Ladírna

Martin Myšička, vypravěč

Postavy z Dostojevského hrál na divadle dlouhé roky. Teď se k nim Martin Myšička na chvíli vrátí coby vypravěč ve Vokální symfonii Vladimíra Sommera. Na jaře ji předvede se svou oblíbenou Českou filharmonií a dirigentem Jakubem Hrůšou.

Umění ze strachu o život. Ironie i tragédie Šostakovičova osudu.

Ustoupit politickému nátlaku a stvořit krásnou věc. Dmitrij Šostakovič, od jehož úmrtí letos uplyne 50 let, dokázal spojit dva neslučitelné požadavky v jednom díle.

Jiří Teml: Neříkám, že už nebudu psát

V červnu tohoto roku oslaví hudební skladatel Jiří Teml devadesátiny. Jeho skladby vyhledávají i mladí interpreti pro jejich svěžest, mladistvost a hudební invenci. Česká filharmonie pod vedením Tomáše Netopila v únoru uvedla Temlův Labyrint paměti, skladbu, která vznikla z popudu Semjona Byčkova. Ten po svém nástupu vyzval devět českých a pět zahraničních skladatelů, aby zkomponovali dílo pro první český orchestr. Premiéru Temlovy skladby znemožnila covidová pandemie, letos ji však posluchači konečně mohli vyslechnout.

Všichni mluvíme jedním jazykem: hudbou

Mnozí lidé v životě dospějí do bodu, kdy chtějí své zkušenosti předat dál. Vrátit alespoň částečně svému oboru, co sami dostali. V hudbě tomu není jinak, a tak i muzikanti v jistém momentě začínají učit – přednášet na univerzitách, pořádat workshopy, dávat masterclasses. Několik takových aktivit spojených s Českou filharmonií se v prosinci protnulo v New Yorku a výsledek americké publikum přiměl k nadšenému aplausu i v místech, kde se běžně netleská.

Společně rosteme: Nadace pro rozvoj České filharmonie

Mecenášský kaleidoskop 2/129

Ohlédnutí za událostmi, které během uplynulé sezony spojily Českou filharmonii s jejími příznivci a partnery – od sběratelské mince až po koncertní síně v New Yorku a Londýně.

Kurt Weill a jeho špinavá i uhrančivá Amerika ve „zpívaném baletu“

Pražské publikum má v dubnu šanci zažít jedinečné dílo, které vzniklo v okamžiku historického zlomu. Jednoaktová opera Sedm smrtelných hříchů, někdy nazývaná „ballet chanté“, v roce 1933 potřetí a naposledy propojila Bertolda Brechta a Kurta Weilla krátce poté, co je z Německa vyhnal nástup nacismu.

Semjon Byčkov: Všechno začíná srdcem, až k němu se pak přidá mysl, ne naopak

Diář Semjona Byčkova je beznadějně plný na pět let dopředu. Čas na rozhovor pro Ladírnu si ale našel – během dvouhodinové jízdy autem z Prahy do Karlových Varů, kam vyrazil dirigovat Českou filharmonii.

Beatrice Rana: Stále se ještě rozhoduji, jakou hudebnicí chci být

Až Beatrice Rana v dubnu poprvé vystoupí s Českou filharmonií, dostanou pražští hudební nadšenci možnost spatřit jednu z nejvýraznějších pianistek své generace, talentovanou hráčku se sbírkou nejprestižnějších ocenění, jež ohromuje publikum na celém světě.

Alisa Weilerstein: Zakazovat si tleskání mezi větami mi připadá připitomělé

První violoncello jí vyrobila babička z krabice od cereálií a starého zeleného zubního kartáčku. Dnes Alisa Weilerstein brázdí nejslavnější světová podia, s Českou filharmonií právě premiéruje koncert od Richarda Blackforda. V podcastu Philharmonious hovořila nejen o soudobé hudbě, ale také o rigiditě a hierarchičnosti světa klasické hudba.

Alan Gilbert: Nejvíc dřou hudebníci v těch nejlepších orchestrech

„Nemyslím si, že se člověk musí specializovat natolik, aby se nedokázal věnovat různým žánrům. A já mám opravdu rád spoustu různých hudebních stylů,“ říká v podcastu bývalý šéfdirigent Newyorské filharmonie Alan Gilbert.

Patrik Kotas: Nejdůležitější je nebrat se moc vážně

Architektura má s klasickou hudbou mnoho společného. A jsou lidé, kterým se přesně tyto dva světy propojují v jednu celoživotní vášeň. Letošní jubilant, designér a architekt Patrik Kotas je fanouškem České filharmonie již 50 let. 

Dvě a půl sezony za oceánem. Co dal Dvořák Americe a co dala Amerika jemu

Když Antonín Dvořák v roce 1892 připlul do Spojených států, na americkou pevninu vstoupil téměř přesně 400 let poté, co byl kontinent „objeven“ mořeplavcem Kryštofem Kolumbem. Dvořák se ale pro Ameriku stal skutečným objevitelem: představil jí nový hudební směr. A vytvořil zde i mnohá ze svých nejvýraznějších děl. 

Paříží tanečním krokem do nového roku

Po nedávné olympiádě jsme stále plni dojmů, jak rafinovaně Francouzi svoji zemi představili. Proč si francouzskou atmosféru neprodloužit až do konce roku? Ovšem z ryze hudební perspektivy a estetikou jiné doby, plné šarmu a elegance. 

Alan Gilbert: Být součástí okamžiku, kdy se píše další kapitola hudební historie

Kvalita orchestru je hodnota, kterou lze těžko změřit. Napovědět mohou pochvalné recenze i prestižní zahraniční angažmá. A také výrazné osobnosti hudebního světa, které se rozhodnou s tělesem, byť jen krátkodobě, spojit své jméno. 

Mecenášský kaleidoskop 1/129

Výběr nejzajímavějších zážitků s partnery a dárci České filharmonie a členy Dynamického klubu.