Písňové tvorbě se Antonín Dvořák věnoval téměř celý svůj život, přesto stojí ve stínu jeho velkých symfonických kompozic či komorních skladeb. Počtem opusů přitom tvoří obdivuhodně rozsáhlé dílo. V písních Dvořák uplatnil svou neobyčejnou schopnost postihnout obsah textu a hudebně vyjádřit i nejjemnější záchvěvy lidské duše – vášeň, bolest, prázdnotu, zoufalství, snění, blaženost, lásku…
Dvořákovy písně vynikají nádhernou melodikou a velkým citovým nábojem. Je tomu tak třeba ve Čtveru písní na slova Gustava Pflegera-Moravského, které obsahují přepracované verze ze skladatelova vůbec prvního písňového díla Cypřiše. Po letech o něm napsal: „Myslete si zamilovaného mladíka – toť jejich obsah“. Nahlédneme také do cyklů V národním tónu či Písně milostné a neopomeneme ani populární Cigánské melodie. A budeme se společně ptát, proč i dnes působí Dvořákovy písně tak silně a přímočaře.