Bohumil Tůma

Životopis

„Působení v České filharmonii mi dodnes přináší nejvíce zkušeností a je pro mě tou nejlepší školou, jakou si kdo může přát.“

Na pozici bastrombonisty České filharmonie se Bohumil Tůma dostal už na konzervatoři. Sen věnovat se právě tomuto specifickému nástroji měl již od dětství. Hudba se v jeho rodině provozovala hojně: sestra hrála na klavír, otec na kytaru a bicí a zároveň zpíval. Bohumil nejprve začal chodit na kroužek flétny na základní škole a později na individuální lekce na ZUŠ v České Lípě. Aleš Jungmann, který ho zde pedagogicky vedl, učil také trubku. „Na tu jsem moc chtěl hrát, ale podle něj jsem měl moc velké přední zuby, tak jsem dostal na výběr buď příčnou flétnu, trombon, nebo saxofon,“ vzpomíná Tůma. Saxofon mu už „zabrala“ sestra, a tak se rozhodl pro trombon, protože ten měl k trubce blíž. „Asi na druhé hodině u pana učitele Maška, ke kterému jsem tehdy chodil, jsem viděl hrát staršího kamaráda na bastrombon a v tu chvíli jsem věděl, na co chci hrát!“, vypráví. Nakonec se k bastrombonu dostal až ve čtvrtém ročníku konzervatoře, záhy se mu ale naskytla možnost ujmout se tohoto nástroje rovnou v České filharmonii.

Moment, kdy ho poprvé napadlo, že by mohl pracovat právě zde, si pamatuje. Jednou při cestě na hodinu trombonu zahlédl plakát festivalu Lípa Musica, který lákal na koncert s Jiřím Bělohlávkem. „Později jsem panu učiteli říkal, že bych chtěl jít na konzervatoř a když se mě ptal, co bych chtěl dělat po jejím vystudování, vzpomněl jsem si na onen plakát a odpověděl: ‚Chci hrát v České filharmonii!‘. Pan učitel se lehce zasmál a odpověděl mi: ‚To by chtěla spousta lidí!‘ “.

Po maturitě na Pražské konzervatoři ve třídě Josefa Šimka nastoupil na pražskou HAMU, kde nyní studuje u Lukáše Moťky. Úspěšně se zúčastnil několika soutěží, například mezinárodní interpretační soutěže v Brně (2017, 3. místo) či soutěže konzervatoří a hudebních gymnázií ČR v Teplicích (2018, 2. místo). V letech 2017–2019 hrál v orchestrální akademii Prague Philharmonia.

Kromě klasické hudby se věnuje také dechové, zejména balkánské, ke které se dostal díky svému učiteli ze ZUŠ Jakubovi Maškovi. Velice blízko má i k jazzu, který se podle něj vyznačuje „nevysvětlitelným půvabem v paradoxní přítomnosti chaosu a řádu zároveň“. Píše a aranžuje skladby, především pro menší žesťové soubory. Baví ho fantasy videohry, filmy (zvláště horory), florbal, procházky, výlety a vaření.