertě festivalu Dvořákova Praha, kde s Mnichovskou filharmonií a dirigentem Myung-Whun Chungem poprvé v Praze provedl Dvořákův Violoncellový koncert h moll, který zahrál i na koncertech s Českou filharmonií v říjnu minulého roku. Velký ohlas těchto koncertů vedl k dalšímu pozvání, tentokrát na evropské turné České filharmonie, které se uskuteční od 4. do 23. března.
In the complex world of orchestral conducting, Maestro Jakub Hrůša stands as a central figure in harmonizing tradition and innovation. In the Philharmonious podcast, he shares a deeply nuanced perspective of the classical music scene, encompassing his reflections on the Czech conducting tradition and his insights into the intricate dynamics among conductors, orchestras, and repertoire.
V komplexním světě provozování klasické hudby ční Jakub Hrůša jako ústřední postava spojující svou prací tradici a inovace. V podcastu Philharmonious se podělil o svůj pohled na klasickohudební scénu, který zahrnuje úvahy o české dirigentské tradici či vhled do složité dynamiky mezi dirigenty, orchestry a repertoárem.
„Už moje babička brečela, když mluvila o Toufarovi,“ vzpomíná na svá první setkání s osudem zavražděného kněze spisovatel a básník Miloš Doležal. Na základě jeho textů vznikl komponovaný program Kam zmizel můj strýc, pane prezidente? Česká filharmonie jej znovu uvádí 17. a 23. ledna.
Není náhodou, že hlavní hostující dirigent České filharmonie Jakub Hrůša zařadil do programu Novoročních koncertů předehru k Prodané nevěstě. Šlo o ideální volbu pro začátek oslav, které připadají na letošní rok končící číslovkou čtyři. „Miluji Bedřicha Smetanu a Prodanou nevěstu. Její předehra je geniálním dílem. Lepší start jsem si nemohl přát,“ říká ambasador Roku české hudby a patron projektu Smetana 200.
Česká filharmonie se chce umělecky dále posouvat a zařadit se mezi tři nejlepší evropské orchestry. V tomto jejím dalším rozvoji ji mohou výrazně pomoci dary privátních mecenášů. „Stát hradí naše provozní náklady. Na náš plánovaný nadstandardní rozvoj ale musíme získat ještě další peníze. Ať již formou firemního sponzoringu nebo od soukromých dárců,“ vysvětluje Dagmar Caspe, vedoucí oddělení péče o partnery a dárce České filharmonie a rovněž výkonná ředitelka nově vzniklé Nadace pro rozvoj České filharmonie.
ISSN 3029-6927 Print
ISSN 3029-6935 On-line
Získejte každé dva týdny nejnovější zprávy z České filharmonie, exkluzivní obsah z magazínu a novinky z Rudolfina.