Česká filharmonie • Maxim Jemeljanyčev

Již více než desetiletí zastává post koncertního mistra violoncell v České filharmonii, od dvanácti let vystupuje sólově a jako člen souboru The Trio se věnuje také hudbě komorní: mladý violoncellista Václav Petr si vybudoval pozici jednoho z nejúspěšnějších umělců své generace. 

Základům violoncellové hry se naučil od Mirka Škampy na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze, na pražské Akademii múzických umění byl posluchačem ve třídě Daniela Veise, absolvoval pak u Michala Kaňky. Svou hru dále zdokonaloval pod vedením Wolfganga Boettchera na Universität der Künste v Berlíně a zúčastnil se řady mezinárodních mistrovských kurzů v Kronbergu, Hamburku, Vaduzu, Bonnu či Baden-Badenu. Na svém kontě má také pozoruhodné množství soutěžních úspěchů, které sbíral už od dětství (Prague Junior Note, Mezinárodní violoncellová soutěž v rakouském Liezenu, Talents of Europe, Concertino Praga) a postupně se propracoval až k nejprestižnějším evropským soutěžím (semifinalista soutěže Grand Prix Emanuel Feuermann, vítěz soutěže Pražského jara). 

Ve 24 letech vyhrál konkurz do České filharmonie, a stal se tak jedním z nejmladších koncertních mistrů v historii tohoto orchestru. S Českou filharmonií již několikrát vystoupil také sólově, mimo jiné v roce 2024 v rámci festivalu Dvořákova Praha, kdy zahrál ve světové premiéře violoncellový koncert Petra Wajsara pod taktovkou Ingo Metzmachera. Jako sólista se představil rovněž se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Prague Philharmonia, Janáčkovou filharmonií Ostrava či Baden-Baden Philharmonie.

Velké úspěchy sklízí Václav Petr i jako komorní hráč. Mezi lety 2009–2020 byl členem Klavírního kvarteta Josefa Suka, se kterým získal první ceny v soutěži komorních souborů v italském Val Tidone, v soutěži komorních souborů Salieri-Zinetti a v jedné z nejprestižnějších soutěží pro komorní soubory s klavírem Premio Trio di Trieste. V roce 2019 pak spolu s koncertním mistrem České filharmonie Jiřím Vodičkou a klavíristou Martinem Kasíkem založili Klavírní trio České filharmonie, později přejmenované na The Trio. V roce 2020 natočili Bergeretty Bohuslava Martinů v dobových kostýmech, a vyhráli tak mezinárodní soutěž ve Vídni.

V zimě 2026 vystoupil Václav Petr společně s houslistou Janem Fišerem a klavíristkou Karolinou Pancernaite v Beethovenově Trojkoncertu pro housle, violoncello a klavír za doprovodu České filharmonie pod vedením Giovanniho Antoniniho – kritika vyzdvihla jeho „jas, báječnou artikulaci a stříbřitou barva tónu“.

Václav Petr hraje na mistrovský nástroj z dílny Giovanni Battisty Guadagniniho, model Teschenmacher, z roku 1757, který je zapůjčen ze soukromé sbírky.

Brzy po svém dirigentském debutu ve věku dvanácti let byl Maxim Jemeljanyčev pozván k vedení mnoha ruských barokních a symfonických orchestrů. V roce 2013 se stal šéfdirigentem ansámblu Il Pomo d’Oro věnujícího se historicky poučené interpretaci, se kterým již absolvoval řadu mezinárodních koncertních turné (v programech hrál i na barokní cink). Společně navázali spolupráci s umělci, jako jsou mezzosopranistka Joyce DiDonato či kontratenorista Jakub Józef Orliński, se kterými pořídili i několik následně oceněných nahrávek. Se souborem nedávno zahájil také nahrávání kompletních Mozartových symfonií.

Od roku 2019 působí také jako šéfdirigent Skotského komorního orchestru – jeho spolupráce s tímto tělesem začala o rok dříve, kdy byl pozván jako dirigentský záskok, a výsledkem bylo jeho okamžité a jednomyslné jmenování hlavním dirigentem. Hned v počátku na této pozici mu byla prodloužena smlouva do roku 2025 a od té doby byla dále obnovena až do roku 2028. S orchestrem se Maxim Jemeljanyčev představil na festivalu BBC Proms, absolvoval četná turné po Evropě a nahrál mimo jiné Schubertovy a Mendelssohnovy symfonie.

Jako hostující dirigent rád spolupracuje se symfonickými i s komorními orchestry – jmenujme například Komorní orchestr Gustava Mahlera, Berlínské filharmoniky, Královskou liverpoolskou filharmonii či orchestry v Seattlu, Torontu a Tokiu. V sezoně 2025/2026 nastoupil na pozici hlavního hostujícího dirigenta Symfonického orchestru Švédského rozhlasu. V letošní sezoně debutuje kromě České filharmonie i s Chicagským symfonickým orchestrem, Losangeleskou filharmonií, drážďanskou Staatskapelle, Symfonickým orchestrem NHK Tokio a dalšími.

Na svém kontě má i řadu operních úspěchů – jmenujme alespoň Händelova Rinalda na festivalu v Glyndebourne, Mozartovu Kouzelnou flétnu v Královské opeře Covent Garden či Mozartův Únos ze serailu v curyšském Opernhausu. Další mozartovské produkce měl možnost řídit například i v ženevském Grand Théâtre a Théâtre du Capitole v Toulouse.

Vedle dirigování zaujímá v Maximově hudebním životě zásadní místo hra na klávesové nástroje – cembalo, kladívkový i moderní klavír. Při spolupráci s hudebníky, s nimiž vystupuje nebo které diriguje, klade velký důraz na rovnocenné a opravdové partnerství. Jako klavírista vystoupil i po boku Joyce DiDonato v Schubertově písňovém cyklu Zimní cesta v berlínské Státní opeře, vídeňském Musikvereinu, londýnské Wigmore Hall a antverpském DeSingelu. V duu s houslistou Aylenem Pritchinem vystoupil na recitálech v pařížském Théâtre des Champs-Elysées, na festivalu v Dubrovníku či v Lucemburské filharmonii. Nahráli spolu také Brahmsovy klavírní a houslové sonáty. Díky své všestrannosti dostal Jemeljanyčev příležitost působit jako rezidenční umělec v sezonách například Královského orchestru Concertgebouw nebo Essenské filharmonie.

Maxim Jemeljanyčev je též držitelem řady ocenění – v roce 2013 získal cenu Golden Mask za spoluúčinkování v produkci Mozartovy Figarovy svatby v Permské opeře (dirigent Teodor Currentzis). Je rovněž nositelem ceny Young Talent Award 2019 hudební sekce Critics’ Circle a ve stejném roce mu byla udělena mezinárodní Opera Award v kategorii novic. V roce 2025 obdržel prestižní Hudební cenu Herberta von Karajana.