Jitka Kokšová

Nástroj
housle

Členkou České filharmonie
od října 2004

„Nemám ráda moderní hudbu. Je velice vysilující – jak psychicky, tak fyzicky. Naopak mám doteď ráda operní repertoár, na kterém jsem profesně vyrůstala.“

Na housle začala hrát ve čtyřech letech u profesorky Magdaleny Mickové. „V deseti jsem hrála první koncert s orchestrem, v Hlaholu,“ vzpomíná Jitka Kokšová, která poté studovala na Pražské konzervatoři u prof. Ondřeje Lébra a prof. Jaroslava Foltýna. Studia dokončila na HAMU u prof. Antonína Moravce. Mezitím se účastnila stáže v Gustav Mahler Jugendorchester pod taktovkou dirigenta Claudia Abbada a kurzů orchestrální i komorní hry v německém Pommersfeldenu.

Po studiích nastoupila do Filharmonie Hradec Králové, načež hrála třináct let ve skupině prvních houslí ve Státní opeře Praha, kde později zastávala funkci 1. zástupce koncertního mistra. V roce 2003 vyhrála konkurz na pozici koncertního mistra Národního divadla a měla tak často příležitost zahrát si houslová sóla v operách i baletech. „Na tomto postu jsem ale fungovala jen devět měsíců, protože pak se uvolnilo místo v České filharmonii…,“ naznačuje své další nasměrování houslistka, která mj. pravidelně sólově vystupovala s komorním orchestrem Pražští instrumentální sólisté. Dnes ji těší, když může koncertovat se svým synem (zpěv) a těší se, že se jí to snad v budoucnu podaří i s dcerou (housle).

Miluje hudbu Antonína Dvořáka, který podle ní dokáže uchopit člověka za srdce a nikdy neomrzí. Má ale v oblibě i opery od Pucciniho a nedá dopustit na Bizetovu Carmen, tím spíše, že ji v úpravě pro housle a orchestr od Sarasateho řadu let sama hrála. Když se tato temperamentní houslistka právě nezabývá svým nástrojem, chodí tancovat latinskoamerické tance a ráda pracuje na zahradě.