Osobnosti
Rozhovory s osobnostmi hudebního a kulturního světa, našimi partnery i věrnými posluchači. Poznejte blíže sólisty, dirigenty a členy České filharmonie, seznamte se s jejími podporovateli a objevte příběhy lidí, které spojuje láska k hudbě.
Remaining true to oneself takes the greatest courage
Let me begin with a brief comment. It is very, very difficult to do an interview with Semyon Bychkov. Semyon is a truly fantastic storyteller. Whether you have an hour, two hours, or (just theoretically) a whole day, it is never enough. You want more. By the second or third question, you find that the world around you has vanished, and all that exists is Semyon’s world. And it does not matter whether the maestro is telling you about his childhood in Leningrad or about conducting in Vienna.
Semjon Byčkov: Zůstat sám sebou je největší hrdinství
Na úvod drobná poznámka. Dělat rozhovor se Semjonem Byčkovem je velmi, velmi obtížné. Semjon je totiž fantastický vypravěč. Ať máte hodinu, dvě nebo (čistě teoreticky) celý den, nikdy to nebude dost. Chcete víc. Už po druhé, třetí otázce zjišťujete, že svět kolem vás se rozplynul a existuje pouze ten Semjonův. Přičemž nezáleží na tom, zda maestro vypráví o dětství v Leningradě či o dirigování ve Vídni.
Život zasvěcený hudbě. Obrazy ze života Semjona Byčkova
Narodil se v roce 1952 v Leningradu, v roce 1975 emigroval do USA a od poloviny osmdesátých let žije v Evropě. Říká, že hudba je jeho život a jeho život je hudba. Není divu, je jedním z nejlepších světových dirigentů a fenoménem, kterému se vyrovná málokdo. Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov 30. listopadu slaví své sedmdesáté narozeniny.
Hudba mě vtahuje do sebe. Od líbivého Mozarta jsem dospěla k Mahlerovi
Každý druhý měsíc klademe našim nejvěrnějším abonentům stejné otázky, abychom zjistili, co z nich dělá milovníky klasické hudby a České filharmonie. Naší posluchačce Haně Kruisové otevřela cestu ke klasice babička. Hudba se stala nedílnou součástí jejího života, už jako dítě ji fascinoval genius loci Rudolfina. „Co je krásnějšího než odpoledne strávené u ‚Parlamentu‘, u lvů, na schodech a v blízkých parcích na nábřeží? Pouze koncert České filharmonie v Rudolfinu...“ zasní se během rozhovoru.
Tři programy plné hudby. Rezident České filharmonie Simon Rattle preferuje dlouhodobé vztahy
Jeden z nejvlivnějších hudebníků současnosti pomalu přestává být v České republice vzácným hostem, každá z jeho hudebních produkcí s sebou ale pořád nese punc exkluzivity. Po dvou samostatných hostováních se dirigent Simon Rattle připojí k České filharmonii jako rezidenční umělec sezony společně se svou manželkou, mezzosopranistkou Magdalenou Koženou.
„Některé skladby jsou radosti, které se odehrají jen jednou a zůstanou s námi celý život“
Každý druhý měsíc klademe našim nejvěrnějším abonentům tytéž otázky, abychom zjistili, co z nich dělá milovníky klasické hudby a České filharmonie. „Jedna, dva, tři a už nejsem otec, syn, ani tělo. Jsem jen já a hudba,“ vylíčil nám Petr Maťoška, jeden z nejzanícenějších posluchačů klasiky u nás. V roce 1963 mu sestra se sestřenicí po návratu z vojny koupily jako dárek abonentku. Tehdy to všechno začalo…
Lisa Batiashvili: Nemám ráda double game, vždycky máte volbu
Graciézní Lisa Batiashvili otevře novou sezonu České filharmonie. Na zahajovacím koncertě, který bude řídit Semjon Byčkov, zazní vedle Alpské symfonie Richarda Strausse také Beethovenův Houslový koncert D dur právě v podání německé houslistky narozené v Gruzii. Ta už dlouhé roky vystupuje proti agresivní politice ruského prezidenta Putina.
Legendy intimně. ČSKH znamená komorní hudbu v tom nejlepším světle
O jednu sezonu. Přesně o tolik je Český spolek pro komorní hudbu starší než Česká filharmonie. Začátkem října tak vstoupí již do své 128. sezony. Nabídne pět abonentních řad a celkem dvacet osm vystoupení ve třech nádherných koncertních síních.
Podcast Ladírna: Rusalka jako drama padlých andělů
„Jestli je nějaká démonická bytost typická pro naši zemi, tak je to Vodník,“ říká etnolog Petr Janeček. Česká filharmonie připravuje na září tři koncertní provedení opery Rusalka v rámci festivalu Dvořákova Praha – proto jsme v Ladírně mluvili o nadpřirozených postavách, které v ní vystupují. Jak se vyvíjel jejich obraz, kdy se jich lidé přestali bát a proč je topinka lepší než obyčejný chleba?
Ve znamení Mahlera, Schumanna a podpory mladých talentů. Představujeme novou sezonu
Na podzim zahájí Česká filharmonie 127. sezonu a Český spolek pro komorní hudbu svou 128. sezonu. Společně sladěný program přinese hvězdná jména, intimitu komorního soustředění i interaktivní tvoření na edukačních projektech.
Ve třiceti začínala znovu od začátku. Nyní se Asmik Grigorjan chystá na Rusalku s Českou filharmonií
„Nebojím se ničeho. Zvláště ne věcí, které nemohu změnit,“ říká o sobě litevsko-arménská sopranistka Asmik Grigorjan, která mezi své zásadní role počítá také Rusalku. V září ji provede s Českou filharmonií hned třikrát v rámci festivalu Dvořákova Praha.
„Dvořákova hudba má úžasnou energii,“ říká šéf ČEZu Beneš
Skupina ČEZ je od letošního roku generálním partnerem České filharmonie. Nová spolupráce obou institucí byla ohlášena v polovině dubna při představení 127. sezony prvního českého orchestru. S předsedou představenstva a generálním ředitelem Skupiny ČEZ Danielem Benešem jsme při této příležitosti hovořili o partnerství obou institucí i o jeho vztahu ke klasické hudbě.
Nepokouším se tvářit jako Čech. Julian Anderson o symfonii Pražská panoramata
Pětapadesátiletý britský skladatel poznal Prahu především z fotografií Josefa Sudka, ale také z videoprůvodce Janka Rubeše. Ve své nové symfonii cituje svatováclavský chorál i písničku Travička zelená. Podstatná je pro něj ale především nezávislost na vzorech i módních trendech, a snad ještě víc umělecká imaginace. I proto mohl Julian Anderson napsat skladbu věnovanou Praze, ačkoliv ji dosud nikdy nenavštívil. Na uvedení Symfonie č. 2 v dubnu v Rudolfinu se ale těší.
Pozvánka na komorní projekty. Je libo Skácela, balet nebo modernu…
Komorní hudba má skromnější, zato někdy intenzivnější možnosti, jak vzbudit emoce posluchačů. V intimitě malého ansámblu nebo jen sólisty s klavírním doprovodem se skrývá nejniternější hloubka vyjádření i vnímání. A pokud se komorní hudba propojí s jiným druhem umění, může vzniknout násobný vjem – už proto, že jde většinou o ojedinělou událost.
Víkingur Ólafsson: Publikem hýčkaný Islanďan
Čeští posluchači ho mohou znát z nahrávek Deutsche Grammophon, osobně se však s Víkingurem Ólafssonem setkají až na jeho dubnových koncertech s Českou filharmonií. Islandský pianista ve své osobité hře propojuje severský původ, americké školy a evropskou klavírní tradici.
The Genius of Solitude
“No music on earth can compare to ours” sings the child in the last movement of Mahler’s Fourth Symphony. Compared to the vast worlds of sound, emotion, philosophy and poetry in Mahler’s Second and Third Symphonies, this is a delicate and concise work with which to introduce a wider audience to Semyon Bychkov’s Mahler Cycle with the Czech Philharmonic. Composed in the last year of the nineteenth century and the first year of the twentieth, it is more gentle than the First Symphony, more innocent than the Fifth, and devoid of the existential terror that creeps into the Sixth and Seventh Symphonies.