Magazín Ladírna
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
„V Brně mě nenávidí, v Praze závidí“. 170 let od narození Leoše Janáčka
K výročním oslavencům v Roce české hudby se řadí i Leoš Janáček, od jehož narození v roce 1854 letos uplyne 170 let. Ačkoliv rokem narození patří spíše ke generaci Antonína Dvořáka, jeho tvorba náleží k nejvýraznějším počinům hudby 20. století, a tím řadí svého tvůrce ke skladatelům až o dvě generace mladším. Janáčkův život i dílo jsou úzce spojeny s Brnem, kde od mládí žil a svými neúnavnými skladatelskými a organizačními aktivitami se zasloužil o zásadní rozvoj brněnského kulturního života.
Pablo Ferrández: V Dvořákovi objevujete stále nové interpretační možnosti
Španělský violoncellista Pablo Ferrández debutoval s Českou filharmonií, kterou řídil Manfred Honeck, v lednu 2022. S Anne-Sophie Mutter exceloval ve Dvojkoncertu pro housle a violoncello Johanessa Brahmse a okamžitě se mu dostalo dalšího pozvání. V září téhož roku Ferrández nahradil Trulse Mørka na zahajovacím koncertě festivalu Dvořákova Praha, kde s Mnichovskou filharmonií a dirigentem Myung-Whun Chungem poprvé v Praze provedl Dvořákův Violoncellový koncert h moll, který zahrál i na koncertech s Českou filharmonií v říjnu minulého roku. Velký ohlas těchto koncertů vedl k dalšímu pozvání, tentokrát na evropské turné České filharmonie, které se uskuteční od 4. do 23. března.
Hrůša: Tradition is not imitation but a conversation with what was important
In the complex world of orchestral conducting, Maestro Jakub Hrůša stands as a central figure in harmonizing tradition and innovation. In the Philharmonious podcast, he shares a deeply nuanced perspective of the classical music scene, encompassing his reflections on the Czech conducting tradition and his insights into the intricate dynamics among conductors, orchestras, and repertoire.
Nikoliv exotika, ale kánon. Jakub Hrůša učí svět poslouchat českou hudbu
Není náhodou, že hlavní hostující dirigent České filharmonie Jakub Hrůša zařadil do programu Novoročních koncertů předehru k Prodané nevěstě. Šlo o ideální volbu pro začátek oslav, které připadají na letošní rok končící číslovkou čtyři. „Miluji Bedřicha Smetanu a Prodanou nevěstu. Její předehra je geniálním dílem. Lepší start jsem si nemohl přát,“ říká ambasador Roku české hudby a patron projektu Smetana 200.
Dagmar Caspe: Někteří dárci se diví, že jsme si neřekli dříve
Česká filharmonie se chce umělecky dále posouvat a zařadit se mezi tři nejlepší evropské orchestry. V tomto jejím dalším rozvoji ji mohou výrazně pomoci dary privátních mecenášů. „Stát hradí naše provozní náklady. Na náš plánovaný nadstandardní rozvoj ale musíme získat ještě další peníze. Ať již formou firemního sponzoringu nebo od soukromých dárců,“ vysvětluje Dagmar Caspe, vedoucí oddělení péče o partnery a dárce České filharmonie a rovněž výkonná ředitelka nově vzniklé Nadace pro rozvoj České filharmonie.
Radek Křižanovský: Snažím se, aby zahraniční soubory hrály českou komořinu
Usměvavý, zapálený, vzdělaný a profesionální, takový je Radek Křižanovský. Houslista, pedagog a manažer se v roce 2019 stal dramaturgem Českého spolku pro komorní hudbu (ČSKH). Během jeho krátkého působení – a v součinnosti s obměněnou Radou ČSKH – se koncerty Spolku, který je neoddělitelnou součástí České filharmonie, staly hojně navštěvovanými hudebními událostmi. Za každým úspěchem je však tvrdá práce.
„V Göteborgu se nemohu zahrabat.“ Jak se stal Smetana národním skladatelem
„Chci ještě národu darovat, co jsem mu ještě dlužen a co nosím v srdci svém – dílo velkého objemu – k tomu musím při svém smutném stavu veškeré síly své udržet!“ 24. 2. 1882, dopis Antonínu Zavadilovi
Julia Fischer: Být hudebníkem není profese, ale způsob života
Německá houslistka Julia Fischer se narodila v Mnichově slovenské matce klavíristce a otci matematikovi pocházejícímu ze Saska. Housle vzala do ruky dříve, než jí byly čtyři. O pár měsíců si přibrala i klavír. Talentovaná muzikantka zvítězila v roce 1995 jako dvanáctiletá v Mezinárodní houslové soutěži Yehudi Menuhina. Od té doby vyzrála ve skutečnou hudební osobnost, věnuje se nejen sólové hře a pedagogické dráze, ale podstatnou částí jejího uměleckého života je komorní hra.
Antonio Pappano: Spoutávám muzikanty do svěrací kazajky, abych jim později daroval svobodu
Na koncertech pro svobodu a demokracii, které se uskuteční 16. a 17. listopadu, bude Českou filharmonii poprvé řídit sir Antonio Pappano, dlouholetý šéfdirigent orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia a umělecký ředitel Královské opery v Covent Garden, který se v příští sezoně ujme vedení Londýnského symfonického orchestru. Vrcholem večera budou Dvořákovy Slovanské tance, těšit se můžeme i na Janine Jansen, která zahraje Mendelssohnův Houslový koncert e moll.
Bohuslav Martinů: Světoběžník s touhou po domově a vírou v dobrého člověka
Bohuslav Martinů stojí spolu s Leošem Janáčkem na vrcholu žebříčku českých skladatelů dvacátého století. Kam ho dále můžeme zařadit? Následoval svým dílem vývoj české hudby? Jaké měl zázemí? Proslavil se více u nás nebo ve světě? Na žádnou z těchto otázek neexistuje stručná odpověď.
Vyslanec míru a opatrné neutrality. Dirigent Tugan Sochijev a jeho francouzsko-ruská mise s Českou filharmonií
Válka na Ukrajině postavila řadu lidí před nutnost zaujmout k ní veřejně jasné stanovisko. Dirigent Tugan Sochijev, který bude v polovině prosince dirigovat Českou filharmonii, zareagoval opuštěním šéfdirigentských postů v Rusku i ve Francii. Nechtěl pracovat pod tlakem ani z jedné, ani ze druhé strany.
Není koncert v Carnegie jako koncert v Carnegie. S Robertem Hančem o plánování zájezdů České filharmonie
Česká filharmonie vyrazila na třítýdenní turné do Asie. Tisíce zahraničních posluchačů osloví také v příštím roce, kdy plánuje březnový zájezd po Evropě a na podzim cestu do Spojených států a Kanady. Získat termíny ve slavných sálech je přitom stále těžší, z finančních důvodů ubývá příležitostí a konkurenční boj zesiluje. Jaký mají Japonci hudební vkus, kdy Česká filharmonie zahraje v Hongkongu nebo v Opavě a jak se domlouvá velká rezidence v Carnegie Hall, v rozhovoru vypráví umělecký ředitel a generální manažer České filharmonie Robert Hanč.
Maďarsku už nezahraje, v Praze rezidentem. Seznamte se s klavírním myslitelem Andrásem Schiffem
Mnohostranného umělce s maďarskými kořeny a britským pasem zná hudební svět jako sólistu po boku renomovaných světových orchestrů i jako interpreta komorní hudby. Klavírista s vášní pro cykly i detail, sir András Schiff, je rezidenčním umělcem 128. sezony České filharmonie.
Rok se čtyřkou na konci aneb Dvořák napříč zeměkoulí i na internetu
Každých deset let, už od roku 1924, postihne české kultury milovné společenství malá posedlost. Čtyřky na konci letopočtů už téměř sto let indikují Rok české hudby. Ten nadcházející připomene nejen jubilanta Bedřicha Smetanu, ale také Antonína Dvořáka, jednoho z otců České filharmonie. Právě jeho dílu zasvětí první český orchestr svou 128. a 129. sezonu. Bude znít od Tokia po New York a možná ještě dál. Stačí, pokud tam „naladíte“ YouTube.
Kam míří hudební mládí z Rudolfina
Česká studentská filharmonie je od svého založení v roce 2006 stabilní součástí edukačního cyklu Kroky do nového světa. Orchestr však během let vyrostl ve svébytné těleso, které dokáže profesionálně spolupracovat s nejvyhlášenějšími dirigenty a obstojí i v rámci dospělých programů České filharmonie.
Antonín Dvořák: První světový skladatel z Čech
Čtyřdílným seriálem, který v magazínu právě otevíráme, chceme s nadcházejícím Rokem české hudby 2024 představit klíčové české skladatelské osobnosti, jejichž hudbu také uslyšíte ve 128. sezoně České filharmonie. Právě tři koncerty na jejím začátku zaplní skladby „otce orchestru“ Antonína Dvořáka. Sice nikdy nebyl oficiálním šéfdirigentem České filharmonie, stal se ale jejím historicky prvním dirigentem. Na ustavujícím koncertě prvního národního orchestru konaném v Rudolfinu 4. ledna 1896 řídil provedení svých skladeb.