Magazín Ladírna
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Světoběžník, podnikatel, filantrop, jedno z Wintonových dětí, duchovní otec Dynamického klubu České filharmonie. Příběh, který by vydal na několik knih a hodně dlouhý filmový dokument. Osobnost, která je tu stále s námi. Protože dobří lidé odcházejí, až když zmizí naše vzpomínky na ně. A to se v případě Toma Schreckera rozhodně nestane.
Svoboda stojí na hodnotovém žebříčku nejvýš snad u každého z nás a vězni po ní touží dvojnásob. A také národy, které žijí v útlaku. V každém století a na každém kontinentě najdeme mnoho takových příkladů. Bohužel i dnes. Svoboda je také posledním slovem, které zazní v opeře Il prigioniero (Vězeň), než spadne opona.
„Všechny moje dřívější symfonie byly jen předehrou k této. V ostatních dílech je subjektivní tragika, ale tato plnými hrstmi rozdává radost,“ popsal Gustav Mahler svou Osmou symfonii pro osm sólistů, tři pěvecké sbory a rozsáhlý orchestr. Skladbu mimořádnou nejen obsazením letos dvakrát provede Česká filharmonie s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a pořídí také její nahrávku pro svůj mahlerovský symfonický komplet u vydavatelství Pentatone.
„Každý si myslí, že jednohlasá skladba je hned hotová, ale Canto jsem psal tři roky,“ směje se skladatel Pavel Zemek Novák ve své suterénní pracovně se spoustou knih, partitur, s klavírem a velkým krucifixem. Přátelé mu říkají, že by se jeho doupě jednou mělo zakonzervovat a pouštět do něj lidi za vstupné.
Pražské publikum má v dubnu šanci zažít jedinečné dílo, které vzniklo v okamžiku historického zlomu. Jednoaktová opera Sedm smrtelných hříchů, někdy nazývaná „ballet chanté“, v roce 1933 potřetí a naposledy propojila Bertolda Brechta a Kurta Weilla krátce poté, co je z Německa vyhnal nástup nacismu.
Když Antonín Dvořák v roce 1892 připlul do Spojených států, na americkou pevninu vstoupil téměř přesně 400 let poté, co byl kontinent „objeven“ mořeplavcem Kryštofem Kolumbem. Dvořák se ale pro Ameriku stal skutečným objevitelem: představil jí nový hudební směr. A vytvořil zde i mnohá ze svých nejvýraznějších děl.
Po nedávné olympiádě jsme stále plni dojmů, jak rafinovaně Francouzi svoji zemi představili. Proč si francouzskou atmosféru neprodloužit až do konce roku? Ovšem z ryze hudební perspektivy a estetikou jiné doby, plné šarmu a elegance.
Instrumentální koncerty napsal Antonín Dvořák pouze tři, i tak se dodnes pravidelně objevují v repertoárech předních orchestrů. Lze v nich také čitelně sledovat skladatelův hudební vývoj.
This is the body of the modal. You can put any HTML content here.