Jak to cinká, cinká, cinká
cestou, na niž padá sníh;
koník podkovama břinká –
v dálce telegrafní linka –
slyš hru zvonků na saních!
Bije půlnoc: bim, bam, bim,
hodiny se druží v rým,
padajíce do cinkotu zvonků, jichž je milion,
jako zvon, zvon, zvon,
zvon, zvon, zvon.
– Edgar Allan Poe: Zvony (přeložil Vítězslav Nezval)
Když se Sergej Rachmaninov v prosinci 1906 u svého přítele Nikity Morozova sháněl po literární předloze pro sbor, nepochodil. Během pobytu v Římě na začátku roku 1907 mu však přišel anonymní dopis s podivuhodným obsahem – ruským překladem Poeových Zvonů. Kromě výzvy k přečtení básně zásilka obsahovala také upozornění, že se jedná o látku nanejvýš vhodnou ke zhudebnění. Rachmaninov dospěl ke stejnému závěru:
„Celý život jsem se těšil z hudby radostně i truchlivě zvonících zvonů. V ospalém tichu římského odpoledne, s Poeovými verši před sebou, jsem slyšel hlasy zvonů a snažil se zapsat na papír jejich krásné tóny, které jako by vyjadřovaly rozmanité odstíny lidské zkušenosti.“ Snaha nepřišla vniveč. V roce 1913 měla v Petrohradě pod autorovým vedením premiéru chorální symfonie Zvony.
V Rudolfinu Zvony zazní s Pražským filharmonickým sborem pod vedením Simona Halseyho, který s Českou filharmonií v sezoně 2025/2026 spolupracoval na Dallapiccolově opeře Vězeň. „Nebylo zkrátka úniku,“ shrnuje syn sbormistra a učitelky dirigování svou profesní dráhu. Jeho otec úzce spolupracoval s Benjaminem Brittenem. A tak Halsey jako chlapec skladatele vídal každé léto na festivalu na východním pobřeží Anglie, kde Britten premiéroval většinu svých děl. Umělecký vedoucí Kings College Choir Cambridge, kam Halsey docházel, byl navíc Brittenův velký přítel a jeho vrchní klavírista a varhaník – a tak si malý Simon zazpíval i na smuteční akci k uctění umělcovy památky.
Brittenova hudba podle něj zasahuje intelekt stejně silně, jako se dotýká srdce. „Spojení s ním cítím velmi silně,“ dodává sbormistr Oslo Philharmonic.
Účinkující
Seong-Jin Cho klavír
Jeden z předních klavíristů své generace a jedna z hlavních tváří současné hudební scény, Seong-Jin Cho, se dostal do světového povědomí zejména díky své vrozené muzikalitě a ohromujícímu talentu. Promyšlená i bezprostřední, důrazná i jemná, virtuózní i barevně odstíněná, osobitá a zároveň stylově čistá hra je poháněná přirozeným smyslem pro rovnováhu.
Seong-Jin Cho upoutal pozornost hudebního světa v roce 2015, když získal první cenu na Chopinově mezinárodní soutěži ve Varšavě; jeho kariéra od té doby strmě stoupá. V lednu 2016 podepsal exkluzivní smlouvu s vydavatelstvím Deutsche Grammophon. Jako velmi žádaný umělec spolupracuje se světově nejprestižnějšími orchestry, mezi něž patří například Berlínští a Vídeňští filharmonikové, Orchestre de Paris, Newyorská filharmonie či Filadelfský orchestr. Pravidelně spolupracuje s předními dirigenty, jako jsou Myung-Whun Chung, Gustavo Dudamel, Yannick Nézet-Séguin, Andris Nelsons, Gianandrea Noseda, Sir Simon Rattle, Santtu Matias Rouvali a Esa-Pekka Salonen.
Jako sólistu jej můžeme slyšet i při jeho četných vlastních recitálech, když vystupuje na světově nejproslulejších pódiích. Během příští sezony vystoupí například v Carnegie Hall, Walt Disney Hall, ve stuttgartské Liederhalle, frankfurtské Alte Oper, berlínské Filharmonii, vídeňském Musikvereinu a navíc debutuje v londýnském Barbicanu.
Alba tohoto klavíristy si získala celosvětové uznání. Posledním z nich je nahrávka Chopinova Druhého klavírního koncertu a scherz s Londýnským symfonickým orchestrem a Gianandreou Nosedou; se stejným orchestrem a dirigentem již dříve natočil Chopinův První klavírní koncert a Čtyři balady. Vedle orchestrálních nahrávek natáčí též sólové, kdy nejmladší z nich nese název The Wanderer a byla vydána v květnu 2020.
Seong-Jin Cho se narodil v roce 1994 v Soulu, na klavír se začal učit ve věku šesti let a první veřejné vystoupení měl v jedenácti. V roce 2009 se stal historicky nejmladším vítězem mezinárodní klavírní soutěže v japonském Hamamatsu a o dva roky později, ve svých sedmnácti letech, získal třetí cenu na Čajkovského soutěži v Moskvě. V letech 2012 až 2015 studoval u Michela Béroffa na Conservatoire National Supérieur de Musique de Paris. Seong-Jin Cho nyní sídlí v Berlíně.
Kristina Mkhitaryan soprán
Pavel Černoch tenor
Talent, pracovitost i promyšlená práce s hlasem učinily z Pavla Černocha jednoho z nejrespektovanějších a nejvyhledávanějších tenoristů současnosti. Kritici vyzdvihují hebkost, jemnost a tvárnost jeho hlasu, oceňují i jeho herecký talent, díky němuž přesvědčivě ztvárňuje složité operní charaktery jako Janáčkova Laca, Prince v Rusalce či Cavaradossiho v Pucciniho Tosce.
Jeho ztvárnění rolí z oper převážně 19. a raného 20. století už zažila například newyorská Metropolitní opera, pařížská Opéra national, londýnská Covent Garden či madridské Teatro Real; účinkoval také na BBC Proms a na festivalech v Bregenz, Salcburku a Glyndebourne. Se sirem Simonem Rattlem se na pódiu setkal mj. v Berlíně při produkci Káti Kabanové.
Absolvent hudebního managementu na JAMU za svým pěveckým snem odešel do zahraničí. Hned v úvodu své pěvecké kariéry se seznámil s pedagogem Paolem De Napoli, který se mu stal celoživotním mentorem. Jeho cestu ke slávě zaznamenává dokument České televize Pavel Černoch – Enfant terrible?
Alexej Isajev bas
Pražský filharmonický sbor
Pražský filharmonický sbor (PFS), založený v roce 1935 sbormistrem Janem Kühnem, je nejstarším profesionálním smíšeným pěveckým sborem v Česku. Aktuálně je hlavním sbormistrem a uměleckým vedoucím Lukáš Vasilek, druhým sbormistrem Lukáš Kozubík.
Nejvyšší ocenění sbírá PFS za interpretaci oratorního a kantátového repertoáru, který uvádí spolu s nejslavnějšími světovými orchestry. Na domácí půdě pravidelně spolupracuje s Českou filharmonií a s Prague Philharmonia. Jako rezidenční sbor operního festivalu v rakouském Bregenzu se věnuje také opeře.
Pravidelně pořádá vlastní sborové koncerty, jejichž dramaturgie je zaměřena především na náročná a méně známá díla sborového repertoáru, a věnuje se vzdělávacím projektům. Pro studenty pěveckých oborů organizuje Akademii sborového zpěvu, pro mladší děti pořádá cyklus edukativních koncertů.
PFS je držitelem ceny Classic Prague Awards za rok 2018 a Ceny Antonína Dvořáka za rok 2022.
Simon Halsey sbormistr
Simon Halsey, držitel tří cen Grammy, Řádu britského impéria a německého řádu za zásluhy, je uznávaným dirigentem a sbormistrem profesionálních i amatérských těles, sbormistrovským poradcem a vyhledávaným pedagogem. Na University of Birmingham nejen, že učí dirigování, ale stará se také o množství tamních a různě zaměřených sborů. Je totiž přesvědčen, že sborový zpěv může člověku poskytnout mnohé a měl by tedy být provozovaný nejen profesionály, ale také amatéry různého věku, zkušeností i zázemí. Hlavní hostující dirigent barcelonského Orfeó Català Choirs a Rozhlasového orchestru WDR, sbormistr City of Birmingham Symphony Orchestra Choruses a emeritní sbormistr Londýnského symfonického orchestru začínal ve sborech oxfordské New College a cambridgské King’s College, načež studoval dirigování na Royal College of Music v Londýně. K výčtu jeho velké umělecké činorodosti, kterou popisuje dokument Unsere Herzen – Ein Klang z roku 2022, patří ještě spoluzaložení Birmingham Opera Company či vydání knihy o sbormistrovství Chorleitung: Vom Konzept zum Konzert.
Semjon Byčkov šéfdirigent a hudební ředitel
Své působení ve funkci šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie zahájil Semjon Byčkov v roce 2018 koncerty věnovanými 100. výročí založení Československé republiky v Praze, Londýně, New Yorku a Washingtonu. V roce 2019 vyvrcholil Projekt Čajkovskij, zahrnující kompletní nahrávku skladatelových symfonií a klavírních koncertů, na niž navázaly koncerty a zahraniční rezidence. V rámci Roku české hudby 2024 se česká tvorba stala hlavním tématem významných evropských a amerických vystoupení, včetně třídenní rezidence v Carnegie Hall. Pro společnost PENTATONE Byčkov s Českou filharmonií nahrál Smetanovu Mou vlast, kterou BBC Music Magazine vyhlásil orchestrální nahrávkou roku 2025, a Dvořákovy symfonie č. 7, 8 a 9. V dubnu 2026 vydal PENTATONE komplet devíti dokončených Mahlerových symfonií, které Byčkov s orchestrem postupně nahrával od roku 2018 a uváděl v Rudolfinu i na zahraničních pódiích.
V sezoně 2026/2027 se Byčkov s Českou filharmonií vrací k repertoáru, který jej provází od počátků kariéry. Vedle české hudby se zaměří především na díla Dmitrije Šostakoviče, Sergeje Rachmaninova a Modesta Musorgského. Programy 131. sezony tak propojuje hudbu jeho původní vlasti s českou tradicí, která stojí v centru jeho působení v Praze.
Semjon Byčkov přináší do repertoáru orchestru jedinečnou kombinaci vrozené muzikálnosti a přísné ruské pedagogiky. Pravidelně hostuje u předních světových orchestrů a realizoval řadu nahrávek s Berlínskými filharmoniky, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, Královským orchestrem Concertgebouw, Philharmonia Orchestra, Londýnskou filharmonií a Orchestre de Paris. K oceňovaným snímkům se Symfonickým orchestrem WDR v Kolíně nad Rýnem patří Brahmsovy symfonie i díla Strausse, Mahlera, Šostakoviče, Rachmaninova, Verdiho, Höllera a Glanerta.
Byčkov stojí jednou nohou pevně v kultuře Východu a druhou na Západě. Narodil se v roce 1952 v Leningradu, dnešním Petrohradu, kde studoval na konzervatoři u Ilji Musina. V roce 1975 emigroval do Spojených států amerických a od poloviny osmdesátých let žije v Evropě. V roce 1989 se stal hlavním hostujícím dirigentem Petrohradské filharmonie a hudebním ředitelem Orchestre de Paris. Později působil jako šéfdirigent Symfonického orchestru WDR v Kolíně nad Rýnem a drážďanské Semperoper.
Pravidelně se věnuje také opeře. V posledních sezonách dirigoval Wagnerova Tristana a Isoldu v Bayreuthu a madridském Teatro Real a novou inscenaci Čajkovského Evžena Oněgina v Pařížské opeře. V sezoně 2026/2027 se vrátí také do londýnské Královské opery Covent Garden. Jeho nahrávku Evžena Oněgina zařadil Opera Magazine mezi třicet nejlepších operních snímků všech dob a Wagnerův Lohengrin získal ocenění Album roku časopisu BBC Music Magazine.
Semjon Byčkov byl v roce 2015 vyhlášen Dirigentem roku v rámci International Opera Awards a v roce 2022 získal stejný titul od Musical America. Je držitelem čestného doktorátu Královské hudební akademie v Londýně a čestných dirigentských titulů u této instituce a Symfonického orchestru BBC. Pod jeho vedením získala Česká filharmonie v roce 2024 ocenění Orchestr roku časopisu Gramophone. Od 1. srpna 2026 je designovaným hudebním ředitelem Pařížské opery a funkce se ujme v roce 2028.
Skladby
Benjamin Britten
Průvodce mladého člověka orchestrem (Variace a fuga na Purcellovo téma), op. 34
Sergej Rachmaninov
Rapsodie na Paganiniho téma, op. 43
Sergej Rachmaninov
Zvony, chorální symfonie pro sóla, smíšený sbor a orchestr, op. 35