Nathalie Stutzmann:
Jsem romantická a postromantická fanatička

Olympiáda a wagnerovský festival, dvě zdánlivě nesouvisející události, stály u začátku rozhovoru s rodilou pařížankou Nathalií Stutzmann. Francouzskou dirigentku jsem zastihl v Bayreuthu, kde vedla zahajovací koncert a také inscenaci Tannhäusera, k níž se vrátila po svém loňském zdejším debutu. Výborná altistka, ale dnes už hlavně dirigentka a ředitelka orchestru v Atlantě bude na podzim hostovat s Českou filharmonií.

Začali jsme u olympijských her a jejich zahájení, jehož součástí byla také drag queen, tedy muž vystupující pod ženskou identitou. Bylo těžké si přitom nevzpomenout na extravagantního basistu s uměleckým jménem Le Gateau Chocolat, Čokoládový moučník, který účinkuje v současném bayreuthském Tannhäuserovi. Zároveň s ním se opět vynořilo téma přímých průniků současných témat do starých oper. „Všechno záleží na tom, jak se taková věc udělá,“ podotkla k tomu devětapadesátiletá dirigentka bez váhání. „Náš Tannhäuser sleduje nejnovější trendy, ale je to chytrá inscenace,“ dodala ještě přesvědčeně. „Přináší do partitury něco nového a neobvyklého, ale hudbu při tom naprosto respektuje. Sleduje její emoce a výsledek dává smysl.“

Obrázek stutzmann-brice-toul-2-low-resolution.jpg

Dnes už mají ženy, které se chtějí stát dirigentkami, otevřené příležitosti. Když jsem byla teenager, ještě žádné nebyly. Pořád je ale málo žen, které by měly zodpovědnost za celý orchestr jako šéfdirigentky, například v USA jsem jediná.