Magazín Ladírna
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Český spolek pro komorní hudbu vstupuje již do své 126. sezony. U každého, kdo jen trochu zná jeho historii, vyvolává respekt délka jeho existence i plejáda stovek českých a desítek zahraničních souborů a sólistů, kteří v jeho programech vystoupili. V českých poměrech nemá srovnání, pouze v zahraničí existuje několik obdobných institucí. Jeho nadcházející sezona bude v mnohém nová.
Právě před 30 lety se do Československa vrátil – z exilu, do kterého odešel v létě 1948 – šestasedmdesátiletý Rafael Kubelík. Od poloviny 80. let už ze zdravotních důvodů nedirigoval, ale svoboda v jeho rodné zemi zapůsobila jako živá voda a on se rozhodl znovu vzít do ruky dirigentskou taktovku.
Rakouského perkusistu Martina Grubingera miluje publikum na celém světě. Muzikant, který ze sebe na pódiu vydává všechno, vystupuje se světovými symfonickými orchestry a skladby pro něj píšou přední soudobí skladatelé, si však také nenechá ujít příležitost, aby si zahrál i jiný žánr se svým souborem The Percussive Planet. Tenhle uznávaný bubeník a velmi sympatický chlapík se stále rozesmátou tváří měl být ozdobou open air koncertu České filharmonie 24. června na Hradčanském náměstí. V březnu, kdy jsme spolu mluvili, Martin Grubinger ještě doufal, že v Praze vystoupí. Dnes je již jasné, že filharmonický open air se neuskuteční, ovšem Martinův optimismus je nakažlivý i po týdnech od našeho rozhovoru.
Nizozemský malíř Hieronymus Bosch po sobě zanechal pouhých pětadvacet obrazů, které ani více než půl tisíciletí po umělcově smrti nepřestávají ohromovat silou své výpovědi. O neslábnoucí fascinaci jeho dílem svědčí také Requiem za Hieronyma Bosche německého skladatele Detleva Glanerta. Českou premiéru celovečerní skladby pro vypravěče, sóla, sbor a orchestr uvede Česká filharmonie se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem 18., 19. a 20. března 2020.
„Bylo mi třeba znát velkou bezměrnou lásku,“ vyznal se Leoš Janáček múze závěru svého života Kamile Stösslové z inspirace při psaní Káti Kabanové. Jeho šestou operu provede koncertně v dubnu s Českou filharmonií Jakub Hrůša, a naváže tak na původní plán Jiřího Bělohlávka přinášet dramatická hudební díla v této formě i na pódium pražského Rudolfina.
Když komunisté před sedmdesáti lety ubili k smrti kněze Josefa Toufara, sami si tím tak trochu zhatili plány. Původně ho chtěli přinutit k přiznání z osnování falešného zázraku a vést s ním monstrproces. Toufarovo utýrané tělo se do něj ale pochopitelně nehodilo, uložili jej tajně do hromadného hrobu a ani příbuzným se léta nepodařilo zjistit, co se s vysočinským knězem stalo. A uprostřed temných padesátých let nebylo radno příliš se ptát. Dnes je jméno Josefa Toufara dobře známé z velké části díky jeho životopisci – spisovateli, básníkovi a vysočinskému rodákovi Miloši Doležalovi.
Since the fantastic success of his opera South Pole in Munich, Miroslav Srnka has undoubtedly become the most familiar face of the Czech contemporary music scene. Our interview, however, deals not so much with media fame as with the consequences it has had for the rest of his life. This is related to Srnka’s collaboration with the Czech Philharmonic, his shift from the privacy of composing into public life, and how the specifics of his situation influence solutions to compositional problems and creative questions in general.
„Pro mě byl Suk vždy srdeční záležitostí a milovanou ,povinností‘,“ vyznává se Jakub Hrůša ze svého vztahu ke skladateli Josefu Sukovi. Sukovo dílo bude i na programu dirigentových lednových koncertů s Českou filharmonií v Praze a březnového turné Německem.
Připomínka 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena patří k největším výzvám letošní koncertní sezony. Česká filharmonie připravila speciální dárek, provedení všech pěti Beethovenových klavírních koncertů s rakouským klavíristou Rudolfem Buchbinderem, který se na tohoto autora specializuje už déle než šedesát let. Představí se nejen jako sólista, ale později též jako dirigent, nejprve 25. 2. v Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 C dur op. 15 pod taktovkou Tomáše Netopila, v červnu to bude Koncert pro klavír a orchestr č. 5 op. 73 „Císařský“ za řízení šéfdirigenta orchestru Semjona Byčkova.
Česká filharmonie a Semjon Byčkov uzavřeli šestiletou etapu své spolupráce nazvanou „Projekt Čajkovskij“. Plnou dílčích fází nad jednotlivými skladbami, plnou námahy a emocí a završenou úspěšnými rezidencemi v předních koncertních sálech světa. Během té doby se Semjon Byčkov stal šéfdirigentem orchestru, což svědčí o tom, že původně projektová spolupráce přerostla v tu nejužší možnou.
Andaluský rodák Pablo Heras-Casado rozvíjel své hudební vlohy jako zpěvák ve sborech, kromě toho hrál na klavír a na housle. Jeho doménou byla stará hudba, které se intenzivně věnoval ve své sborové činnosti, souběžně svůj zájem obracel i k soudobé hudbě, byl studentem a spolupracovníkem Pierra Bouleze. Řídí přední světové a evropské orchestry, po léta spolupracuje s Freiburským barokním orchestrem. Je hlavním hostujícím dirigentem v madridském Teatro Real, kde mimo jiné nastudoval Wagnerův Prsten Nibelungův. Na začátku prosince bude v Rudolfinu dirigovat Brahmsův Druhý klavírní koncert a Brucknerovu Čtvrtou symfonii.
Po fantastickém úspěchu své opery Jižní pól uvedené v Mnichově se Miroslav Srnka stal bezesporu nejznámější tváří české scény soudobé hudby. Náš rozhovor se ale netýkal ani tak mediální slávy, jako spíš důsledků, které pro jeho další život měla. Souvisí s tím Srnkova spolupráce s Českou filharmonií, jeho posun ze skladatelského soukromí směrem k veřejnému dění i to, jak konkrétní situace ovlivňuje řešení kompozičních problémů i obecných tvůrčích otázek.
S režisérem Romanem Vávrou o jeho dokumentu „Když já tak rád diriguju…“, který zachycuje poslední fázi života a díla Jiřího Bělohlávka, bývalého šéfdirigenta České filharmonie. O komplikovaném natáčení, o jemném smyslu pro humor a vzájemné důvěře. O postoji ke smrti i nutnosti být sám sebou. A také o velké zranitelnosti, která může přinést něco mimořádného a neopakovatelného.
The chief conductor and artistic director of the Czech Philharmonic Semyon Bychkov has thrown himself energetically into his second season in Prague. After the opening programme including Shostakovich’s Eighth Symphony, in October there will be three performances of Smetana’s Má vlast (My Homeland) as part of Subscription Series B. Performing this iconic work in the course of a season is unusual, but Semyon Bychkov has reasons for doing so. The interview that follows will cover this and other questions.
V sezoně Českého spolku pro komorní hudbu vystoupí 19. října za doprovodu pianisty Adama Skoumala šestadvacetiletý houslista Milan Al-Ashhab. Narodil se v Jeruzalémě, jeho otec je Palestinec a matka Češka, ale kulturně už dávno patří českému prostředí. Na housle se učil na ZUŠ v Mostě u Květoslavy Hasilové, později se stal na AMU v Praze žákem profesora Ivana Štrause. Pak ještě navázal u Petera Schuhmayera na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Milan Al-Ashhab se stal loni v rakouské metropoli vítězem soutěže Fritze Kreislera a v USA držitelem první ceny v soutěži New York Concert Artists & Associates. Letos v červnu uspěl ve finále Čajkovského soutěže v Moskvě.
You enter the time machine and let it take you to the distant as well as recent past. You find yourself in the musical heart of Prague and meet the fabulous conductor Leonard Bernstein. You experience his excellent rise in the years 1946 and 1947 and his magnificent return in June 1990. This all in the presence of the Czech Philharmonic. It is a fascinating story full of healthy nostalgia, musical brilliance, diverse emotions, and details and moments which will (perhaps) never occur again. Enjoy it.