Magazín Ladírna
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Legendy intimně. ČSKH znamená komorní hudbu v tom nejlepším světle
O jednu sezonu. Přesně o tolik je Český spolek pro komorní hudbu starší než Česká filharmonie. Začátkem října tak vstoupí již do své 128. sezony. Nabídne pět abonentních řad a celkem dvacet osm vystoupení ve třech nádherných koncertních síních.
Podcast Ladírna: Rusalka jako drama padlých andělů
„Jestli je nějaká démonická bytost typická pro naši zemi, tak je to Vodník,“ říká etnolog Petr Janeček. Česká filharmonie připravuje na září tři koncertní provedení opery Rusalka v rámci festivalu Dvořákova Praha – proto jsme v Ladírně mluvili o nadpřirozených postavách, které v ní vystupují. Jak se vyvíjel jejich obraz, kdy se jich lidé přestali bát a proč je topinka lepší než obyčejný chleba?
Ve znamení Mahlera, Schumanna a podpory mladých talentů. Představujeme novou sezonu
Na podzim zahájí Česká filharmonie 127. sezonu a Český spolek pro komorní hudbu svou 128. sezonu. Společně sladěný program přinese hvězdná jména, intimitu komorního soustředění i interaktivní tvoření na edukačních projektech.
Ve třiceti začínala znovu od začátku. Nyní se Asmik Grigorjan chystá na Rusalku s Českou filharmonií
„Nebojím se ničeho. Zvláště ne věcí, které nemohu změnit,“ říká o sobě litevsko-arménská sopranistka Asmik Grigorjan, která mezi své zásadní role počítá také Rusalku. V září ji provede s Českou filharmonií hned třikrát v rámci festivalu Dvořákova Praha.
„Dvořákova hudba má úžasnou energii,“ říká šéf ČEZu Beneš
Skupina ČEZ je od letošního roku generálním partnerem České filharmonie. Nová spolupráce obou institucí byla ohlášena v polovině dubna při představení 127. sezony prvního českého orchestru. S předsedou představenstva a generálním ředitelem Skupiny ČEZ Danielem Benešem jsme při této příležitosti hovořili o partnerství obou institucí i o jeho vztahu ke klasické hudbě.
Nepokouším se tvářit jako Čech. Julian Anderson o symfonii Pražská panoramata
Pětapadesátiletý britský skladatel poznal Prahu především z fotografií Josefa Sudka, ale také z videoprůvodce Janka Rubeše. Ve své nové symfonii cituje svatováclavský chorál i písničku Travička zelená. Podstatná je pro něj ale především nezávislost na vzorech i módních trendech, a snad ještě víc umělecká imaginace. I proto mohl Julian Anderson napsat skladbu věnovanou Praze, ačkoliv ji dosud nikdy nenavštívil. Na uvedení Symfonie č. 2 v dubnu v Rudolfinu se ale těší.
Pozvánka na komorní projekty. Je libo Skácela, balet nebo modernu…
Komorní hudba má skromnější, zato někdy intenzivnější možnosti, jak vzbudit emoce posluchačů. V intimitě malého ansámblu nebo jen sólisty s klavírním doprovodem se skrývá nejniternější hloubka vyjádření i vnímání. A pokud se komorní hudba propojí s jiným druhem umění, může vzniknout násobný vjem – už proto, že jde většinou o ojedinělou událost.
Víkingur Ólafsson: Publikem hýčkaný Islanďan
Čeští posluchači ho mohou znát z nahrávek Deutsche Grammophon, osobně se však s Víkingurem Ólafssonem setkají až na jeho dubnových koncertech s Českou filharmonií. Islandský pianista ve své osobité hře propojuje severský původ, americké školy a evropskou klavírní tradici.
The Genius of Solitude
“No music on earth can compare to ours” sings the child in the last movement of Mahler’s Fourth Symphony. Compared to the vast worlds of sound, emotion, philosophy and poetry in Mahler’s Second and Third Symphonies, this is a delicate and concise work with which to introduce a wider audience to Semyon Bychkov’s Mahler Cycle with the Czech Philharmonic. Composed in the last year of the nineteenth century and the first year of the twentieth, it is more gentle than the First Symphony, more innocent than the Fifth, and devoid of the existential terror that creeps into the Sixth and Seventh Symphonies.
Sheku Kanneh-Mason: Poslouchám Edwarda Elgara a Boba Marleyho
Britský violoncellista s africkými a karibskými kořeny Sheku Kanneh-Mason je ve svých dvaadvaceti letech hudební celebritou. Nejen proto, že hrál na královské svatbě Meghan Markle a prince Harryho. V roce 2016 se stal vítězem BBC Young Musicians, rok předtím se svými sourozenci vyhrál televizní soutěž Británie má talent, album Nostalgie z roku 2018 bylo nejprodávanějším debutem roku. V Praze zahraje s Českou filharmonií a dirigentem Jakubem Hrůšou na koncertech 20. – 22. ledna violoncellový koncert Edwarda Elgara.
Alain Altinoglu: dirigentský samouk světového formátu, vášnivý fanoušek fotbalu a černých děr
Začátkem února přivítáme v Rudolfinu francouzského dirigenta Alaina Antinoglu, který je jedním z letošních debutantů u České filharmonie. Spolu s houslistou Jiřím Vodičkou a varhaníkem Thierrym Escaichem připraví ryze francouzský program z děl Clauda Debussyho, Maurice Ravela a Camilla Saint-Saënse. Debutanta se sluší představit – zvlášť když jde o zajímavou osobnost s netradičními hudebními začátky a originálními koníčky.
Manfred Honeck: S hudebníky jsme si rovni, ale dokonalost po nich žádám nekompromisně
„Jsem opravdu šťastný, že po dlouhé době mohu zase přijet do Prahy a dirigovat orchestr před publikem. To mě naplňuje velkou radostí,“ říká Manfred Honeck, pravidelný host České filharmonie. Orchestr bude v této sezoně řídit hned dvakrát, jedním z vystoupení bude Novoroční koncert, druhým lednový koncert abonentní.
Semjon Byčkov na procházce baskickými lesy. Rudolfinum čeká premiéra Mari
Šéfdirigentovi České filharmonie věnoval americký skladatel Bryce Dessner kompozici Mari nazvanou podle baskické bohyně lesů. Díky ní se uprostřed přírody rozeznívají myšlenky na Antonína Dvořáka a Gustava Mahlera. Semjon Byčkov uvede českou premiéru Dessnerovy kompozice na koncertech 15.–17. prosince.
Rafinovaná vražda v České filharmonii aneb „Představ si, že by uprostřed koncertu…“
Už jste četli novou detektivku, jejíž děj se částečně odehrává v Rudolfinu a v prostředí České filharmonie? Řeknete si nejspíš – takový námět může napadnout jen člověka, který má s filharmonií něco společného. Nemýlíte se. Autorka knihy Doteky zabitých, spisovatelka Iva Procházková, je více než deset let věrnou abonentkou České filharmonie.
S Antonínem Dvořákem na kávu i na tancovačku
Antonínu Dvořákovi věnujeme ve 126. sezoně velkou část edukačních programů. Proč? Samozřejmě proto, že si připomínáme dvořákovské výročí – 8. září 2021 uplynulo 180 let od skladatelova narození. Ale také cítíme, že bychom se o Dvořáka mohli a snad i měli ještě víc a podstatněji opřít po všech událostech uplynulého půldruhého roku, které nás vzdálily sobě navzájem, uzavřely do svých domovů i do sebe sama. Věříme, že Dvořákova hudba – její upřímnost, ryzost a krása – nám může pomoci na cestě ke znovuotevření se životu, světu i lidem. Popřejme jí proto sluchu!
Hudba je pro mě kyslík, říká houslista Zimmermann. Zahájí novou recitálovou řadu
V loňské sezoně měla spatřit světlo světa zbrusu nová abonentní řada čtyř prestižních recitálů. Inovace v rámci Českého spolku pro komorní hudbu však nakonec zůstala jen na papíře sezonního katalogu. Duo Frank Peter Zimmermann a Martin Helmchen tak bude mít 24. října konečně šanci uvést rudolfinský recitálový cyklus v hudební život. Pojďme si představit Zimmermannovu nevšední osobnost, milníky jeho umělecké kariéry i patálie s nástroji.