Mahan Esfahani si dal za životní cíl vrátit cembalo zpět do běžného instrumentáře koncertních nástrojů. Jeho neúnavnost v poptávání nové hudby pro tento nástroj budí pozornost posluchačů i kritiky napříč Evropou, Asií a Severní Amerikou. V letech 2008–2010 držel – jakožto první a jediný cembalista – titul Umělec nové generace britské stanice BBC, v roce 2009 získal cenu nadace Borletti-Buitoni a opakovaně byl nominován na titul Umělec roku hudebního magazínu Gramophone (2014, 2015 a 2017).
Kvalitní práce mu vynesla možnost účinkovat na většině hlavních světových pódií, jako jsou londýnská Wigmore Hall a Barbican Centre, tokijská Oji Hall, newyorská Carnegie Hall, Opera v Sydney, losangeleská Koncertní hala Walta Disneyho nebo berlínský Konzerthaus. Jako sólista se již představil se Symfonickým orchestrem BBC, Seattleským symfonickým orchestrem, Aucklandskou filhamornií, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, orchestrem La Scintilla a Losangeleským komorním orchestrem.
Kromě koncertních pódií je však možné si Mahana Esfahaniho poslechnout i doma: jeho repertoárově široce rozkročená diskografie zahrnuje sedm nahrávek (Hyperion a Deutsche Grammophon), které byly velice vřele přijaty kritikou (Gramophone award, BBC Music Magazine award, Diapason d’Or, Choc de Classica, ICMA).
Mahan Esfahani studoval muzikologii a historii na Stanfordské univerzitě, kde se ve třídě Elainea Thornburgha poprvé dostal do styku s cembalem. Následovalo soukromé studium u Petera Watchorna v Bostonu a poté u Zuzany Růžičkové v Praze. Po tříleté umělecké rezidenci na oxfordské New College se stal čestným členem oxfordské Keble College a profesorem na Guildhall School of Music and Drama v Londýně. Úzce spolupracuje s britským rádiem BBC (Radio 3 a 4); v současné době připravuje program o počátcích klasické hudby afroamerických skladatelů a o vývoji orchestrální hudby v Ázerbájdžánu.
Mahan Esfahani se narodil v Teheránu v roce 1984, vyrůstal ve Spojených státech, žil v Miláně, Londýně a nakonec se usadil v Praze.