Český spolek pro komorní hudbu • Smetanovo trio
Česká komorní hudba je bohatá na soubory s dlouhou, zářnou kariérou. Smetanovo trio, vzniklé před bezmála sto lety, mezi takové soubory jednoznačně patří. Na slavnou minulost navíc plynule navazuje i dnes, třeba nedávnou rezidencí ve Wigmore Hall. V Rudolfinu zahrají vedle Antonína Dvořáka i méně známé kusy pozdních romantiků Fibicha a Rabla.
Program
Zdeněk Fibich
Klavírní trio f moll
Walter Rabl
Fantazijní kusy pro klavírní trio, op. 2
Antonín Dvořák
Klavírní trio č. 3 f moll, op. 65
Účinkující
Smetanovo trio
Markéta Janoušková housle
Jan Páleníček violoncello
Jitka Čechová klavír
Prodej abonmá na sezonu 2026/2027 začne 15. dubna v 10.00.
Zákaznický servis České filharmonie
Tel.: +420 227 059 227
E-mail: info@ceskafilharmonie.cz
Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod.
Vždy, když potřebujete zakoupit vstupenku pro invalidní vozík.
Účinkující
Smetanovo trio
Smetanovo trio založené v roce 1934 legendárním českým klavíristou Josefem Páleníčkem, patří k nejprestižnějším českým souborům současnosti. Současní členové – všichni významní čeští sólisté – ve své interpretaci navazují na ideál, který vytvořili jeho předchůdci, a dokazují, že základním předpokladem úspěchu každého kvalitního tria je dokonalá sólistická vybavenost hráčů. Na žádost pořadatelů čas od času kombinují svá triová vystoupení se sólovými skladbami tak, jak to odpovídá původní slavné tradici této komorní formace.
Cesta Smetanova tria je v poslední době lemována mimořádnými mezinárodními úspěchy. Soubor je pravidelným hostem významných pódií doma (Pražské jaro, Janáčkův máj, Malostranské komorní slavnosti ad.) i v zahraničí (Evropa, Asie, Severní i Jižní Amerika, Afrika). Spolupracuje s předními dirigenty i orchestry (Bamberští symfonikové, Orchestra della Svizzera italiana Lugano, Orchestre National des Pays de la Loire nebo Orquestra Sinfonica Brasileira).
Smetanovo trio realizovalo celou řadu nahrávek repertoáru od konce 18. do poloviny 20. století, a to u domácích a zahraničních společností. Pravidelná spolupráce s firmou Supraphon (od roku 2000) přinesla již celou řadu prestižních ocenění u nás i v zahraničí (Diapason d’Or, cena časopisu Le Monde de musique; nahrávky měsíce – BBC Music Magazine ad.). Kritika v této souvislosti dokonce mluví o “krevní spřízněnosti tří umělců”. Snad nejvyššího ocenění se zatím dostalo souborné nahrávce klavírních trií Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů (BBC Music Magazine Award za rok 2007 a 2017).
V roce 2020 přes nepřízeň pandemické situace Smetanovo trio natočilo 2CD k výročí Ludwiga van Beethovena, které okamžitě přitáhlo pozornost domácích i světových médií. Po nucené covidové pauze, kdy soubor natočil či přímo odvysílal celou řadu streamovaných on line přenosů, se Smetanovo trio opět rozjíždí na česká i zahraniční pódia; od začátku sezony 2021/2022 vystoupilo na celé řadě koncertů a festivalů, mj. Terras sem sombra v Portugalsku, Lípa Musica, Prague Proms v Čechách nebo Wigmore Hall v Londýně.
Klavíristka Jitka Čechová vystudovala hru na klavír na Pražské konzervatoři a na HAMU v Praze. Získala titul laureáta v řadě mezinárodních soutěží. Jako sólistka je velmi vysoko ceněna kritikou v mnoha evropských zemích; jednou z nepostradatelných složek její hudební identity je hudba komorní.
Houslista Jan Talich dokáže ve své bohaté kariéře spojovat na nejvyšší úrovni zkušenosti z několika povolání; působí jako vyhledávaný sólista (laureát mnoha mezinárodních soutěží), komorní hráč (Talichovo kvarteto), dirigent a pedagog po celém světě.
Violoncellista Jan Páleníček, laureát několika mezinárodních soutěží, vystudoval konzervatoř a HAMU v Praze. Jako sólista spolupracuje s předními českými i zahraničními orchestry v mnoha zemích Evropy, Ameriky, Afriky a Asie.
Skladby
Zdeněk Fibich
Klavírní trio f moll
Walter Rabl
Fantazijní kusy pro klavírní trio, op. 2
Antonín Dvořák
Klavírní trio č. 3 f moll, op. 65
Jen málo velkých skladatelů minulosti se může vyrovnat jedinečnému rozsahu a síle hudební výpovědi Dvořákova komorního díla. Početně i frekvencí provedení dominují smyčcové kvartety, ovšem i další komorní sestavy si udržují na koncertních pódiích značnou popularitu. Z nich vyniká především čtveřice klavírních trií, která v autorově tvorbě stojí svým významem stejně vysoko jako zmíněné kvartety. Je známo, že dvě raná klavírní tria jsou nezvěstná, Dvořák je s velkou pravděpodobností sám zničil. Proto prvním známým dílem tohoto nástrojového obsazení je až Klavírni trio B dur, op. 21. Poté, co v krátkém odstupu necelého roku vzniklo ještě další Klavírní trio g moll, op. 26, se skladatel několik následujících let věnoval jiným úkolům. Až teprve začátkem února roku 1883 našel znovu inspiraci ke komorní tvorbě a napsal rozměrné Klavírní trio f moll, op. 65. Práce mu trvala necelé dva měsíce a ukončil ji v poslední březnový den.
V té době měl již na svém kontě celou řadu pozoruhodných úspěchů a zaznamenával pozvolný vzestup k evropské proslulosti. Leoš Janáček provedl v Brně Dvořákovo Stabat Mater, které pak zaznělo také v Budapešti a v Mladé Boleslavi; Londýn hlásil s různými dirigenty dvě nastudování Symfonie D dur a v Praze se uskutečnily premiéry orchestrální podoby Legend a České suity. Na jevišti Nového českého divadla zaznělo v říjnu 1882 první provedení Dimitrije a krátce poté cestoval Dvořák do Drážďan na premiéru své opery Šelma sedlák. V rodinném životě došlo k radostné události – narodil se syn, který dostal jméno po otci.
Nebyly to však jen příznivé zprávy, které Dvořáka provázely. Především ho nesmírně bolestně zasáhla smrt jeho maminky 15. prosince v Kladně, zatímco jiným zklamáním byla skutečnost, že slavný houslista Joseph Joachim odmítl uvést veřejně premiéru houslového koncertu, kterou pak skladatel svěřil mladému Františku Ondříčkovi. Všichni životopisci se rovněž shodují, že Dvořák se v té době už řadu týdnů potýkal s hlubokým vnitřním neklidem. Co bylo příčinou, je obtížné zjistit, ale mnohé lze vysledovat, domyslet a odvodit. Zahraniční úspěchy totiž paradoxně narušovaly jeho vyrovnaný, klidný a neproblematický život, na který byl zvyklý od mládí a který vyhovoval jeho spíše uzavřenému, venkovskému naturelu. Navíc z mnoha stran slyšel rady a doporučení, aby kvůli své kariéře radši opustil Prahu a Čechy a přesídlil do Vídně. Přítel Brahms se prý dokonce nabídl hmotně zajistit jeho rodinu. To hluboce narušovalo psychiku umělce, který se necítil schopen a ochoten přerušit silný vztah k domovu a k české kulturní tradici, z níž vzešel.
Klavírní trio f moll je odrazem toho vnitřního nepokoje a zároveň dokladem skladatelovy tvůrčí zralosti. Zápasem je poznamenána celá vypjatá a vzdorně vzrušená úvodní věta se svou výraznou tematickou členitostí, z níž vyzařuje nespokojenost a pochyby. Rovněž Allegretto grazioso druhé věty nemá obvyklou bezprostřednost a vřelost Dvořákových scherzových vět, ale vnímáme tuto hudbu spíše jako zadumaný popěvek s občasným nádechem zadržovaného vzdoru. Adagiová třetí věta přinese v posmutnělé durové kantiléně konečně více klidu. Ovšem ve finálovém Allegru con briu se znovu rozhoří zarputilý vzdor a prudkost, navazující na drsnou atmosféru úvodní věty.
První provedení skladby se uskutečnilo 27. října 1883 na koncertě mladoboleslavského zpěváckého sboru Boleslav. Dvořák účinkoval u klavíru spolu s koncertními mistry pražského divadla Ferdinandem Lachnerem a Aloisem Nerudou a o necelé tři týdny později stejní interpreti trio uvedli v pražské Umělecké besedě. Pro Dvořákův intenzívně vzrůstající kredit je příznačné, že dílo neprodleně vydal tiskem berlínský nakladatel Fritz Simrock.