Magazín Ladírna
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Asijské turné České filharmonie ve fotografiích
Na přelomu září a října zavítala České filharmonie do Jižní Koreje, Japonska a Tchaj-wanu. Na deseti koncertech se asijskému publiku představil orchestr spolu s dirigentem Petrem Altrichterem, violoncellisty Isangem Endersem a Jean-Guihen Queyrasem a klavíristkou Alice Sara Ottovou. Českou filharmonii doprovázel také fotograf Petr Kadlec, který svým objektivem zachytil některé okamžiky z filharmonického zákulisí.
„Co můžou romské děti předat neromským? Maximálně tak vši!“
Je poslední natáčecí den. Dvořákovou síní zní píseň „Šun Devloro“, v překladu z romštiny do češtiny znamenají slova „Slyš, Bože“. Píseň Desideria Duždy zpívá dětský pěvecký sbor Čhavorenge, vedený Idou Kelarovou, doprovázejí hudebníci České filharmonie pod taktovkou Marka Ivanoviće. Pátým dnem vzniká první cédéčko čtyřiceti romských dětí z desítek míst České i Slovenské republiky. Mladí zpěváci jsou fantastičtí: pozorní, soustředění, i když už padají únavou, pořád mají nové zdroje energie. Ten den – 20. srpna 2017 – se zároveň završuje další sezona společné filharmonicko-romské cesty Romano drom. Jaká byla?
„Když všichni spustějí, je Vám to strašný rámus.“ Dvořákova duchovní kantáta Stabat Mater
Sledujeme-li historii provozování a později i nahrávání Dvořákovy duchovní kantáty Stabat Mater, otevírá se před námi pozoruhodný příběh díla. Příběh, v němž hrají důležité role interpreti, posluchači, kritici, ale třeba i místa jednotlivých produkcí. Každé provedení je něčím jedinečné a rozdíly mezi nimi jsou někdy natolik velké, že se nabízí otázka, která z těchto provedení jsou blíže skladatelově představě. Podívejme se alespoň na některé části tohoto příběhu. Možná se pak soustředěněji zaposloucháme do nové nahrávky, jež právě vychází u firmy DECCA.
Filharmonická anketa: Bylo nebylo...
Bylo nebylo, byl jeden abonentní koncert. Vše bylo na svém místě, odehrála se první půlka a následovala tradiční dvacetiminutová přestávka. I vynořila se žena s mobilním telefonem a za sloupem další nenápadná žena s obrovským fotoaparátem. Podobně jako klasické dílo Muž s kinoaparátem se během koncertů se Semjonem Byčkovem a sestrami Labèquovými 19. a 20. dubna 2017 pokusily přiblížit a zachytit posluchače České filharmonie skrze střípky rozhovorů a kradmou vizuální dokumentaci.
Filharmonici v jazzovém klipu
Už popáté letos Česká filharmonie uzavře svou sezonu pražským koncertem pod otevřeným nebem. Program na Hradčanském náměstí bude tentokrát mimořádný hned v několika ohledech.
Dovnitř Rudolfina aneb co si prohlédnete při prohlídkách
Od začátku roku jsme zájemcům začali nabízet komentované prohlídky Rudolfina. Můžete tak nahlédnout nejen do historie, ale také do míst, kam byste se jako běžní návštěvníci nedostali. Zajímavostí je, že se vás neujmou profesionální průvodci, ale zaměstnanci administrativy České filharmonie, kteří vám ukáží své pracoviště a případně také zodpoví dotazy týkající se jejich práce. Samozřejmě nejde o prohlídky kanceláří, ale reprezentativních prostor spolu s částí zázemí, do kterého se návštěvník koncertů nedostane.
Mysterium času Miloslava Kabeláče
Pro zřídkavost, s jakou se hudební tělesa do nastudování partitur Miloslava Kabeláče pouštějí, patří uvedení kterékoliv z jeho kompozic na koncertní podium mezi mimořádné události. Kvalita, jaká jeho kompozice tříbí v dílo, ryzost, jakou zde na sebe vzájemně působí umělecké dílo a čas, mimořádnou událost tvoří. Kabeláčovo Mysterium času zazní na koncertech České filharmonie 8. až 10. února v podání dirigenta Jakuba Hrůši.
Je libo Ashkenazyho nebo Moravcův? O klavírech v Rudolfinu
Kolik klavírů a pianin se skrývá v útrobách Rudolfina? Napadla vás někdy tato otázka, když jste stáli před budovou nebo do ní mířili na koncert? Pokud ano, odpověď právě přichází. Spočítali jsme je pro vás a navíc zjistili o každém nástroji další podrobnosti.
Babylonské zmatení (nejen severských) jazyků aneb škádlení nacionalistů
Leckoho by mohlo zaujmout, že skladatelé ani interpreti „skandinávského programu“, který budeme moci vyslechnout 18.–20. ledna, nepocházejí z mocenských a kulturních metropolí Skandinávie, jimiž od nepaměti byla hlavní města severských velmocí Kodaň a Stockholm. Vždyť nejproslulejší ze skandinávských skladatelů nepochybně není žádný Dán či Švéd, ale Nor Edvard Grieg a Fin Jean Sibelius, kteří tvořili v provinčních městech Bergen a Helsinky, na samé periferii civilizovaného světa.
Německý týden České filharmonie ve fotografiích Petra Kadlece
Na konci listopadu 2016 se Česká filharmonie představila pod vedením šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka v pěti koncertních sálech různých koutů Německa. Na zájezdu orchestr doprovázela světoznámá pianistka gruzínského původu Katia Buniatišvili.
I šaty dělají Českou filharmonii
Jak jinak začít článek o odívání než zavedeným příslovím, že šaty dělají člověka. Měli bychom jít ale ještě dál. Šaty dělají i událost, místo, atmosféru, náladu; šaty dělají i koncert, a to nejen ty filharmonikovy. O tom ale až později, nejprve nabízím krátký výlet do historie i současnosti hudebníkova šatníku.
Zapomenutý ředitel Žid
Jeden z nejvýraznějších hybatelů československého hudebního života v oblasti organizace a managementu v období mezi dvěma válkami. Tak bychom mohli představit Jaromíra Žida (1893–1981), zakladatele a ředitele umělecké agentury Bel Canto a v letech 1932–1945 také ředitele České filharmonie.
Orchestrální akademie České filharmonie — Seznamte se prosím
Orchestrální akademie České filharmonie mi dala spoustu krásných zážitků a velké množství zkušeností, jak hudebních, tak lidských. Díky filharmonii jsem se mohl podívat do zemí, o kterých člověk jen sní, jako byla Amerika, Japonsko, Čína a další. (...) Byl to vždy krásný pocit, slyšet kolem sebe takové hráče, kteří svůj nástroj dokonale ovládají a i ta nejtěžší místa hrají s nadhledem a velkou muzikalitou. Jiří Soukup, trubka
První med z Rudolfina je na světě
Víte, které zvíře je v interiéru i exteriéru Rudolfina zastoupeno nejpočetněji? Nepočítáme-li ptáčky v ornamentální výmalbě na stropech a stěnách reprezentativních prostor, pak jsou to bezesporu včely. Největší, pozlacené, najdete ve štukové výzdobě zábradlí balkonu kolem Dvořákovy síně, ve stejném prostoru se včely objevují ještě v pískování oken nad balkonem. Ve dvoraně stačí zvednout oči ke kulatým rámečkům mezi oblouky, venku „lezou“ kamenné včely po prackách sfing hlídajících postranní vchod do galerie. Už toho je dost, ale od května máme v Rudolfinu včely živé, ve dvou úlech na střeše.
A to ti Romové křičí?
Projekt Romano drom (= romská cesta) podporuje děti ze sociálně vyloučených lokalit nejen na jejich cestě za hudbou, ale pomáhá jim také nacházet lepší životní cesty, než které jim narýsoval osud a často také jejich rodiče. Když jsme se začátkem loňského podzimu rozhodli Romano drom přenést ze slovenských romských osad do Česka, neváhali jsme s Idou Kelarovou – hlavní duší toho všeho – dlouho. Naše volba padla na Šluknovsko a Novoborsko, které máme zapsané jako „problematické regiony“. Právě tady se v létě 2011 odehrály velké konflikty mezi Romy a Neromy a následně protiromské pochody, které se pokoušeli využít radikálové a neonacisté. Centry dění tehdy byla města Nový Bor a Rumburk.
Nejstarší live nahrávka České filharmonie v Českém rozhlase
Archivy ukrývají nejeden poklad spjatý s Českou filharmonií. Zatímco pro fotografie a různé tištěné dokumenty můžeme sáhnout až do sklonku 19. století, v případě nahrávek živého vystoupení se ocitáme o několik desetiletí později. Bez ohledu na čas je to však téma stejně zajímavé a fascinující jako samotné počátky našeho prvního orchestru.