Antonín Pecha

V dětství docházel na hodiny hry na trubku do hudební školy v Ledči nad Sázavou k panu učiteli Karlu Růžkovi. Dvakrát získal stříbrné ocenění v celostátní soutěži: v oboru hra na trubku v roce 1973 a v soutěži komorních souborů v roce 1974. Po úspěšném zdolání talentových i teoretických zkoušek nastoupil na Státní konzervatoř do Prahy. Po absolvování konzervatoře dále pokračoval ve studiu na AMU, i nadále pod stálým dohledem profesora Václava Junka. V pátém a šestém ročníku konzervatoře hrál v Hudebním divadle Karlín. Dále působil ve Filmovém symfonickém orchestru, Orchestru opery Národního divadla a Symfonickém orchestru hlavního města Prahy FOK.

Dlouhá léta účinkoval v Komorním žesťovém souboru Josefa Zámečníka, na pár let zavítal i do známého souboru Pražští žesťoví sólisté. Pro tyto soubory se zdarem upravil několik barokních skladeb (např. Hudba k ohňostroji, Suita Jeremiaha Clarka, směs českých a světových koled, japonskou Píseň pobřeží). Úpravy i vlastní kompozice byly a snad ještě jsou pro něj jakýmsi spojením účelovosti i zábavy při vykonávání nelehké služby – přetváření černých kuliček na notovém papíru do hudby, krásné, leč pomíjivé, jak květy sakur v jarním slunci. Jako pedagog působil na plzeňské konzervatoři.