Český spolek pro komorní hudbu • HAMU Percussion Ensemble


V minulé sezoně se posluchačsky osvědčil koncert věnovaný trochu opomíjenému oboru, perkusím. Daniel Mikolášek je členem České filharmonie, kromě toho ale vede oddělení bicích nástrojů na pražské HAMU. Sestavil se svými kolegy a studenty zajímavý program. Připravit bychom se měli na podium plné nástrojů a akustický i vizuální zážitek.

  • Koncert z řady HP
  • |
  • Délka programu 1 hod 20 min
  • |
  • Český spolek pro komorní hudbu

Program

Gene Koshinski
Swerve (6')

Ivan Trevino
Baila (4')

Casey Cangelosi
Glamour (8')

Isaac Schankler
Blindnesses (8')

Steve Reich
Quartet (17')

— Přestávka —

Matthew Lorick
Odessa (5')

Antonín Procházka
Murume mudiki (5')

Eckhard Kopetzki
Night of Moon Dances (8')

Účinkující

HAMU Percussion Ensemble
Daniel Mikolášek umělecký vedoucí

Fotografie ilustrujicí událost Český spolek pro komorní hudbu HAMU Percussion Ensemble

Rudolfinum — Sukova síň


Cena od 200 do 240 Kč Informace ke vstupenkám a kontakty

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. 

 

Účinkující

HAMU Percussion Ensemble  

HAMU Percussion Ensemble je pestré uskupení. Každý interpret do něj přináší jinou hodnotu. Vít Rafael Matyska (Gene Koshinski – Swerve) má i při svém velmi mladém věku již řadu praktických zkušeností se sólovou, komorní i orchestrální hrou, a přesto je „student, jak má být“: dychtivě hledá nové vědomosti a intenzivně se zdokonaluje v technice hry. Blanka Šindelářová (Trevino – Baila) má na HAMU za sebou pět let studia, během kterých našla svůj směr. Do souboru přináší ženskou emoci (která ovšem nepostrádá chlapskou energii) umocněnou půvabným zpěvem. Lukáš Brabec (Cangelosi – Glamour) vyniká vnímavostí pro netradiční soudobou hudbu, kdy při interpretaci spojuje lehkost fantasie s ukotvením projevu díky zkušenosti rockového bubeníka. Štěpán Hon (Reich Quartet) přináší do souboru především své otevřené srdce, které objímá celý svět a které dává i do svého přednesu. Umožňuje mu to brilantní technika i nové pohledy na interpretaci hudby pro vibrafon, se kterými se seznámil při studiích na jazzových školách v Holandsku a v Polsku. Určitou protiváhou mu je ve stejné skladbě spoluhráč Ivo Hermanovský, nyní již pedagog, přistupující ke hře na bicí nástroje s takřka vědeckou precizností. Ladislav Bilan (Lorick – Odessa) zúročuje svá studia u předního evropského marimbisty Ludwiga Alberta ale i předešlé zkušenosti z rodné Olomouce ve skutečně virtuózním přednesu čehokoliv pro marimbu (ale i třeba pro marchingový bubínek, což ovšem dnes neuslyšíte). Kontemplativní účinky bicích nástrojů dokáže ve svých vlastních kompozicích uplatnit Antonín Procházka, upřednostňující komunikaci s posluchači pomocí hudby s duchovním rozměrem. Využívá při tom i své zkušenosti z terapeutického užití bicích nástrojů. Jeho oblíbeným hudebním partnerem při podobných (i celovečerních) produkcích je Matěj Diviš. Ten do souboru přináší zase svěžest a lehkost perkusisty se zkušeností s hrou na bicí soupravu v kapele Botox ale i s world-music, danou jeho tříměsíčním studijním pobytem v Indonesii. Matouš Hrábek je čerstvým absolventem bakalářského stupně, a kromě dobré nálady a precizní souborové hry přináší i zkušenost s balkánskou hudbou. Z řad pedagogů katedry se dnes zapojí také Šimon Veselý. Jeho vkladem je kromě jiného zkušenost symfonického bubeníka, člena SOČR. jsem dlouholetým členem skupiny bicích nástrojů České filharmonie a mám celý tento „cirkus“ na starosti. Jakožto vedoucí katedry bicích nástrojů HAMU domlouvám ve spolupráci se studenty repertoár a obsazení a řídím přípravu a jednotlivé zkoušky coby umělecký vedoucí souboru.

Našimi hosty budou dnes klavíristé Nina Honová, která studuje hlavní obor na HAMU u Jana Bartoše a komorní hru na katedře bicích nástrojů, a Pavel Duda z katedry skladby, studující u Jana Duška. Ve skladbě A. Procházky Murume Mudiki pak vynikající varhanice známá svými brilantními improvizacemi Jiřina Marešová Dvořáková, tvořivá jazzová kontrabasistka Klára Pudláková a přední česká klarinetistka, laureátka soutěže Pražského jara 2015 Anna Paulová. O předepsané zvukové efekty ve skladbě Blindesses se postará mistr zvuku Ladislav Štěrba.

Skladby


HAMU Percussion Ensemble - program večera

Repertoár dnešního koncertu je sestaven výhradně z děl žijících skladatelů. Všechny kompozice vznikly v 21. století, jehož hudební styl je všechno, jen ne jednotný. Co však řadu skladatelů spojuje, je zdroj inspirace. Nacházejí ji v současné společnosti, ve světě okolním i v tom, který existuje uvnitř nás samotných. Do některých skladeb, které dnes večer zazní, se promítá i jistá společenská angažovanost, touha skrze tvůrčí proces reagovat na osobní prožitky a zprostředkovat je posluchačům.

Skladba Swerve Američana Gena Koshinského (*1980) vznikla v roce 2017 na objednávku Toma Sherwooda, perkusisty Clevelandského orchestru a ředitele Modern Snare Drum Competition. Anglický výraz swerve je nejčastěji překládán jako náhlá změna směru či pohybu, a právě princip nenadálé změny je základním stavebním kamenem tohoto zhruba šestiminutového díla pro malý buben. Sólista na něj hraje poklepáváním prsty, pletací jehlicí a také paličkou, k níž je přimontována zarážecí pružina. Skladba má epizodický charakter, pracuje s hudebním materiálem, jenž se neustále vrací v různých dynamických a rytmických obměnách.

Mexicko-americký skladatel Ivan Trevino (*1983) angažuje ve své písni Baila (Tancuj) perkusistu nejen v roli hráče na marimbu, ale také v roli zpěváka. Pro Trevina je skladba pojítkem s mexickými kořeny a kulturou: „Baila je vzpomínkou na letní rodinná setkání. Účastnily se jich tři stovky lidí, všude bylo plno hudby, jídla a samozřejmě tance. Píseň vypráví příběh jednoho z příbuzných, který mě učil tančit.“

 Americký umělec Casey Cangelosi (*1982) bývá někdy považován za „Paganiniho perkusí“. Vedle koncertního vystupování se věnuje edukační činnosti, je profesorem na James Medison University a jako skladatel je oceňován zejména pro svou inovativnost a smysl pro hudební vtip. Glamour si u Cangelosiho v roce 2012 objednal thajský perkusista Paopun Mu Amnatham. Ačkoli skladba může na první dojem působit jako improvizace, opak je pravdou. Autor si zakládá na až matematicky přesné motivické práci. Ústředním motivem je neúprosnost plynutí času, jehož tep udává zvuk klasického metronomu. Kromě něj Cangelosi zapojuje různorodé perkusní nástroje a paličkami rozeznívá předměty ze dřeva, kovu a skla, čímž dosahuje výsledného subtilního zvuku rozmanitých barev.

Osmiminutová skladba Blindnesses (Slepoty) Isaaca Schanklera (*1979) měla premiéru koncem roku 2013 v Los Angeles. Schankler ve svých skladbách nepracuje pouze s perkusemi, ale využívá také možností elektronické hudby. Nejinak je tomu i v Blindnesses. Vedle elektronického zvuku zapojuje také vibrafon, jejž hráči rozeznívají jednak paličkami z různých materiálů a jednak taháním smyčců o hrany kovových desek vibrafonu neboli kamenů. Skladba je inspirována úvahami nad lidskou blízkostí a vzájemným porozuměním, které se odrážejí i v samotném hudebním zpracování. Pohyby čtveřice hráčů sklánějících se nad jediným nástrojem působí až dojmem jakési intimní choreografie. Hudební motivy, jež zaznívají zpod rukou vibrafonistů, následně reflektují také elektronické efekty.

Steve Reich (*1936), jeden ze zakladatelů minimalismu, je mezi skladateli dnešního večera v podstatě klasikem. Jeho Quartet poprvé zazněl na konci roku 2014 v londýnském Southbank Centre. Dílo má nejen na první pohled konvenční název, ale také vnitřní hudební strukturu. Reich využívá historií ověřeného principu střídání tempa a tři věty hrané attacca (bez pauzy) pojmenovává jednoduše: rychle-pomalu-rychle. Sám Reich o skladbě uvedl: „V kontextu koncertantní hudby si kvartet nejčastěji spojujeme s klasickými smyčcovým kvartetem. Ve svých skladbách ale využívám také kvarteto složené ze dvojice perkusí, v tomto případě vibrafonů, a dvou klavírů. […] Považuji Quartet za jednu ze svých složitějších skladeb. Často se v ní mění tónina, plynulý proud hudby se někdy přeruší, aby nabral nový materiál. Jednotlivé části nejsou přehnaně obtížné, ale vyžadují vysokou úroveň ansámblové virtuozity.“

Perkusista, skladatel a hudební inženýr Matthew Lorick (*1989) se při práci na skladbě Odessa inspiroval stejnojmenným ukrajinským městem, jež leží na pobřeží Černého moře a které autor sám navštívil. Pětiminutové dílo pro sólovou marimbu vzniklo v roce 2011, v uplynulých měsících však náhle získalo dodatečný symbolický význam. Dnešní provedení proto účinkující věnují obyvatelům Oděsy, kteří trpí následky probíhající ruské agrese.

Jediným Čechem mezi autory dnešního koncertu je Antonín Procházka (*1996), student posledního ročníku magisterského programu na Katedře bicích nástrojů Akademie múzických umění v Praze. Název Murume Mudiki (Malý pán na benzinové pumpě) pochází z jazyka bantuského kmene Šona, jehož příslušníci žijí převážně na území jihoafrického Zimbabwe. Sám Procházka se o skladbě vyjádřil následovně: „Je to má malá oslava afrického nástroje mbira. Přestože je takzvané palcové piano především nástrojem sloužícím pro komunikaci s duchy, v minulých desetiletích si našlo místo také jako doprovodný nástroj zimbabwské pop music. Mou inspirací při kompozici byly dva šonské evergreeny – ceremoniální píseň Kariga mombe vyprávějící příběh o obětování velkého býka a Shanje, při které zpěvák sdílí strasti všedního dne, v tomto případě žárlivost mezi manželkami v polygamním vztahu. Písně velmi odlišné, přitom obě vystihující krásu a hloubku, které mbira nabízí. Právě Shanje jsem poprvé slyšel z rukou malého pána čekajícího na své kamarády na benzinové pumpě. Ten si hraje, zpívá a netuší, že Antonínovi na druhé straně zeměkoule právě mění život.“

Ze skladby Night of Moon Dances (Noc měsíčních tanců) německého skladatele Eckharda Kopetzkého (*1956) zazní dnes večer pouze druhá věta. Kompozice pro sólovou marimbu a multiperkuse vznikla v roce 2004 pro poslední kolo mezinárodní marimbové soutěže v Belgii. Kopetzki v sobě nezapře zkušeného a aktivního interpreta. Ve svých skladbách dokáže naplno využít všech možností bicích nástrojů a nebojí se hledat nové způsoby, jak tyto nástroje rozeznít.

To nejlepší z Rudolfina


5x do roka přímo do vašeho e-mailu.
Přidejte se k 9500+ čtenářů.

Váš e-mail je u nás v bezpečí. Odhlášení na jeden klik.

Zavřít
Tak copak vás zajímá?