Ladírna
Magazín České filharmonie
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Hvězdný americký rocker Bryce Dessner původně neplánoval skládat klasickou hudbu. Díky dílům, která napsal pro přední světové orchestry, komorní soubory a tělesa věnující se soudobé hudbě, však představuje svěží a zajímavou volbu rezidenčního skladatele České filharmonie v této sezoně.
Je podepsán pod stovkami záznamů klasické hudby mnoha význačných interpretů. A v posledních letech je dvorním zvukovým režisérem a producentem Semjona Byčkova. „Je to náročný a v dobrém slova smyslu puntičkářský profesionál,“ říká o něm Holger Urbach, spolustrůjce aktuálních úspěšných nahrávek České filharmonie.
Jsme na správné cestě, ale náš svět ještě není rovnoprávný. V nejlepších orchestrech stále nejsou dirigentky na vedoucích pozicích, říká Dalia Stasevska. Ukrajinsko-finská dirigentka také zdůrazňuje, že je třeba pomoci Ukrajincům, aby vyhráli válku a zastavili Rusy, kteří podle ní chtějí pohltit celou Evropu.
Ivo Krejčí je houslista a pedagog, letos mu bude sedmadevadesát, ale v kondici je jako šedesátník. Do České filharmonie přišel v roce 1958: původně na rok, zůstal skoro dvanáct. Zažil ohromující chvíle, velká světová turné, prošel však i těžkými momenty, kdy musel činit složitá rozhodnutí. Je jako kronika 20. století.
Na koncertě si jí často ani nevšimnete. Nenápadně stojí na určeném místě a hledá správné úhly, ve kterých vypadají umělci nejkrásněji. A daří se jí to. Dvorní fotografku České filharmonie Petru Hajskou muzikanti s důvěrou vítají i v zákulisí.
Hvězdný americký rocker Bryce Dessner původně neplánoval skládat klasickou hudbu. Díky dílům, která napsal pro přední světové orchestry, komorní soubory a tělesa věnující se soudobé hudbě, však představuje svěží a zajímavou volbu rezidenčního skladatele České filharmonie v této sezoně.
Dodnes se mu občas zdá, že se nestihlo letadlo a on stojí na letišti obklopen tucty muzikantů, kteří na něj tázavě hledí: Co teď budeme dělat? „To se pak probudím s úplně staženým hrdlem,“ směje se. Bohumil Antony, pamětník. Sedmadvacet let v České filharmonii organizoval zájezdy. A je na to hrdý – ani ne tak kvůli slovutnosti instituce, jako spíš kvůli lidem. Hudebníkům, kteří „jsou taky lidi z masa a krve“.
V patnácti letech mu došlo, že hudba je to, čemu se musí v životě věnovat – a tak se rozhodl stát se dirigentem. Jeho cestu na umělecký vrchol lemuje odhodlání, píle i sebepoznání. Když Jakub Hrůša mluví o České filharmonii, říká: „Taková konstelace může přijít jen jednou za život.“ V roce 2028 se stane jejím šéfdirigentem.
Ohlédnutí za událostmi, které během uplynulé sezony spojily Českou filharmonii s jejími příznivci a podporovateli.
Vůdčí postava hudební avantgardy, skladatel a dirigent s pověstí ikonoklasta. Před sto lety se ve francouzském Montbrisonu v regionu Loire narodil Pierre Boulez. Zavzpomínejme na něj prostřednictvím příběhu skladby, kterou v roce 1976 věnoval k narozeninám svému příteli Paulu Sacherovi.
V roce 1990 dirigoval v Římě slavné tenoristy, dnes se svou taktovkou objíždí světová pódia. V podání dirigenta, který si získal oblibu u orchestrů i publika, se hudba stávala svědkem oslav, tragédií i neobyčejné lidskosti. Na společné zájezdy do Izraele a mimořádná setkání s ním vzpomíná tehdejší sopranistka Pražského filharmonického sboru Blanka Löblová.
Napřesrok mu bude devadesát, u pultíku už nějakou dobu sedí – a přesto vytrvale cestuje po planetě a diriguje a diriguje a diriguje. Kdo vlastně tenhle velikán je? Kde se vzal a jaké byly jeho hudební začátky? Jaký má vztah k české hudbě? A proč je tak optimistický, co se budoucnosti týče?
Kdokoliv slyšel hrát Mahana Esfahaniho, ví, co všechno dokáže svému publiku předat. Sugestivní cembalista využívá možností svého nástroje na maximum. Už několikrát uhranul i publikum Českého spolku pro komorní hudbu a letos se stal kurátorem jeho 131. sezony. Úkol kurátora, sestavit a odehrát trojici koncertů, se rozhodl naplnit dvěma večery, do nichž rozdělil kompletní provedení Bachova Temperovaného klavíru, a podvečerem, v němž představí roli cembala v hudbě 20. století.
Její přírodní zrzavé mikádo je nepřehlédnutelné, stejně jako mladistvý vzhled, životní energie a rodný britský přízvuk. Historička umění a kurátorka Julia Bailey působila v Tate Modern, Royal Academy of Arts nebo Victoria and Albert Museum. Loni v lednu se stala ředitelkou Galerie Rudolfinum, výjimečné instituce zaměřené na současné světové a české umění.
Klavírista světového renomé a významný představitel ruské klavírní školy Jevgenij Kissin žije od roku 2016 v Praze. Vynikající umělec, pro něhož jsou hodnoty svobody a lidské důstojnosti v životě nejdůležitější, je v této sezoně rezidenčním umělcem České filharmonie.
ISSN 3029-6927 Print
ISSN 3029-6935 On-line
Získejte každé dva týdny nejnovější zprávy z České filharmonie, exkluzivní obsah z magazínu a novinky z Rudolfina.
This is the body of the modal. You can put any HTML content here.