Ladírna
Magazín České filharmonie
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Správný houslař by měl být trochu dendrolog, aby uměl vybrat správné dřevo na stavbu těla nástroje. A také zoolog, aby se vyznal v kůžích či kostech, z nichž se vyrábějí další součásti, třeba smyčec. A určitě by měl být tak trochu i alchymista, aby dokázal namíchat dokonalý lak, který dodá nástroji finální lesk. Všechny tyto požadavky splňuje houslař Jan Slípka, který pečuje o nástroje českých filharmoniků.
Komorní hudba má skromnější, zato někdy intenzivnější možnosti, jak vzbudit emoce posluchačů. V intimitě malého ansámblu nebo jen sólisty s klavírním doprovodem se skrývá nejniternější hloubka vyjádření i vnímání. A pokud se komorní hudba propojí s jiným druhem umění, může vzniknout násobný vjem – už proto, že jde většinou o ojedinělou událost.
Čeští posluchači ho mohou znát z nahrávek Deutsche Grammophon, osobně se však s Víkingurem Ólafssonem setkají až na jeho dubnových koncertech s Českou filharmonií. Islandský pianista ve své osobité hře propojuje severský původ, americké školy a evropskou klavírní tradici.
„Věděl jsem, že se lidé mění v sochy, domníval jsem se, že je to tím, že dostávají do rukou moc, tím přetrhávají styky s lidmi a mění se před jejich očima. Je to pravda, ale jen částečně. Lidé se stávají sochami i z jiných příčin; také z té, že jim chybí láska, živý a teplý vztah spojení v objetí. Protože patrně bez tohoto vztahu nemůže žít člověk jako člověk. A lidé přestávají být sochami, když se zase vracejí do lidského společenství.“— Jiří Weil [1]
V roce třístého výročí narození Jiřího Antonína Bendy připomíná Česká filharmonie velké dílo zakladatele melodramu. V podcastu Ladírna věnovaném melodramu Medea hovoří hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil, který dílo pro nadcházející koncerty nastudoval.
“No music on earth can compare to ours” sings the child in the last movement of Mahler’s Fourth Symphony. Compared to the vast worlds of sound, emotion, philosophy and poetry in Mahler’s Second and Third Symphonies, this is a delicate and concise work with which to introduce a wider audience to Semyon Bychkov’s Mahler Cycle with the Czech Philharmonic. Composed in the last year of the nineteenth century and the first year of the twentieth, it is more gentle than the First Symphony, more innocent than the Fifth, and devoid of the existential terror that creeps into the Sixth and Seventh Symphonies.
„Jsem přesvědčený, že Epilog je jedním z nejvýznamnějších děl české hudby,“ říká muzikolog Jonáš Hájek o poslední symfonické kompozici Josefa Suka. Česká filharmonie ji posluchačům nabídne v nastudování Jakuba Hrůši.
Britský violoncellista s africkými a karibskými kořeny Sheku Kanneh-Mason je ve svých dvaadvaceti letech hudební celebritou. Nejen proto, že hrál na královské svatbě Meghan Markle a prince Harryho. V roce 2016 se stal vítězem BBC Young Musicians, rok předtím se svými sourozenci vyhrál televizní soutěž Británie má talent, album Nostalgie z roku 2018 bylo nejprodávanějším debutem roku. V Praze zahraje s Českou filharmonií a dirigentem Jakubem Hrůšou na koncertech 20. – 22. ledna violoncellový koncert Edwarda Elgara.
Pražští milovníci klasické hudby mají dvojnásobné štěstí. Nejenže žijí ve městě, kde se muzika po staletí interpretuje na nejvyšší světové úrovni. Navíc, kdykoliv vyjdou z Rudolfina, dojem z doposlouchaného pomáhá dotvořit nádherný pohled na siluetu Hradu, dramaticky stoupající z hladiny nevzrušeně plynoucí Vltavy. Věděli jste, že tento pohled si Pražané codenně vychutnávali dávno před tím, než se hudba vůbec začala v koncertních sálech provozovat?
Začátkem února přivítáme v Rudolfinu francouzského dirigenta Alaina Antinoglu, který je jedním z letošních debutantů u České filharmonie. Spolu s houslistou Jiřím Vodičkou a varhaníkem Thierrym Escaichem připraví ryze francouzský program z děl Clauda Debussyho, Maurice Ravela a Camilla Saint-Saënse. Debutanta se sluší představit – zvlášť když jde o zajímavou osobnost s netradičními hudebními začátky a originálními koníčky.
Dvacet mileniálů, dva roky pandemie a ztracený kufr. Program Classical Futures Europe čtyři sezony pomáhal mladým hudebníkům a hudebnicím klestit cesty na prestižní evropská pódia. Mapujeme radosti a starosti grantového projektu očima marketingové specialistky.
Baskická mytologie a současnost České filharmonie se propojily v hudbě amerického skladatele Bryce Dessnera. Kompozici Mari věnoval baskické bohyni-matce a Semjonu Byčkovovi. Česká filharmonie uvede českou premiéru skladby na abonentních koncertech 15., 16. a 17. prosince.
„Česká filharmonie nehraje a hovoří.“ Transparent s tímto heslem nosili filharmonici na demonstrace v začátcích Sametové revoluce. Jeho autorem byl violista Jaroslav Pondělíček, který přijal pozvání do listopadového podcastu Ladírna věnovaného událostem roku 1989 a také letošnímu Koncertu pro svobodu a demokracii.
Česká filharmonie použila vysloužilé hudební nástroje k natočení spotu s názvem Spojení hudbou. Jejich fragmenty následně nabídla sochařům Krištofu Kinterovi a Richardu Wiesnerovi. Vznikla tak dvě unikátní díla, která je do konce roku možné spatřit v Rudolfinu.
„Jsem opravdu šťastný, že po dlouhé době mohu zase přijet do Prahy a dirigovat orchestr před publikem. To mě naplňuje velkou radostí,“ říká Manfred Honeck, pravidelný host České filharmonie. Orchestr bude v této sezoně řídit hned dvakrát, jedním z vystoupení bude Novoroční koncert, druhým lednový koncert abonentní.
Šéfdirigentovi České filharmonie věnoval americký skladatel Bryce Dessner kompozici Mari nazvanou podle baskické bohyně lesů. Díky ní se uprostřed přírody rozeznívají myšlenky na Antonína Dvořáka a Gustava Mahlera. Semjon Byčkov uvede českou premiéru Dessnerovy kompozice na koncertech 15.–17. prosince.
Dynamičnost znamená hybnost nebo energii, pro hudebníka pak značí dynamika stupně zvukové a tónové síly. Právě tak dodávají členové Dynamického klubu energii a sílu České filharmonii a posouvají ji kupředu. Aniž by v rukou drželi hudební nástroj, jejich hlas je ve výsledném zvuku orchestru jasně patrný.
ISSN 3029-6927 Print
ISSN 3029-6935 On-line
Získejte každé dva týdny nejnovější zprávy z České filharmonie, exkluzivní obsah z magazínu a novinky z Rudolfina.