Jaroslav Kroft

Životopis

„Nejinspirativnější jsou pro mě dirigenti, kteří mluví minimálně.“

Violista Jaroslav Kroft studoval na Pražské konzervatoři u profesora Lubomíra Malého. Do České filharmonie vstoupil v roce 1986. „Působil zde můj otec i dva strýčkové (jeden z nich, Josef, byl dokonce koncertním mistrem), takže cesta do České filharmonie pro mě byla jasná od pěti let,“ vypráví. Vzpomíná především na uvedení Mahlerových symfonií s Václavem Neumannem, Beethoveny „Deváté“ s Leonardem Bernsteinem, Mé vlasti s Wolfgangem Sawallischem a Verdiho Requiem s Giuseppem Sinopolim. Právě Sinopoli ho také uchvátil tím, že nemluvil, pouze ukazoval.

Zájem o komorní hru vedl Jaroslava Krofta k sestavení souboru Collegium českých filharmoniků, s nímž již řadu let koncertuje doma i v zahraničí. Ve dvouletých intervalech absolvuje turné po Japonsku, kde vystupuje ve stejných sálech jako Česká filharmonie, a dlouhodobě působí jako hlavní host festivalu Berlin-Prag na šesti koncertech ročně. Spolupracuje s různými českými sólisty, jako jsou Jana Boušková, Olga Jelínková (nynější sólistka Oper Leipzig), Lubomír Brabec či Jitka Hosprová.

Spolupracoval na několika významných nahrávkách u společností Supraphon, Sony, Venkow, Arc Music, Waldmann a Artesmon; v Českém rozhlase premiéroval skladby Jana Nováka (Odarum concentus), Zdeňka Lukáše (Písecká serenáda) a Ivana Kurze. Za album Proměny se skupinou Čechomor obdržel multiplatinovou desku.

Milovník veškeré hudby s výjimkou dechovky rád jezdí na kole „někam pod kaštany na dobré pivo“.