Markéta Vokáčová

Nástroj
housle

Členkou České filharmonie
od října 2014

Účinkuje v souborech
Czech Philharmonic Virtuosi

„Největší odměnou je, když se nám podaří posluchače dojmout k slzám.“

Houslistka Markéta Vokáčová, kromě své pozice v České filharmonii také vyhledávaná komorní hráčka, se narodila v Plzni. „V naší rodině se vždycky zpívalo u táboráku. Mí rodiče nejsou profesionálními muzikanty, ale oba mají k hudbě blízko. Maminka závodně tančila standardní a latinskoamerické tance, takže hudba jí proudila doslova tělem i duší, a chodila na klavír. Tatínek se v dětství učil hned na několik hudebních nástrojů a přestože u žádného nevydržel dlouho, láska k hudbě mu zůstala,“ objasňuje základy pro svůj hudební vývoj a doznává, že housle si vybrala hlavně jako dobrý doplněk ke klavíru, na který hrála její starší sestra. „…abychom mohly hrát spolu, což se nám vyplnilo. Samozřejmě díky nervům našich rodičů, kteří s námi vydrželi cvičit,“ dodává se smíchem.

Na housle začala hrát pod vedením Miroslava Nováka v ZUŠ Třemošná. V roce 2009 absolvovala Pražskou konzervatoř ve třídě prof. Pavla Kudeláska a v roce 2015 pražskou AMU pod vedením prof. Leoše Čepického. Své znalosti dále rozvíjela na řadě interpretačních kurzů (Stephen Shipps, Hagai Shaham). Ze soutěžních ocenění si nejvíce váží těch za komorní hudbu, např. druhé ceny z Mezinárodní soutěže Antonína Dvořáka, první ceny ze Soutěže Nadace Bohuslava Martinů a třetí ceny ze Soutěže Johannese Brahmse v polském Gdaňsku. V roce 2012 získala ocenění pro nejúspěšnějšího účastníka Akademie Václava Hudečka v Luhačovicích a poté s ním absolvovala společné koncertní turné.

V letech 2009–2014 byla členkou Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Když však v roce 2014 vyhrála konkurz do České filharmonie, rozhodla dosavadní zaměstnání i „dobrou partu“, jak říká, opustit: „Česká filharmonie totiž pro mne byla, a stále je, nejvyšší metou. Navíc můj manžel, koncertní mistr violoncell, zde v té době už rok působil, takže to pro mne bylo jako jít za rodinou, kterou mi Česká filharmonie dnes už opravdu je.“

Působí též ve smyčcovém komorním orchestru Pražští komorní sólisté a intenzivně se věnuje komorní hře. Spolu s dalšími členy České filharmonie tvoří Quintetto della Trota a od jeho založení také působí v Kalliopé Trio Prague, které vzniklo v roce 2011 ve třídě Jiřího Panochy. V roce 2017 trio absolvovalo magisterské studium pod vedením profesorů Ivana Klánského a Leoše Čepického, konzultace a mistrovské kurzy také u členů Guarneri Trio Prague. O rok později vydalo své první CD.

„Velmi ráda hraji hudbu klasicistních skladatelů. Líbí se mi čirá průzračnost jejich hudby a baví mě si přicházet na způsoby, jak s našimi moderními nástroji docílit dobové odlehčenosti. V návaznosti na to mě přirozeně přitahuje Mendelssohn, který do klasicistního ‚obalu‘ vkládá romantický obsah, takže se člověk může odvázat i v šíři vibrata či hlubším ponoru žíní do strun,“ objasňuje své repertoárové preference houslistka, která se v roli sólistky představila například s Prague Philharmonia, Komorním orchestrem Leoše Janáčka, komorním souborem Camerata Moravia, Moravskou filharmonií Olomouc nebo Karlovarským symfonickým orchestrem. V listopadu 2017 pak s recitálovým programem a klavíristou Stanislavem Gallinem navštívila renomované Kennedy Center ve Washingtonu.

Je také neoficiální kapitánkou filharmonického nohejbalového týmu, miluje koupání a sluníčko. „A taky ráda uklízím,“ doplňuje se smíchem.