Fotografie ilustrujicí událost Česká filharmonie<br>Semjon Byčkov

Česká filharmonie

Semjon Byčkov

Česká filharmonie

Když se v říjnu 1921 zeptal newyorský reportér Richarda Strausse, které ze svých děl má nejraději, skladatel odpověděl, že jsou to ta, „která nejlépe vystihují mě a mé názory: Zarathustra, Quijote a Domestica.“

Program

Richard Strauss
Don Quijote, symfonická báseň, op. 35

Sergej Rachmaninov
Symfonické tance, op. 45

Interpreti

Gautier Capuçon violoncello

Lawrence Power viola

Semjon Byčkov dirigent

Česká filharmonie

Fotografie ilustrujicí událost Česká filharmonie<br>Semjon Byčkov
Rudolfinum — Dvořákova síň
27. 1. 2021  středa — 10.00 Generální zkouška
Nelze objednat online
27. 1. 2021  středa — 19.30
Nelze objednat online
28. 1. 2021  čtvrtek — 19.30
Nelze objednat online
29. 1. 2021  pátek — 19.30
Nelze objednat online

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227
E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. (v červenci a srpnu do 15.00 hod.).

Když se v říjnu 1921 zeptal newyorský reportér Richarda Strausse, které ze svých děl má nejraději, skladatel odpověděl, že jsou to ta, „která nejlépe vystihují mě a mé názory: Zarathustra, Quijote a Domestica.“ Síla Dona Quijota spočívá v tom, že kromě popisu samotného příběhu dokázal Strauss vyjádřit i duševní proměny jednotlivých postav kompoziční prací s tématy,která je představují. Dona Quijota ztvárňuje sólové violoncello místy střídané houslemi, Sancho Panzu svěřil Strauss klarinetu a tenorové tubě a Dulcineu hoboji. Podle anglického kritika Ernesta Newmana od Bachových dob nikde jinde nenajdeme takovou kombinaci „nevyčerpatelné inspirace a fantazie“. Strauss dokončil Dona Quijota roku 1897 v Mnichově a premiéra se konala o rok později v Kolíně nad Rýnem.

Symfonické tance Sergeje Rachmaninova slyšelo publikum poprvé v úpravě pro dva klavíry, jíž se spolu s autorem ujal Vladimir Horowitz. Orchestrální premiéru připravil v lednu 1941 Eugene Ormandy s Filadelfským orchestrem. Před posluchači se otevřel úchvatný a podmanivý zvukový svět plný bohatých harmonií a nápaditých rytmů, které si nezadají se Stravinského Svěcením jara. Najdeme zde citace Korsakovova Zlatého kohoutka, téma sekvence Dies Irae i Rachmaninovovu Celonoční vigilii, která jako symbol vzkříšení nad tématem smrti zvítězí. Mimořádným činem je i použití altového saxofonu jako sólového nástroje. Zvuková krása, kompoziční mistrovství a nevyčerpatelný pramen hudebních nápadů činí ze Symfonických tanců jednu z nejpůsobivějších skladeb dvacátého století.