Ondřej Vrabec

Nástroj
lesní roh

Členem České filharmonie
od srpna 1997

Účinkuje v souborech
Brahms Trio Prague

„Mám rád hudbu, která vytryskla ze srdce a k srdci opět přímo promlouvá. K smrti nesnáším takovou, která slouží jen nástrojové a hlasové ekvilibristice.“

„Doma věčně hrají gramodesky Olympicu, Petry Janů, Kroků P. Janečka a dalších hvězd osmdesátek. Za bubny z kbelíků sedává mladý blonďáček (sic!) zpívající „Kdo tě bíbá, když né já?“. Když je po čase proražen už asi třetí kbelík, vezme maminka mladého zapáleného muzikanta do Lidušky na soukromé lekce zobcové flétny saturovat zjevný hudební talent, který je ovšem při náboru kadetů hudby v mateřince zamítnut z nedostatku rockerovy ochoty zazpívat nesympatické komunistické budovatelce v uniformě učitelky. Zobcová flétna se s naturelem rebela sice vůbec nepotkává, ovšem když asi po roce vezme učitel z police naleštěnou trubku, je na doživotní průšvih zaděláno. Horna pak následuje v těsném sledu. Popové gramodesky na polici vystřídají nahrávky bratrů Tylšarů a okolo jedenáctého roku již mladý artista prohlašuje neochvějně, že se hudbou bude živit.“ Takto popisuje své hudební začátky dnes již po více než čtvrtstoletí úspěšně budované umělecké dráhy dirigenta, sólohornisty České filharmonie, komorního hráče, pedagoga hlavního oboru na Akademii múzických umění v Praze a šéfdirigenta Karlovarského symfonického orchestru Ondřej Vrabec.

Absolvent Pražské konzervatoře (prof. B. Tylšar, V. Válek, H. Farkač, M. Němcová, M. Košler) a Akademie múzických umění v Praze (prof. R. Eliška, J. Bělohlávek, F. Vajnar a další) si studium doplnil četnými mistrovskými kurzy (např. London Master Classes, Hornclass, Francouzsko-česká hudební akademie). Nejcennějším impulzem pro formování uměleckého přístupu mu byla dlouhodobá koncertní spolupráce s elitou světové dechové školy (S. Azzolini, M. Bourgue), s níž se setkával na kurzech komorní hudby v Brandýse a později v Dobříši. „Tyto největší světové hvězdy tam s námi mladými elévy sedávaly na pódiu a vůbec se jako hvězdy nechovaly. Uměli jsme tehdy zatím velké nic, ale oni nás brali mezi sebe stejně jako rovnocenné. Na jejich noční přehrávku Zelenkových sonát (nemohli jen usnout), kterou jsem, stojíce pouhý metr od nevoňavých záchodů, vyslechl ve dveřích zámecké konírny, nikdy nezapomenu,“ vzpomíná sólohornista, který se mj. díky umělecké podpoře významných světových dirigentských osobností (sir John Eliot Gardiner, Benjamin Zander, Jiří Bělohlávek aj.) začal brzy výrazně profilovat i jako dirigent.

Ze soutěží v obou oborech si také již odnesl řadu cen, například titul absolutního vítěze v soutěži konzervatoří v Ostravě, jako komorní hráč pak laureátské tituly ze soutěží, jako jsou Concertino Praga, Chomutov či soutěž Mozartovy obce aj.). V prvním ročníku Mezinárodní dirigentské soutěže Hanse von Bülowa 2021 získal druhou cenu a zvláštní cenu, třetí cenu si odnesl z první Mezinárodní dirigentské soutěže Arthura Nikische 2020. Čestná uznání poroty vybojoval též v dirigentských soutěžích Pražské jaro 2007 a Tokio 2015.

Přestože na první židli skupiny lesních rohů České filharmonie usedl ještě před složením maturity v sedmnácti letech, zdejší zaměstnání neohrozilo ani jeho kariéru sólového hráče. To, že je úspěšná, odráží mj. spolupráce s množstvím prestižních domácích i zahraničních orchestrů (Česká filharmonie, Královská Vlámská filharmonie, Nagoya Philharmonic Orchestra, Bayerisches Kammerorchester, NCPAO Peking, Sólistes Européens Luxembourg, Augsburg Philharmonic Orchestra, Státní filharmonie Košice, Ostravská banda, Rzeszow Philharmonic či Lviv Philharmonic) a významných dirigentů (sir John Eliot Gardiner, Edo de Waart, Vladimir Ashkenazy, Ilan Volkov, Lü Jia, Johannes Kalitzke, Bruno Ferrandis aj.). Publiku se představil též mnoha sólovými recitály. V minulosti se intenzivně věnoval i komorní hře, a to v rámci ansámblů jako Brahms Trio Prague, PhilHarmonia Octet, Maurice Bourgue Ensemble, Juventus Quintet nebo Czech Philharmonic Horn Club. Jako hostující sólohornista byl pravidelně zván do zahraničních orchestrů (Seoul Philharmonic, Antwerp Symphony Orchestra, Tonkünstler Wien aj.). Realizoval obrovské množství studiových i živých snímků pro Český rozhlas a mnoho CD titulů, které obdržely exkluzivní hodnocení významných hudebních periodik jako např. BBC Music Magazine, Fanfare, Gramophone, Pizzicato a dalších. Existuje také množství nahrávek soudobých kompozic pro nejrůznější instrumentální obsazení v kombinaci s lesním rohem, jejichž vznik přímou či nepřímou cestou podnítil, premiéroval a většina z nichž je mu věnována.

Nabité hráčské dovednosti dále předává svým studentům na Akademii múzických umění v Praze i v rámci mistrovských kurzů, které často vede nejen u nás, ale také v Japonsku, Kanadě či Velké Británii. Hraje výhradně na prvotřídní lesní roh české výroby LHR 883 „Tribute“, který vyvinul společně s manufakturou Josef Lídl.

Přestože má „zabýčenou touhu dělat vše dokonale a často do extrému“ zvládá ke kariéře hornisty také souběžnou kariéru úspěšného dirigenta. Od sezony 2022/2023 je šéfdirigentem Karlovarského symfonického orchestru a hostoval již u většiny českých profesionálních orchestrů – vedl například historicky první turné Pražské komorní filharmonie do Jižní Koreje (2011) a do Číny (2012–2013). Snad nejvíce je spjat s Českou filharmonií, kde zastával funkci asistenta šéfdirigenta. Z pozice tohoto titulu tak byl v uplynulých letech dokonce nejčastěji vystupujícím dirigentem našeho prvního tělesa po Jiřím Bělohlávkovi. Stanul také na stupínku některých zahraničních těles (např. Japan Philharmonic, New Japan Philharmonic, Budapest Dohnányi Orchestra, Reykjavík Chamber Orchestra, Státní filharmonie Košice, London Soloists Chamber Orchestra, Galeria Wind Orchestra Tokyo, Danish National Symphony Orchestra, Státní filharmonie Oradea, Uzhgorod Philharmonic, Lviv Virtuosi aj.) a představil se na mezinárodních festivalech (Pražské jaro, Anima Mundi, Mitte Europa, Český Krumlov aj.). Po mnoho let byl stálým členem mezinárodního týmu dirigentů světově oceňovaných festivalů soudobé tvorby, Ostrava Days a NODO. K jeho operním počinům patří světové premiéry oper Sezname, otevři se! Martina Smolky, Táhlý zvlněný pohyb podélného předmětu Petra Cíglera a Encounter Mojiao Wang, dále kritikou vysoce oceněné nastudování opery Zneuctění Lukrécie B. Brittena a dvojí produkce Figarovy svatby W. A. Mozarta.

Ve spolupráci s Českou filharmonií nahrál již tři CD, která zahrnují komplet symfonického díla britského skladatele Andrewa Downese (Artesmon/Czech Philharmonic label), Planety Gustava Holsta, či Honeggerovu Druhou symfonii (Octavia Records, Japonsko). Další dva tituly realizoval s Collegiem Českých filharmoniků: DVD „Proměny“ (Universal Music, zvoleno deskou roku) a CD koncertantní tvorby pro housle a violu (s Gabrielou Demeterovou, Supraphon). V České filharmonii také často připravoval koncerty v zastoupení význačných světových dirigentských osobností (Sir John Eliot Gardiner, Semjon Byčkov, Valerij Gergijev, Manfred Honeck, Jiří Bělohlávek).

Nabitý umělecký život rád vyvažuje trávením volného času a tvořením s dcerkou, během, bruslením na ledu i betonu či zvukařinou. Má rád čaj, víno a přírodu.