Kateřina Javůrková

Životopis

„Moje práce mi do života mi přináší nové lidi, objevuji díky ní nová místa a často pro mě nachystá nezapomenutelné zážitky.“

Přední česká hornistka, držitelka Ceny Jiřího Bělohlávka za rok 2019 a členka uznávaného souboru Belfiato Quintet Kateřina Javůrková začala na lesní roh hrát v devíti letech u Tomáše Krejbicha v ZUŠ Na Popelce. Už od tří let ale hrála na flétnu. „Tatínek nás s bratrem Jirkou vedl k hudbě už od malička, začínali jsme u profesora Václava Žilky v jeho slavném projektu Pískání pro zdravé dýchání. Když jsme byli starší, tak mi otec víceméně vnutil hornu, protože byl jeho sen, aby na ni někdo hrál, a bratr si už zabral klarinet. Do patnácti let jsem lesní roh nesnášela,“ vzpomíná.

Svůj dětský vztah k horně nakonec přehodnotila a vystudovala Pražskou konzervatoř ve třídě profesora Bedřicha Tylšara a Akademii múzických umění v Praze u Zdeňka Divokého a Radka Baboráka. V dalším hudebním vývoji ji výrazně posunula půlroční stáž na Conservatoire Nationale Supérieur de Musique et Danse Paris ve třídě prof. Andrého Cazaleta. Získala množství cen z interpretačních soutěží, mimo jiné první místo na Mezinárodní interpretační soutěži Pražské jaro 2013 a druhou příčku na Mezinárodní soutěži ARD v Mnichově v roce 2016.

Od sedmnácti hrála Javůrková v Prague Philharmonia, nyní již přes deset let působí v hornové sekci České filharmonie. „Jsem šťastná, že moje práce je současně mým největším koníčkem. Do života mi přináší nové lidi, objevuji díky ní nová místa a často pro mě nachystá nezapomenutelné zážitky. Kromě těch čistě hudebních například koncert, kdy začal kolegovi Karlovi Kučerovi hořet frak, koncert s Mishou Maiskym, který jsem prošvihla v šatně, ten v Carnegie Hall, kdy jsem tři minuty před začátkem nemohla najít hornu, či ten, na kterém mě na klavír doprovázela japonská císařovna,“ vzpomíná hornistka.

Sólově vystupovala kromě České filharmonie také s Prague Philharmonia, Mnichovským komorním orchestrem či Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu. S NOSPR Katowice pak v Praze premiérovala Koncert pro lesní roh Krzysztofa Pendereckeho. Pravidelně spolupracuje s Radkem Baborákem, Panochovým kvartetem, Altenberg Trio a je zvána na zahraniční komorní festivaly. Dlouhá léta působí v dechovém kvintetu Belfiato Quintet, se kterým získala mimo jiné třetí místo na Mezinárodní soutěži dechových kvintetů „Henri Tomasi“ v Marseille.

„Během dne jsem schopná ve sluchátkách vystřídat Bacha s elektrem, Gregory Porterem, Janáčkem a Jacobem Collierem,“ říká Javůrková. Ráda pobývá v přírodě – „s otevřenými očima a ušima“.

Hraje na lesní roh Alexander model 103.