Petr Ries

Životopis

„V České filharmonii člověka neustále inspiruje interpretační umění kolegů, dirigentů a hostujících sólistů.“

První zástupce vedoucího skupiny kontrabasistů České filharmonie Petr Ries vyrůstal v hudební rodině. „V dětství jsem často trávil čas v hudebce, většinou ve třídě jednoho z mých rodičů,“ prozrazuje a dodává, že cesta ke kontrabasu nebyla přímočará. „Nejprve mě rodiče zapsali na klavír, později jsem přešel do violoncellové třídy prof. Rudolfa Weisse v Českých Budějovicích. Přijímací zkoušky na konzervatoř jsem už ale dělal na kontrabas.“ Ten studoval nejprve na konzervatoři v Budějovicích a poté v Kroměříži, následně pod vedením Jiřího Hudce na pražské HAMU. Během univerzity absolvoval také stáž na prestižní Conservatoire National Superieur de Musique v Paříži ve třídě Jean-Paul Celea.

Laureát řady soutěží (Moravský podzim v Brně 1998 a 2003, International Musikwettbewerb v Markneukirchenu 1999, Internationale J. M. Sperger Musikwettbewerb v Michaelsteinu 2002 či Talent roku 2002) považuje za jeden ze svých prvních uměleckých impulsů účast na Soutěžní přehlídce konzervatoří v roce 1996 v Teplicích. „Tehdy mi došlo, že bych ve hře na kontrabas mohl být dobrý. Z rukou profesora Ivana Měrky jsem obdržel první cenu, a to mě nastartovalo k práci na sobě. Začal jsem být na sebe tvrdý, cvičil jsem až osm hodin denně,“ vzpomíná. Podněcovala ho také účast na mezinárodních sympoziích a setkáních, kde poznal ty nejlepší sólisty a pedagogy, což ho vždy posunulo o velký krok dopředu.

Do České filharmonie nastoupil v únoru 2004 ještě jako student HAMU. V účasti na konkurzu ho výrazně podporoval jeho pedagog Jiří Hudec, tehdy vedoucí kontrabasové skupiny. „V pozadí toho všeho byly také vzpomínky z dětství,“ říká Ries. „Doma jsme často sledovali koncerty České filharmonie a mě už tenkrát lákala představa být součástí tak velkého a prestižního orchestru.“ Kromě České filharmonie hostoval v roce 2001 u prvního pultu Staatskapelle Dresden a NDR Symfonieorchester v Hamburku. Jako sólista vystoupil za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Českého národního symfonického orchestru, Českých komorních sólistů, Mecklenburgisches Kammerorchester či Plzeňské filharmonie, pravidelně ho vídáme také na samostatných recitálech. Je členem Pražských komorních sólistů pod vedením Radka Baboráka a Haydn Ensemble řízeného Martinem Petrákem.

Kromě klasické hudby se věnuje i jazzu – od roku 2010 je členem Czech Philharmonic Jazz Band – a folklorní hudbě, zejména moravské a slovenské. „To je pro mě srdcová záležitost, protože část života jsem žil na Moravě (sedm let na Valašsku a čtyři roky v Kroměříži na konzervatoři) a povinnou vojenskou službu jsem strávil v Brně v uměleckém souboru Ondráš. Navíc moje žena je cimbalistka,“ vysvětluje.

Pedagogicky působil na Mezinárodní konzervatoři v Praze. Od roku 2003 každoročně učí na letních kurzech České hudební společnosti v Litomyšli (původně v Bechyni), zároveň vyučuje v Orchestrální akademii České filharmonie. Často je zván do porot soutěží a na nejrůznější mistrovské kurzy.

Vedle všech zmíněných aktivit zahájil také doktorandské studium. Není proto divu, že mu už nezbývá čas na skládání, kterému se dříve také věnoval. „Skladatelské ambice jsem opustil poměrně záhy po zahájení kariéry a potřebný čas ustoupil rodině,“ shrnuje. Kreativně se realizovat se mu ale daří alespoň skrze aranže, převážně pro kontrabas, kterých má již desítky. Ve volných chvílích rád jezdí na výlety do přírody s rodinou, pracuje ve své dílně se dřevem, čte, vaří a sportuje.