Koncert pro přátele České filharmonie

Olga Kern si vybudovala pozici jedné z předních klavíristek své generace. Narodila se do hudební rodiny a svou uměleckou kariéru raketově odstartovala (alespoň v USA) získáním zlaté medaile na slavné Mezinárodní klavírní soutěži Van Cliburna v texaském Fort Worthu, kterou obdržela jako první žena po více než padesáti letech. 

Je však laureátkou mnohých dalších mezinárodních soutěží, například na Concertinu Praga vyhrála v jedenácti letech, na Rachmaninově mezinárodní klavírní soutěži v sedmnácti. V roce 2016 působila jako předsedkyně poroty na sedmém ročníku Cliburnovy mezinárodní amatérské klavírní soutěže a na prvním ročníku Mezinárodní klavírní soutěže Olgy Kern, kde zastává také pozici umělecké ředitelky. Mimo jiné pořádá mistrovské kurzy a od září 2017 působí na klavírní fakultě prestižní Manhattan School of Music. Ve stejném roce obdržela v newyorské metropoli Ellis Island Medal of Honor.

Mezi nedávné a nadcházející významné události patří mj. vystoupení s Minnesotským orchestrem, symfonickými orchestry Baltimoru, St. Louis, Dallasu, Palm Beach, Milwaukee, Austinu a Toleda, Islandským a Dublinským symfonickým orchestrem či turné po USA s Královským národním skotským orchestrem, Královskou filharmonií, Národní symfonickým orchestrem Ukrajiny, Ruskou národní filharmonií a Varšavskou filharmonií.

V sezoně 2017/2018 působila Olga Kern jako rezidenční umělkyně symfonického orchestru San Antonia a s Čínským národním orchestrem mladých se vydala na turné po Číně. V roce 2019 se řadou speciálních koncertů s Národním symfonickým orchestrem Washingtonu D.C. v Kennedyho centru podílela na oslavách 75. narozenin Leonarda Slatkina. Pro tuto a další sezony chystá recitály a koncerty v USA (Orford, Fort Worth, San Francisco, Dallas ad.) i v Evropě (Budapešť, Lisabon, Milán ad.) a také bude součástí poroty mnohých mezinárodních soutěží.

Z její obsáhlé diskografie jmenujme alespoň nahrávku Rachmaninových transkipcí a Variací na Corelliho téma (2004), která byla nominovaná na cenu Grammy, dále Brahmsovy variace (2007), Chopinovy sonáty č. 2 a 3 (2010), Čajkovského klavírní koncert s Rochesterskou filharmonií; CD s ruskými autory včetně děl M. A. Balakireva; živou nahrávku Chopinova klavírního koncertu s Varšavskou filharmonií; Rachmaninovy violoncellové sonáty se Sol Gabettou a CD s Brahmsovými a Šostakovičovými kvintety s Dali Quartet. Podílela se též na mnohých dokumentech, včetně oceněného filmu o soutěži Van Cliburn z roku 2001 „Playing on the Edge“, dále „They came to play“ a „Olga’s journey“.

Lucy Landymore je oceňovaná britská multiperkusistka, bubenice a skladatelka. Vystupuje na pódiích po celé Evropě jako bubenice v programu World of Hans Zimmer a vidět ji můžete i na DVD Hans Zimmer Live in Prague. Často se také připojuje ke komediálnímu duu IGUDESMAN & JOO jako hlavní hostující bicistka a společně účinkují na špičkových scénách napříč Evropou. Mezi další umělce, se kterými Lucy vystupovala, patří Andrea Bocelli, Mura Masa, NAO, Myles Sanko, Alex Wilson a Stewart Copeland.

Lucy studovala hru na bicí nástroje na Royal College of Music a zároveň sólově koncertovala po celé Velké Británii, v sálech, jako jsou St. John's Smith Square, Victoria and Albert Museum nebo muzeum Kettle's Yard v Cambridge. V červnu 2018 se v curyšské Tonhalle Maag konala premiéra komorní skladby, kterou Lucy zkomponovala. Poté Lucy prováděla koncertně své orchestrální dílo Roo pro orchestr, sólový vibrafon a housle po celé Itálii, Portugalsku a Rakousku, včetně novoročního koncertu 2019 ve vídeňském Konzerthausu. Její skladbu pro sólový vibrafon Vibr-ant nyní vydalo nakladatelství Universal Editions. Lucy podporují Meinl Percussion a Protection Racket.

Hudební dvojice IGUDESMAN & JOO, která nasbírala od svých fanoušků na YouTube více než 50 milionů zhlédnutí svých videí, se stala internetovou a mezinárodní senzací. 

Ve svých unikátních komických show spojují Aleksey Igudesman a Hyung-ki Joo humor, klasickou hudbu a narážky na populární kulturu. Vystupují buď ve dvojici (A Little Nightmare Music, AND NOW MOZART, Play it Again, And Now Beethoven), nebo spolupracují s orchestry (BIG Nightmare Music, UpBeat, Happy Concert, Beethovenʼs Nightmare). Mezi ty už patřila mj. Newyorská filharmonie, Chicagský symfonický orchestr, Losangeleská filharmonie, Londýnská filharmonie, orchestr curyšské Tonhalle nebo Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia.

V klasických koncertních sálech se cítí stejně dobře jako na obrovských stadionech pro tisíce diváků; všude svým nakažlivým šaškovstvím i virtuozitou uchvacují masy, čímž v tomto pro hudební průmysl nelehkém čase přibližují klasickou hudbu mladým lidem i laické veřejnosti. Mimo to můžeme tuto dvojici potkat i na mnohých workshopech a mistrovských kurzech, při kterých se snaží studenty podpořit v následování vlastních hudebních cest.

Aleksey a Hyung-ki se potkali ve svých dvanácti letech na Yehudi Menuhin School v Anglii, kde se stali přáteli nad porcí „fish and chips“. V roce 2004 (po vzoru Victora Borge a Dudleyho Moorea) začali tvořit své průkopnické show a od té doby už spolupracovali s některými světově renomovanými umělci, jako jsou například Emanuel Ax, Joshua Bell, Ray Chen, Janine Jansen, Gidon Kremer, Viktoria Mullova, Vasilij Petrenko, Julian Rachlin a Yuja Wang. S Johnem Malkovichem se spojili pro natočení CD „You Just Have to Laugh“ a pro úspěšné představení „The Music Critic“; se Sirem Rogerem Moorem zase spolupracovali na několika událostech pořádaných fondem UNICEF.

Jako skladatelé vydali IGUDESMAN & JOO u Universal Edition společně přes 50 hudebních děl, které hrají hudebníci (včetně dětí) po celém světě. Psali už mj. pro Pittsburghský nebo Düsseldorfský symfonický orchestr, Vídeňské symfoniky, orchestr curyšské Tonhalle, Newyorskou filharmonii či Filharmonii Oslo. Aleksey Igudesman navíc spolupracoval s Hansem Zimmerem a Hyung-ki Joo dostal nabídku na aranž a nahrávku sólových klavírních kusů Billieho Joela, která vystoupala až na první místo na žebříčku Billboard.

Dvojice se však neomezuje na čistě hudební projekty. Aleksey Igudesman stojí za zrodem internetové platformy a aplikace „Music Traveler“, která umožňuje hudebníkům rezervovat si hudební zkušebny či koncertní prostory různě po světě; společně poté založili firmu „Only Hands Small Productions“, aby tak umožnili vytvoření originálního obsahu pro film a televizi. Mnohé z jejich show je také možné zhlédnout na jejich streamovací platformě „Music Traveler TV“.

Kromě svých vlastních produkcí vystoupili IGUDESMAN & JOO v mnoha filmech, jako jsou Everything You Always Wanted to Know About Classical Music, Pianomania, Breaking Beethoven a Noseland. Na podzim 2019 dokonce vydali svou první knihu (Save the World) a od roku 2021 jsou kurátory nové koncertní řady STARs ‘n’ FREEKs v düsseldofské Tonhalle.

V současnosti je možné tuto dvojici vidět ve dvou projektech, And Now Rachmaninov (sólově) a Rachmaninov Reloaded (s orchestrem) k oslavě Rachmaninovova výročí v roce 2023; a také v nové show Mambo Jambo, ve které spolupracují s Lucy Landymore a Yu Horiuchi.

Aleksey Igudesman hraje smyčcem od bostonského výrobce Benoita Rolanda a na housle od Santa Serafina z roku 1717, které mu laskavě zapůjčila ERSTE BANK. Hraje na ručně vyrobené struny od firmy Thomastik Infeld. Hyunkg-ki Joo má titul „Steinway Artist“. Aleksey Igudesman a Hyung-ki Joo oblékají šaty od Cleofe Finati – Haute Couture 100 % ušité v Itálii.

Robert Kružík patří k nejmladší generaci českých dirigentů. Sedmým rokem je stálým dirigentem Janáčkovy opery Národního divadla Brno, také působil tři sezony jako dirigent Národního divadla moravskoslezského v Ostravě.

Od sezony 2018/2019 je stálým hostujícím dirigentem Filharmonie Brno a počínaje sezonou 2021/2022 šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně. Je laureátem Ceny Jiřího Bělohlávka pro umělce do třiceti let.

Spolupracuje s mnoha symfonickými orchestry, jako jsou Česká filharmonie, MDR-Sinfonieorchester, Filharmonia Narodowa, Filharmonie Brno, PKF – Prague Philharmonia, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Slovenská filharmonie, Státní filharmonie Košice, Janáčkova filharmonie Ostrava, Česká studentská filharmonie, Moravská filharmonie Olomouc, Komorní filharmonie Pardubice, Jihočeská komorní filharmonie.

Je zván také na významné festivaly, jako jsou například Pražské jaro, Smetanovu Litomyšl, Svatováclavský hudební festival a Festival Eufonia.

V Národním divadle Brno nastudoval Rossiniho operu Hrabě Ory, Čajkovského Pikovou dámu a Evžena Oněgina, Smetanovu Libuši, která zazněla ke 100. výročí založení Československé republiky, Růžového kavalíra Richarda Strausse, Řecké pašije Bohuslava Martinů a Verdiho Otella. Jeho široký operní repertoár zahrnuje Mozarta, Smetanu, Dvořáka, Martinů, Janáčka, Donizettiho, Rossiniho, Čajkovského, Bizeta, Verdiho, Pucciniho aj.

Tento brněnský rodák začínal jako violoncellista. Absolvoval Konzervatoř Brno, kde se kromě hry na violoncello (u Miroslava Zichy) věnoval rovněž dirigování (u Stanislava Kummera). Ve studiu pokračoval na Akademii múzických umění v Praze, kde jeho pedagogy byli Leoš Svárovský, Charles Olivieri-Munroe, Lubomír Mátl v dirigování a Miroslav Petráš ve hře na violoncello. V akademickém roce 2012/2013 byl na studijní stáži na Zürcher Hochschule der Künste ve Švýcarsku, kde se zaměřil na oba obory.

S úspěchem se zúčastnil řady violoncellových soutěží, jako jsou Pražské jaro, Soutěž Nadace Bohuslava Martinů, Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka v Brně aj. Svoje znalosti a zkušenosti si rozšiřoval na mistrovských kurzech – ve hře na violoncello to bylo u Jiřího Bárty, Michaely Fukačové a Raphaela Wallfische; v dirigování u Norberta Baxy, Johannesa Schlaefliho a Davida Zinmana.