Osobnosti
Rozhovory s osobnostmi hudebního a kulturního světa, našimi partnery i věrnými posluchači. Poznejte blíže sólisty, dirigenty a členy České filharmonie, seznamte se s jejími podporovateli a objevte příběhy lidí, které spojuje láska k hudbě.
Okouzlení zvukem, svobodou i matičkou Prahou. Světová esa píší pro Českou filharmonii
Vedle dlouhodobých projektů věnovaných nahrávkám Čajkovského a Mahlera začala Česká filharmonie před několika lety také systematicky pracovat s žijícími autory. Hned čtyři světové premiéry skladeb, které vznikly na objednávku orchestru, zazní v Rudolfinu od února do dubna příštího roku.
Díky Dynamickému klubu se cítíme být filharmonii opravdu nablízku, říkají jeho členové
Česká filharmonie, stejně jako celá společnost, prochází náročnou zkouškou. Ruší se koncerty, posluchači se s orchestrem setkávají pouze prostřednictvím internetu. I to ale mnozí oceňují, jak potvrzují dva častí hosté Dvořákovy síně Rudolfina. Pánové Jakub Kocmánek a Tomáš Hůlka jsou nejen dlouholetými abonenty, ale také věrnými členy Dynamického klubu České filharmonie. Oba se shodují, že právě díky Dynamickému klubu se cítí být orchestru opravdu nablízku.
Hudba nám vždy otevře nové brány, říká Tomáš Netopil
Během sezony se doma příliš neohřeje, a tak i na naše otázky odpovídal hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil na dálku, někde na cestě mezi Ženevou, kde na konci října uvedl Janáčkovu Věc Makropulos, a pracovně domovským Essenem.
Velikost a krása oceánu České studentské filharmonie
„Můžete před ně dát cokoliv a oni to zahrají!“ Tak charakterizoval Českou studentskou filharmonii sir Simon Rattle, který mladé hudebníky – spolupracující dlouhodobě zejména na filharmonických edukačních projektech – dirigoval v rámci mimořádného koncertu Pomáháme s Českou filharmonií IV. v polovině června 2020.
Bez spokojeného orchestru to nejde. Deset let s Českou filharmonií
Česká filharmonie urazila za posledních deset let velký kus cesty nejen směrem ke světové špičce, ale přiblížila se také k domácím posluchačům. Právě před deseti lety se díky výběrovému řízení na generálního ředitele začala formovat podoba současného managementu, jehož složení se od začátku roku 2011 takřka nezměnilo.
Morální velikost hudby zůstává v duších lidí. Václav Neumann o hudbě a o sobě
V úterý 29. září 2020 si připomínáme 100 let od narození Václava Neumanna, posledního dlouholetého šéfdirigenta České filharmonie. Jeho éra trvala 22 let (1968–1990) a navazovala v tomto ohledu na Václava Talicha a Karla Ančerla. Žádný z šéfdirigentů po roce 1990 nesetrval v čele orchestru déle než pět let.
Jan Mráček: Nač se mračit, když se můžeme usmívat
Jedním ze čtyř koncertních mistrů České filharmonie je Jan Mráček. Mladý houslista, s kterým od raného věku rostla pověst vynikajícího hráče. Tu pak stvrdil vítězstvím v Kreislerově houslové soutěži ve Vídni v roce 2014. Hovořili jsme o tom, jaká byla jeho cesta do našeho prvního orchestru, co všechno se musí z první židle ohlídat, proč rád hraje v Lobkowicz triu i proč miluje létání v ultralightech.
Komorní cykly již po sto dvacáté šesté, a přesto zároveň nově
Český spolek pro komorní hudbu vstupuje již do své 126. sezony. U každého, kdo jen trochu zná jeho historii, vyvolává respekt délka jeho existence i plejáda stovek českých a desítek zahraničních souborů a sólistů, kteří v jeho programech vystoupili. V českých poměrech nemá srovnání, pouze v zahraničí existuje několik obdobných institucí. Jeho nadcházející sezona bude v mnohém nová.
„Býti nositeli kultury“ – Dirigent Rafael Kubelík
Právě před 30 lety se do Československa vrátil – z exilu, do kterého odešel v létě 1948 – šestasedmdesátiletý Rafael Kubelík. Od poloviny 80. let už ze zdravotních důvodů nedirigoval, ale svoboda v jeho rodné zemi zapůsobila jako živá voda a on se rozhodl znovu vzít do ruky dirigentskou taktovku.
Martin Grubinger: Perkuse jako životní úkol
Rakouského perkusistu Martina Grubingera miluje publikum na celém světě. Muzikant, který ze sebe na pódiu vydává všechno, vystupuje se světovými symfonickými orchestry a skladby pro něj píšou přední soudobí skladatelé, si však také nenechá ujít příležitost, aby si zahrál i jiný žánr se svým souborem The Percussive Planet. Tenhle uznávaný bubeník a velmi sympatický chlapík se stále rozesmátou tváří měl být ozdobou open air koncertu České filharmonie 24. června na Hradčanském náměstí. V březnu, kdy jsme spolu mluvili, Martin Grubinger ještě doufal, že v Praze vystoupí. Dnes je již jasné, že filharmonický open air se neuskuteční, ovšem Martinův optimismus je nakažlivý i po týdnech od našeho rozhovoru.
Detlev Glanert: Postavičky z obrazů Hieronyma Bosche nejsou legrácky pro strašení malých dětí
Nizozemský malíř Hieronymus Bosch po sobě zanechal pouhých pětadvacet obrazů, které ani více než půl tisíciletí po umělcově smrti nepřestávají ohromovat silou své výpovědi. O neslábnoucí fascinaci jeho dílem svědčí také Requiem za Hieronyma Bosche německého skladatele Detleva Glanerta. Českou premiéru celovečerní skladby pro vypravěče, sóla, sbor a orchestr uvede Česká filharmonie se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem 18., 19. a 20. března 2020.
Osudová Káťa Kabanová. Pro Jakuba Hrůšu na pódiu poprvé
„Bylo mi třeba znát velkou bezměrnou lásku,“ vyznal se Leoš Janáček múze závěru svého života Kamile Stösslové z inspirace při psaní Káti Kabanové. Jeho šestou operu provede koncertně v dubnu s Českou filharmonií Jakub Hrůša, a naváže tak na původní plán Jiřího Bělohlávka přinášet dramatická hudební díla v této formě i na pódium pražského Rudolfina.
Člověk žije v krajině a příběhy v ní žijou s ním. S Milošem Doležalem o Josefu Toufarovi
Když komunisté před sedmdesáti lety ubili k smrti kněze Josefa Toufara, sami si tím tak trochu zhatili plány. Původně ho chtěli přinutit k přiznání z osnování falešného zázraku a vést s ním monstrproces. Toufarovo utýrané tělo se do něj ale pochopitelně nehodilo, uložili jej tajně do hromadného hrobu a ani příbuzným se léta nepodařilo zjistit, co se s vysočinským knězem stalo. A uprostřed temných padesátých let nebylo radno příliš se ptát. Dnes je jméno Josefa Toufara dobře známé z velké části díky jeho životopisci – spisovateli, básníkovi a vysočinskému rodákovi Miloši Doležalovi.
Miroslav Srnka: Anything new and unknown is bound to be suspicious
Since the fantastic success of his opera South Pole in Munich, Miroslav Srnka has undoubtedly become the most familiar face of the Czech contemporary music scene. Our interview, however, deals not so much with media fame as with the consequences it has had for the rest of his life. This is related to Srnka’s collaboration with the Czech Philharmonic, his shift from the privacy of composing into public life, and how the specifics of his situation influence solutions to compositional problems and creative questions in general.
Jakub Hrůša: Sukův čas neodkladně přichází
„Pro mě byl Suk vždy srdeční záležitostí a milovanou ,povinností‘,“ vyznává se Jakub Hrůša ze svého vztahu ke skladateli Josefu Sukovi. Sukovo dílo bude i na programu dirigentových lednových koncertů s Českou filharmonií v Praze a březnového turné Německem.
Beethoven je středem mého života
Připomínka 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena patří k největším výzvám letošní koncertní sezony. Česká filharmonie připravila speciální dárek, provedení všech pěti Beethovenových klavírních koncertů s rakouským klavíristou Rudolfem Buchbinderem, který se na tohoto autora specializuje už déle než šedesát let. Představí se nejen jako sólista, ale později též jako dirigent, nejprve 25. 2. v Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 C dur op. 15 pod taktovkou Tomáše Netopila, v červnu to bude Koncert pro klavír a orchestr č. 5 op. 73 „Císařský“ za řízení šéfdirigenta orchestru Semjona Byčkova.