Ladírna
Magazín České filharmonie
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Je podepsán pod stovkami záznamů klasické hudby mnoha význačných interpretů. A v posledních letech je dvorním zvukovým režisérem a producentem Semjona Byčkova. „Je to náročný a v dobrém slova smyslu puntičkářský profesionál,“ říká o něm Holger Urbach, spolustrůjce aktuálních úspěšných nahrávek České filharmonie.
Česká filharmonie použila vysloužilé hudební nástroje k natočení spotu s názvem Spojení hudbou. Jejich fragmenty následně nabídla sochařům Krištofu Kinterovi a Richardu Wiesnerovi. Vznikla tak dvě unikátní díla, která je do konce roku možné spatřit v Rudolfinu.
„Jsem opravdu šťastný, že po dlouhé době mohu zase přijet do Prahy a dirigovat orchestr před publikem. To mě naplňuje velkou radostí,“ říká Manfred Honeck, pravidelný host České filharmonie. Orchestr bude v této sezoně řídit hned dvakrát, jedním z vystoupení bude Novoroční koncert, druhým lednový koncert abonentní.
Šéfdirigentovi České filharmonie věnoval americký skladatel Bryce Dessner kompozici Mari nazvanou podle baskické bohyně lesů. Díky ní se uprostřed přírody rozeznívají myšlenky na Antonína Dvořáka a Gustava Mahlera. Semjon Byčkov uvede českou premiéru Dessnerovy kompozice na koncertech 15.–17. prosince.
Dynamičnost znamená hybnost nebo energii, pro hudebníka pak značí dynamika stupně zvukové a tónové síly. Právě tak dodávají členové Dynamického klubu energii a sílu České filharmonii a posouvají ji kupředu. Aniž by v rukou drželi hudební nástroj, jejich hlas je ve výsledném zvuku orchestru jasně patrný.
Už jste četli novou detektivku, jejíž děj se částečně odehrává v Rudolfinu a v prostředí České filharmonie? Řeknete si nejspíš – takový námět může napadnout jen člověka, který má s filharmonií něco společného. Nemýlíte se. Autorka knihy Doteky zabitých, spisovatelka Iva Procházková, je více než deset let věrnou abonentkou České filharmonie.
Zahajovací koncert recitálové řady Českého spolku pro komorní hudbu zavede publikum k Beethovenovu „hrdinskému“ tvůrčímu období, ale tím také do doby napoleonských válek. Právě o ní v Ladírně hovořil historik Martin Rája.
Naléhavost, vůle k vítězství, vpády nečekaného nebezpečí, ale také paradoxy a nejednoznačnost. To vše v sobě skrývá Leningradská symfonie stejně jako život jejího autora Dmitrije Šostakoviče. Provázanost hudby vzdoru s válečnými i pozdějšími dějinami je tématem podcastu Ladírna, jehož hostem je historik František Stellner.
Antonínu Dvořákovi věnujeme ve 126. sezoně velkou část edukačních programů. Proč? Samozřejmě proto, že si připomínáme dvořákovské výročí – 8. září 2021 uplynulo 180 let od skladatelova narození. Ale také cítíme, že bychom se o Dvořáka mohli a snad i měli ještě víc a podstatněji opřít po všech událostech uplynulého půldruhého roku, které nás vzdálily sobě navzájem, uzavřely do svých domovů i do sebe sama. Věříme, že Dvořákova hudba – její upřímnost, ryzost a krása – nám může pomoci na cestě ke znovuotevření se životu, světu i lidem. Popřejme jí proto sluchu!
V loňské sezoně měla spatřit světlo světa zbrusu nová abonentní řada čtyř prestižních recitálů. Inovace v rámci Českého spolku pro komorní hudbu však nakonec zůstala jen na papíře sezonního katalogu. Duo Frank Peter Zimmermann a Martin Helmchen tak bude mít 24. října konečně šanci uvést rudolfinský recitálový cyklus v hudební život. Pojďme si představit Zimmermannovu nevšední osobnost, milníky jeho umělecké kariéry i patálie s nástroji.
Budova Rudolfina je jedinečným architektonickým dílem, domovem múz, doslova chrámem umění. Ne všechny zdejší prostory jsou však návštěvníkům přístupné. Platí to prozatím i pro střešní terasu. Situaci by měl změnit plán, jehož cílem jsou významné stavební úpravy terasy a její otevření pro širokou veřejnost.
Okouzlující, živelná, talentovaná, inteligentní a inspirativní a také šokující na pódiu svými krátkými šaty v provokativních barvách. Čínská klavíristka Yuja Wang, žijící v New Yorku, bude v této sezoně rezidenční umělkyní České filharmonie. V Rudolfinu vystoupí třikrát, v březnu se zúčastní i zahraničního turné orchestru.
Dvěma koncerty na konci září zahájí Česká filharmonie 126. sezonu. Sedmou symfonii Dmitrije Šostakoviče zahraje pod taktovkou svého šéfdirigenta Semjona Byčkova, rodáka z Leningradu, který má tuto skladbu spojenou s příběhem svých rodičů.
Yuja Wang, Michael Tilson Thomas, Wayne Marshall, Anne-Sophie Mutter, Frank Peter Zimmermann, Sheku Kanneh-Mason. A samozřejmě Semjon Byčkov, Jakub Hrůša a Tomáš Netopil. Stačí vyjmenovat těchto pár jmen a je jasné, že půjde o hvězdnou sezonu, která má stejně vysoké ambice, jako jakákoli předchozí. To jen aby nedošlo k mýlce, že Česká filharmonie se ve 126. sezoně bude opatrně zotavovat z koronavirových útrap. Naopak – koronavirová stopka je za námi a nezbývá než po lodivodsku zvolat: „Plnou parou vpřed!“
Robert Kružík sice patří k mladé české hudební generaci, ale zkušeností už nasbíral víc než dost. Vystudovaný violoncellista a dirigent je vyhledávaným partnerem symfonických i operních těles, působí v Janáčkově opeře v Brně, tři sezony pobyl v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, je stálým hostujícím dirigentem Filharmonie Brno a od nové sezony nastoupí jako šéfdirigent Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně. Loňský držitel Ceny Jiřího Bělohlávka povede v červnu Českou filharmonii na jejím Open Air koncertu.
„Tato lávka, na venku bychom řekli most, jest určena pouze pro pěší lid (…) Přijdeme po ní k nábřeží korunního prince Rudolfa a k domu umělců, na památku po zesnulém princi nazvaném Rudolfinum,“ [1] vykládal jednoho letního dne roku 1891 pan učitel Hlávka svým žákům, kteří s ním přijeli ze Šumavy na Zemskou jubilejní výstavu. V tu dobu Pražanům řetězová, železná nebo také Rudolfova lávka spolehlivě sloužila už dvacet dva let. A další dvě desetiletí permanence na ni ještě čekala.
Sopranistka Elena Stikhina, klavíristé Ingmar Lazar a Adam Laloum nebo trumpetistka Selina Ott. To jsou jen některá jména umělců, kteří v uplynulých třech sezonách vystoupili v koncertních síních pražského Rudolfina. Co mají všichni jmenovaní společného? Ještě jim nebylo pětatřicet, jsou talentovaní, mají našlápnuto na mezinárodní uměleckou kariéru a jejich pražské vystoupení proběhlo pod záštitou evropského grantového programu Classical Futures.
ISSN 3029-6927 Print
ISSN 3029-6935 On-line
Získejte každé dva týdny nejnovější zprávy z České filharmonie, exkluzivní obsah z magazínu a novinky z Rudolfina.