Český spolek pro komorní hudbu • Jan Fišer
Ve Dvořákově síni letos Spolek zahajuje zásadně s Beethovenovými houslovými sonátami; a Cyklus R není výjimkou. V rámci kompletního uvedení sonát zazní v první recitálový podvečer poslední trojice. Ta má těžiště ve slavné „Kreutzerově“ sonátě, komplexním kusu, jenž inspiroval Tolstého i Leoše Janáčka. Hrají koncertní mistr Jan Fišer a Martin Kasík.
Program
Ludwig van Beethoven
Sonáta pro housle a klavír č. 8 G dur, op. 30, č. 3
Sonáta pro housle a klavír č. 10 G dur, op. 96
Sonáta pro housle a klavír č. 9 A dur, op. 47 „Kreutzerova“
Účinkující
Jan Fišer housle
Martin Kasík klavír
Prodej abonmá na sezonu 2026/2027 začne 15. dubna v 10.00.
Zákaznický servis České filharmonie
Tel.: +420 227 059 227
E-mail: info@ceskafilharmonie.cz
Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod.
Vždy, když potřebujete zakoupit vstupenku pro invalidní vozík.
Účinkující
Jan Fišer housle
Své první houslové kroky dělal Jan Fišer pod vedením Hany Metelkové, později studoval na Pražské konzervatoři u Jaroslava Foltýna. Na Meadowmount School of Music celkem třikrát absolvoval slavnou letní školu a tam také poznal Andrése J. Cárdenese, u nějž v roce 2003 absolvoval Carnegie Mellon University – School of Music v Pittsburghu. Právě když se rozhodoval, zda v USA zůstane, vypsala Prague Philharmonia konkurz na pozici koncertního mistra. Fišer konkurz vyhrál a setrval v tomto orchestru celých šestnáct let – tedy až do roku 2020, kdy se přesunul na stejnou pozici do České filharmonie, kde jako koncertní mistr působí dodnes. Jako hostující koncertní mistr se představil také v Symfonickém orchestru BBC, u Bamberských symfoniků či v Německé rozhlasové filharmonii Saarbrücken Kaiserslautern; s českými orchestry (Prague Philharmonia, Janáčkova filharmonie Ostrava, Česká filharmonie aj.) též spolupracuje sólově. Věnuje se i komorní hře ‒ s klavíristou Ivem Kahánkem a violoncellistou Tomášem Jamníkem tvoří Dvořákovo trio, které už slavilo úspěchy například v renomovaných sálech Berlínské či Labské filharmonie. Jan Fišer hraje na francouzské housle ze začátku 19. století připisované houslaři Françoisovi Louisi Piqueovi.
Martin Kasík klavír
Martin Kasík je ceněn pro svůj tvořivý, poetický přístup k interpretaci, kterým zachycuje náladu okamžiku, duchovní přesah a mimořádnou bohatost a proměnlivost nálad. Vystudoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě (M. Tugendliebová) a AMU (I. Klánský); zúčastnil se mistrovských kurzů u L. Bermana, G. Ohlssona nebo P. Badury-Skody.
Cestu na světová pódia (Carnegie Hall, vídeňský Musikverein, lipský Gewandhaus, tokijská Suntory Hall Tokyo) mu otevřelo vítězství v soutěži Pražského jara 1998 a Young Concert Artists v New Yorku 1999. Od té doby spolupracuje s nejvýznamnějšími českými i zahraničními dirigenty a tělesy, mj. s Chicagským symfonickým orchestrem, Orchestrem curyšské Tonhalle, Rotterdamskou filharmonií, Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK ad. Jeho nahrávky pro společnosti Supraphon a Arco Diva získaly nejvyšší ocenění v časopisech Gramophone, Repertoire a Harmonie.
Martin Kasík se též věnuje pedagogické činnosti na HAMU a Pražské konzervatoři a je uměleckým ředitelem Chopinova festivalu v Mariánských Lázních.
Skladby
Ludwig van Beethoven
Sonáta pro housle a klavír č. 8 G dur, op. 30, č. 3
Vzdálenou spojitost s Ruskem má také trojice sonát pro housle a klavír, které Ludwig van Beethoven (1770–1827) pod opusovým číslem 30 dedikoval Alexandru I., mladému ruskému carovi. Skladatel těmto svým sonátám evidentně přikládal velký význam, věnoval-li je takto vysoce postavené osobnosti. Podle některých pramenů obdržel za dedikaci dodatečnou peněžní odměnu, předanou během konání Vídeňského kongresu (1814–1815). To však trochu předbíháme čas: v době vzniku sonát (1801–1802) se mnohé z tragických událostí napoleonských válek ještě neodehrály a Svatá aliance budoucích vítězných mocností – Pruska, Rakouska a Ruska – dosud nebyla uzavřena. Kritické chvíle ovšem prožíval Beethoven ve svém vlastním životě. Právě v roce 1802 napsal tzv. heiligenstadtskou závěť, nikdy neodeslaný dopis bratrům Carlu a Johannovi, kde zmiňuje narůstající ztrátu sluchu a s ní spojenou depresi, z níž se těžko dostával.
Sonáta pro housle a klavír č. 8 G dur, op. 30, č. 3, může být výmluvným příkladem toho, jak je někdy ošemetné komentovat okolnosti vzniku díla nebo dokonce porozumět psychologii skladatele na základě hudební analýzy. O první větě (Allegro assai) se tak lze například dozvědět, že byla napsána s rozmarným humorem – ale také, že je plna elánu, v třetí větě (Allegro vivace) byl spatřován odkaz na vídeňské roztančené parkety – ale také na „vnitřní boj mezi životem a smrtí“, který se právě v Beethovenovi odehrával! Střízlivější znalec hudebních forem bude konstatovat, že první věta plyne v sonátové formě, neobvykle rozsáhlá druhá část (Tempo di Minuetto, ma molto moderato e grazioso) v třídílné formě a větě závěrečné dal autor podobu ronda. V každém případě má Sonáta G dur, a opus 30 jako celek, v Beethovenově tvorbě pro housle a klavír významné místo. První vydání realizovalo roku 1803 Bureau des Arts et de l’Industrie ve Vídni.
Ludwig van Beethoven
Sonáta pro housle a klavír č. 10 G dur, op. 96
Ludwig van Beethoven
Sonáta pro housle a klavír č. 9 A dur, op. 47 „Kreutzerova“