Martin Petrák

„Dirigent musí mít charisma, být sám sebou, vědět, co chce. Musí umět kapelu seštelovat tak, že si toho nikdo nevšimne. Stačí, když řekne pár slov, nemusí vše dopodrobna vysvětlovat.“

Fagotista, oplývající širokým spektrem zkušeností v interpretaci historické i moderní hudby, se svému nástroji začal věnovat v devíti letech v Havlíčkově Brodě u Josefa Brožka. „Tehdy v roce 1989 to byl takový nový trend – začít rovnou na fagot, bez předchozí zkušenosti se zobcovou flétnou,“ dodává Martin Petrák, který své dovednosti následně rozvíjel pod vedením Jaroslava Řezáče, člena slavného Českého noneta, na Pražské konzervatoři. „V devatenácti letech jsem poznal dvě velké osobnosti světového hudebního dění, Sergia Azzoliniho a Maurice Burga, se kterými jsem strávil dva týdny života, ale mám pocit, jako bych mezitím prožil rok. Byl to efekt, kdy Vám najednou někdo otevře oči, řekne Vám pár objevných myšlenek, které Vás donutí přemýšlet.“ Studijně pokračoval u Františka Hermana a Jiřího Seidla na pražské HAMU, kde se zároveň pod vedením Lukáše Vendla začal věnovat historicky poučené interpretaci. „Vysokoškolské vzdělání jsem dokončil v roce 2005 a měl jsem to štěstí, že byl zrovna vypsaný konkurz do České filharmonie na pozici druhého fagotu s kontrafagotem. Šel jsem na něj s tím, že budu brát za úspěch, když se dostanu do druhého kola. Nakonec to ale dopadlo úplně jinak: dokončil jsem školu, užil si dva měsíce prázdnin a v září nastoupil do České filharmonie,“ vzpomíná.

Hra v orchestru ho velice naplňuje. „Má totiž zase jiné kouzlo než ta sólová. Řešíte všechny ostatní kolegy, se kterými se snažíte souznít v jeden celek, což je velká výzva, protože každý den je to jinak,“ přiznává fagotista, který svou muzikalitu dlouhodobě uplatňuje také v rámci svých vlastních ansámblů. Velkým impulsem k realizaci se v rámci komorní hudby bylo už v průběhu jeho studií dechové kvinteto Juventus, v roce 2006 pak založil se zpěvákem Markem Šulcem instrumentálně-vokální projekt zaměřený na barokní hudbu Musika Antiq[Aria], o několik let později pak instrumentální soubor Venti Diversi Ensemble, se kterým na podzim 2008 vydal své debutové CD s dílem G. Ph. Telemanna La Putain (ocenění The Prague Post „Nejlepší CD roku 2008”) a v roce 2015 pak dvojalbum „Liturgický rok“, jež obsahuje díla českého skladatele F. X. Thuriho vztahující se k církevnímu liturgickému roku. Nyní umělecky vede Haydn Ensemble, kde zároveň slouží také jako hráč a dirigent, a působí v Triu DuBois. Se třemi bývalými studenty založil fagotový kvartet Affogato, kde hraje hudbu na pomezí popu, funky, jazzu, ambientu a minimalismu, kterou pro soubor zároveň píše. Kromě toho je odborným asistentem Fakulty umění Ostravské univerzity.

Ve volném čase rád čte („Jednou za deset let přijde období, kdy hrozně potřebuju číst, a to pak čtu jak hladový.“), plave a jezdí na kole, a to i do práce. „Jsem takový cyklista přes kafe. Rád si dělám zastávky, kde si dám dobré kafe,“ dodává.

Fagoty

Ondřej Roskovec

vedoucí skupiny, 1. hráč

Jaroslav Kubita

1. hráč

Tomáš Františ

Ondřej Šindelář

Martin Petrák