Souvislost Lašských tanců (původně Valašských) s pohybem je nabíledni. Janáček je složil v roce 1888 a někdy se na ně doopravdy i tancovalo. Dnes už málokdy. Což je ale možná škoda a je otázka, jestli tak nadšený choreograf jako Marko Ivanović toto nechá jen tak být…
Lašské tance se ponesou v lehčím duchu, zato symfonická rapsodie Taras Bulba bude mnohem vážnější. Vtáhne nás do příběhu stejnojmenné Gogolovy povídky. I tady můžeme uvažovat o pohybu, byť ve velmi přeneseném slova smyslu. Jak Janáček rozpohybuje to velké drama lidské odvahy a srdnatosti? Jak ho akceleruje, proč ho někdy úplně zastavuje a kdy mu dává křídla k letu do dáli?
Českou studentskou filharmonii podporuje generální partner České filharmonie Skupina ČEZ.