Magazín Ladírna
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Koho označit za hvězdu 124. sezony České filharmonie? Ludwiga van Beethovena, Lisu Batiashvili, Káťu Kabanovou nebo Joachima Gaucka? Co označit za milník 124. sezony České filharmonie? Rezidence ve Vídni, Paříži, Hamburku a Tokiu, hostování na festivalu BBC Proms, další řadu koncertů Komorního orchestru České filharmonie nebo progresi v zařazování soudobé hudby? Nelze z nich vybrat jednoho favorita, protože by se hned ozvali další, že se na ně zapomnělo. Sezona, která začne 4. září, je velmi rozmanitá, odvážná i tradiční, repertoárově rozkročená a také pro všechny – od dětí předškolního věku až po seniory, od pražských abonentů až po posluchače na Tchaj-wanu.
Sté výročí vzniku Československa připomínala Česká filharmonie při svém čtrnáctém turné po Spojených státech Dvořákovou hudbou. Šéfdirigent Semjon Byčkov přidal do některých programů Čajkovského a ve výroční den 28. října ojediněle, ale naprosto symbolicky zazněla v newyorské Carnegie Hall výjimečná skladba – Symfonie Vzkříšení od Gustava Mahlera. Dílo s velkým poselstvím, navíc od autora, který se narodil na Českomoravské vysočině.
Česká filharmonie zahájí v prosinci zbrusu nový cyklus C. V sérii čtyř večerních a odpoledních koncertů nabídne posluchačům méně hutné partitury, tedy skromnější zvuk, v němž ještě lépe vyniknou hráčské kvality členů orchestru a jež sympaticky lahodí prostoru Dvořákovy síně. Ač se jedná o komorní skladby, jejich obsazení je velkolepé. Ve dnech 13. – 15. prosince se před orchestr poprvé postaví legenda historicky poučené interpretace, italský flétnista a dirigent Giovanni Antonini, jehož jméno je už více než třicet let neodmyslitelně spjaté se jménem barokního souboru Il Giardino Armonico. Na programu bude Předehra C dur „V italském stylu“ Franze Schuberta, „Pražská“ symfonie Wolfganga Amadea Mozarta a Symfonie „Hodiny“ Josepha Haydna.
Už delší dobu bojuje Česká filharmonie s omezenou kapacitou pódia Dvořákovy síně při provozování skladeb vyžadujících opravdu početné obsazení orchestru. S příchodem nového šéfdirigenta Semjona Byčkova, respektive již při tvorbě dramaturgie 123. sezony a při debatování o výhledech na sezony příští opět tento problém vyvstal. Semjon Byčkov je umělcem, který nerad dělá kompromisy. Pokud chce provozovat „velké“ skladby, chce dostát všem jejich požadavkům. A tak požádal vedení České filharmonie, aby se pokusilo vymyslet řešení, které by alespoň pro ty nejvíc žádoucí případy zajistilo větší pódium.
Koncertní mistři hrají na vzácné nástroje z dílen prvotřídních italských a francouzských houslařů. Skupinu bicích nyní obohatí nástroj, ve kterém doslova rezonují osudové okamžiky našeho národa. V České filharmonii začne 3. října hrát svou historii nový triangl. Doufejme, že spolu s ním se pro další generace uchová také inspirativní příběh jeho vzniku.
Pro orchestrální hráče je hra v komorním tělese vítanou změnou, také očistou a určitě i potěšením. Koncertní mistři a první hráči orchestru České filharmonie, a to v souladu s cíli tehdejšího šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka, přišli ještě za jeho života s podnětem, který přesně sem směřoval. V nové sezoně se nyní stává skutečností.
Ještě před ukončením předešlé sezony zaplavili prostory Rudolfina zcela bez varování ufoni. V zoufalství nad svou zničenou planetou se vydali přímo do nitra Evropy na záchrannou misi a rozhodli se k ní přizvat ty, kteří dosud neztratili čistotu srdce ani úmyslů a kteří se nezdráhají věřit v nemožné: děti.
Mahler a Čajkovskij. To především. Ale také Berio, Glanert, Stravinskij, Schubert, Janáček, Smetana, Dvořák, Martinů. Vítejte ve výčtu skladatelských jmen, která zvolil Semjon Byčkov pro svoji první koncertní sezonu v roli šéfdirigenta České filharmonie. Pro orchestr to bude sezona 123. a kromě Semjona Byčkova se v ní představí plejáda dalších skvělých jmen i nové cykly.
They play music all day, and when they want to relax in their spare time, they... play music. This is a common feature of chamber ensembles of the Czech Philharmonic Orchestra, which since the summer of 2017 have been presented to the general public in Suk Hall of the Rudolfinum.
Celý den hrají hudbu, a když si ve volném čase chtějí odpočinout, tak… hrají hudbu. To je společný rys komorních souborů hráčů České filharmonie, které se od léta roku 2017 postupně představují širší veřejnosti v Sukově síni Rudolfina.
Titul předního národního orchestru zavazuje Českou filharmonii nejen ke koncertní činnosti, ale také k podpoře hudebních aktivit u nás. Vzhledem k tomu, že v jejích řadách sedí desítky vynikajících hráčských individualit, je v tomto ohledu její základní snahou vyhledávat a podporovat mladé talenty.
„Nezlobte se, ale my bychom pro příští sezonu rádi přešli z cyklu A do cyklu B. V áčku je nějak moc Martinů. Co to prosím Vás pana šéfdirigenta napadlo?“ Podobně formulovaných otázek jsme na začátku předprodeje abonmá řešili v zákaznickém servisu několik. Nejednalo se pochopitelně o masový úprk před Bohuslavem Martinů (ostatně v cyklu B abonenti také jednu jeho symfonii potkají), nicméně nás to vedlo k zamyšlení nad preferencemi posluchačů a k vysvětlení dramaturgické strategie příští sezony.
Na konci března nás navštíví náladová francouzská dáma. Proč francouzská? Protože všichni protagonisté – interpreti i autoři skladeb pocházejí odtud. Proč náladová? Protože většina programu vznikla v období impresionismu a dalších novátorských stylů prvních desetiletí 20. století. Proč dáma? No zkrátka proto, že hudba je rodu ženského.
Koncerty nabitý měsíc leden má ve svém závěru svého „rezidenčního umělce“. V průběhu pěti dní budete mít šest příležitostí setkat se se švýcarsko-italským klavíristou Francescem Piemontesim: v pondělním sólovém recitálu, třikrát v orchestrálním programu a v interpretačním masterclassu.
Česká filharmonie není jen orchestr. Mnozí návštěvníci Rudolfina to vědí, ale někteří ke své škodě příliš nevnímají další třicítku koncertů, které mohou pod stejnou hlavičkou navštívit. Z pohledu koncertního pořadatelství patří totiž už několik desítek let pod filharmonická křídla Český spolek pro komorní hudbu.
V uplynulých dnech proběhl jeden z posledních výchovných programů letošního školního roku s názvem Tučňáci v Rudolfinu. Během tohoto pořadu byla vyhlášena soutěž o nejzajímavější umělecké ztvárnění 1. věty Symfonie č. 9 „Novosvětské“ od Antonína Dvořáka.